Důležitá je péče o dojnice

Severně od Plzně hospodaří Úněšovský statek, a. s., který se v živočišné výrobě specializuje na výrobu mléka, ale zemědělci se věnují také chovu masného skotu. Dojnice jsou ustájeny na farmách v Pernarci a v Chrančovicích a místní zootechnici se snaží nejen o zvýšení mléčné užitkovosti a dosažení dobrých výsledků v reprodukci, ale dělají maximum také pro welfare a zdraví zvířat.

Stádo dojnic holštýnského plemene vznikalo postupně převodným křížením z původního českého strakatého skotu.

Snaha o zajištění ustájení dojnic a ostatních kategorií s maximálním komfortem a optimálním managementem chovu se výrazně prosadily v době, kdy byl tři roky zootechnikem Ivan Struhačka. Právě ten byl podle současných zootechniků hlavním strůjcem celého zlepšení v chovu a od něhož se naučili mnoho nového. Stále je posunoval dál, přinášel nejnovější informace a obětoval práci prakticky veškerý čas.

 

Změny v ustájení dojnic

V Pernarci byly původně dvě stáje K 200, které v roce 2008 rekonstruovali na volnou boxovou šestiřadou stáj. Boxová lože mají jsou vybavena matracemi a pevná podlaha se třikrát denně vyhrnuje manipulátorem. Větrá se pomocí ventilátorů, volné boční stěny mají sítě a svinovací plachty, vzduch cirkuluje směrem ke hřebenové střešní štěrbině.

Druhá původní stáj se po přestavbě využívá pro krávy stojící na sucho, jsou v ní stlané porodní boxy. V další části této stáje je dojírna (rybinová dojírna Fulwood s 2×12 stáními), čekárna a mléčnice. Mléčná užitkovost dojnic v Pernarci je průměrně asi 9 000 l za laktaci. Protože rekonstrukce stájí probíhala za provozu, došlo dočasně k mírnému snížení užitkovosti.

Také v Chrančovicích se rekonstruovalo, ale již před patnácti lety. Produkční stáj je volná s boxovými loži a roštovou podlahou. Podle tamního zootechnika Pavla Hoška není z hlediska kapacity vzduchu ideální, pro zlepšení výměny vzduchy byly instalovány ventilátory, boční stěny jsou vybavené plachtou, stáj má otevřenou stropní štěrbinu, takže vzduch se vyměňuje formou komínového efektu. Ve stáji se podestýlá tak, že hnůj z hnojiště se smíchá se slámou a přidá se vápno pro snížení vlhkosti a dezinfekci (do jednoho vozu se dávají dva pytle vápna) a směs se stele do boxů, dostýlá se jedenkrát týdně. Následně se jeden týden dvakrát lože vápní a druhý týden se postřikuje kyselinou peroctovou.

V Chrančovicích dojí také v rybinové dojírně Fulwood (2×6 stání). Průměrná užitkovost za laktaci dosahuje 10 200 l mléka.

V obou produkčních stájích se dojí třikrát denně, mléko z Chrančovic se prodává do mlékárny v Klatovech a pernarečtí vozí mléko do Hollandia Karlovy Vary.

 

Synchronizace říje

Dobrých výsledků reprodukce dosahují při používání metody Double Ovsynch, a to v Chrančovicích plošně, tedy u všech asi 340 krav. Teto synchronizační protokol používají už déle než dva roky. Dojnici zapojí do ošetřování 38.–39. den po otelení a potom 69.–70. den se inseminuje. Plemenice jsou ošetřovány hormonálními přípravky, jejichž aplikaci zajišťuje zootechnik s veterinárním lékařem. Celý cyklus začíná v pátek a sedm dní po první injekci GnRH (Supergestran) se aplikuje PGF (prostaglandin-F2-alfa, Oestrophan), tři dny po něm opět GnRH a další za sedm dní, po týdnu PGF, do 56 hodin poslední dávka GnRH a asi za16 hodin se inseminuje. Důležité podle Pavla Hoška je, aby měsíčně zabřezlo asi dest procent krav a jalovic (to je asi 6–7 % krav).

Průměrné výsledky reprodukce za rok 2009 byly velmi dobré, zabřezávání po první inseminaci dosáhlo 47,1 %, inseminační interval činil 70 dní a servis perioda 107 dní. Na začátku letošního roku byly výsledky zabřezávání ještě o několik procent lepší a servis perioda o několik dní kratší. V oblasti reprodukce spolupracují zootechnici s nezávilým poradcem pro management a reprodukci skotu Ing. Jaromírem Nedvědem.

 

Hlavní je krmení

Protože kvalita a vyrovnanost krmné dávky rozhoduje o užitkovosti a zdraví zvířat a v Pernarci i Chrančovicích krmí směsnou krmnou dávkou, je kvalita zejména objemných, v podniku vyrobených krmiv, rozhodující. V produkčních stájích se používá jedna krmná dávka pro dojnice stojící na sucho a jedna pro dojnice v laktaci. Krmení se zakládá jednou denně krmným vozem a zhruba každé dvě hodiny se přihrnuje. Výrobu objemného krmiva, tedy siláží, si kontroluje hlavní zootechnik Pavel Brožík osobně po celou dobu sklizně a plnění silážního žlabu.

Objemná část krmné dávky je složena z vojtěšky, kukuřičné siláže, sena a slámy a doplňuje se mlátem, jadrnou směsí z pšenice, ječmene, sójového a řepkového extrahovaného šrotu, sladového květu a minerálií. Krmení a sestavení krmné dávky se konzultuje s nezávislým poradcem Ing. Petrem Brabencem a Stanislavem Deckerem z firmy Sano.

 

Fungující odchov telat

Telata po narození jsou ustájena ve venkovních individuálních boxech (dřevěné boudy si vyrábí sami v dílnách). Ošetření telete po narození mimo pracovní dobu ošetřovatelů a první napití zajišťuje noční hlídač. Díky systému zamrazování mleziva od krav je pro telata vytvořena dostatečná zásoba.

Podle zootechniků jsou ještě rezervy v problematice vedení porodů, protože někteří ošetřovatelé ve snaze pomoci zasahují do porodu, který by proběhl spontánně.

Od 10. dne se telatům přidává ke krmení startér. Ve věku jednoho měsíce se telata přesouvají do školek – skupinových přístřešků a odstavují se, když sežerou denně minimálně 1 kg startéru. Telata – jalovičky jsou asi po měsíci ve školce přesunovány do teletníku v Pernarci, kde jsou ustájeny v kotcích po 30 kusech (kapacita je asi 300 telat). Teletník byl rekonstruován ze stáje K-

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *