Ekologické zemědělství přináší zisk

Podle slov představitelů ministerstva zemědělství počty ekologicky hospodařících farmářů utěšeně narůstají. Jedním z těch, kterým se zamlouvá myšlenka ekologického obhospodařování krajiny, je i Ing. Jan Machač, který na své farmě v Chřibské na Ústecku chová skot plemene hereford a ovce zvartbles.

„Začínali jsme před osmi lety na šesti hektarech trvalých travních porostů, které jsme chtěli obhospodařovat. Ze všech možností se nám nejvíce zamlouvalo spásání pozemků ovcemi a skotem. Líbila se mi myšlenka ekologického obhospodařování krajiny, a tak jsem farmu přihlásil do ekologického zemědělství. Po třech letech jsme rozhodnutím ministerstva zemědělství získali statut ekologického zemědělce,“ řekl v úvodu naší návštěvy farmář Ing. Jan Machač.
Rodinná farma v Chřibské obhospodařuje 230 ha zemědělské půdy, (z toho 155 ha vlastních), z níž je většina v kategorii LFA. Klimatické podmínky jsou tam mírné s průměrnou roční teplotou 12 až 13 °C a úhrnem srážek 800 až 900 mm. Záměrem Ing. Machače je rozšíření obhospodařované výměry na přibližně 300 ha zemědělské půdy se zvyšováním podílu vlastních pozemků. Vedle toho plánuje i rozšíření současně obhospodařovaných 1,5 ha orné půdy na 35 ha, které budou také v režimu ekologického zemědělství.
Jak již bylo řečeno, základním pilířem podnikání farmářů z Chřibské je chov masného skotu a ovcí. Rostlinná výroba farmy slouží k zajištění krmivové základny a zahrnuje výrobu sena a senáže. Doplňkovou činností je poskytovaní služeb při sklizni pícnin, údržbě pozemků nebo při přepravě hospodářských zvířat.

Opomíjený hereford
Farmář Ing. Machač je jedním asi z padesáti domácích chovatelů, kteří se zabývají chovem herefordského skotu. K tomu je třeba ještě uvést, že toto původní anglické plemeno skotu bylo u nás ještě před osmnácti lety jediným zástupcem čistokrevných masných plemen. S importem dalších masných plemen s výrazně vyšší dosahovanou užitkovostí se hereford, který byl menšího až středního tělesného rámce, začal z našich chovů pomalu vytrácet.
V současné době však herefordský skot prochází radikálním šlechtěním se zřetelem na masnou užitkovost i exteriér. To spolu s jeho nenáročností a odolností vůči klimatickým podmínkám zvyšuje jeho šance na jeho častější využívání i v domácích chovech. Chovatelé tohoto plemene jsou v rámci Českého svazu chovatelů masného skotu sdruženi do Klubu chovatelů plemene hereford.
„Do naší oblasti jsem chtěl červené plemeno a hereford moji představu splňoval. Základ současného stáda s osmdesáti kusy, jehož základ tvoří 45 plemenic a dva plemenní býci, položilo sedm krav od chovatele xxx Fafláka z Kunovic. Osmatřicet z pětačtyřiceti plemenic základního stáda má stoprocentní podíl krve plemene hereford. V přirozené plemenitbě využívám dva plemenné býky, a to pětiletého Lucifera z Podlesí dovezeného z Kanady a dvouletého Ofise z Podlesí původem z Dánska. Z naší farmy šli do další plemenitby čtyři býci, a to Loupáček, Nektar, Orgovan a Pasat. Pokud jde o výsledky kontroly užitkovosti, tak například v loňském roce jsme dosáhli průměrné hmotnosti telat ve 120 dnech 172 kg, což odpovídá dennímu přírůstku 1433 g; ve 210 dnech potom 262 kg s přírůstkem 1247 g. Naším záměrem je produkovat kvalitní plemenný materiál. Toho chceme docílit neustálým zvyšováním tělesného rámce při udržování jak dobrých plemenných hodnot pro průběh porodů, tak při zlepšování osvalení,“ vysvětlil Ing. Machač.

Nenáročný zwartbles
Ovečky jsou pro farmáře Machače především srdeční záležitostí. Učarovalo mu zejména nizozemské plemeno s tmavým rounem zwartbles. V současné době má stádo o 120 kusech, přičemž z toho je 50 bahnic a tři plemenní berani reprezentující linie Záboj, Zvon a Zbyslav. Dosud bylo na farmě odchováno a v aukcích prodáno okolo dvaceti plemenných beránků. Jehňata ve 100 dnech věku dosahují průměrného přírůstku od 230 do 240 g. Podle slov chovatele je právě vylepšení tohoto ukazatele na 300 g dalším předsevzetím do budoucna.
„Do přirozené plemenitby zařazujeme jehničky od sedmi měsíců, kdy dosahují minimální hmotnosti 45 kg. Před připouštěním základní stádo rozdělujeme do tří menších stád. Bahníme od poloviny února do konce března. Zatímco jehničky odstavujeme od matek při dosažení minimálního věku 180 dnů, u beránků je to o dva měsíce dříve. Na adresu těchto ovcí s kombinovanou užitkovostí musím říci, že jsou velmi klidné a nenáročné. Bahnice nemají problematické porody a o svá jehňata se velmi dobře starají. Při kvalitní krmné dávce – i bez jádra – lze docílit kvalitních chovatelských úspěchů,“ pokračoval mladý farmář.
Podle Ing. Machače budoucnost farmy spočívá zejména v produkci plemenného materiálu, tedy odchovu plemenných býčků a beránků, ale i v nabídce kvalitního hovězího, jehněčího a skopového masa. „Jako dodavatelé kvalitního hovězího, jehněčího a skopového masa v biokvalitě nemáme problém s odbytem produkce, jejíž pravidelný odběr je za předem garantované ceny. Protože o bioprodukty je na trhu zájem, plánujeme ještě rozšíření produkce rostlinné výroby o biovýrobky v podobě zeleniny, brambor a řepy. Dále chceme zvětšit nabídku služeb pro chovatele a milovníky koní, zahrnující jak ustájení koní a kompletní péči o ně, tak agroturistiku. A konečně svou činností chceme přispívat k zachování krajinného rázu trvalých travních porostů, nacházejících se v zóně CHKO Lužické hory, CHKO Labské Pískovce a Národního Parku České Švýcarsko,“ prozradil na závěr své plány Ing. Jan Machač.

Klíčové informace
 Od roku 2005 má rodinná farma v Chřibské statut ekofarmy.
 Obhospodařovaná plocha představuje 230 ha zemědělské půdy, z toho 155 ha je vlastních.
 Stěžejní podnikatelskou aktivitou je jak produkce plemenného materiálu, tak výroba kvalitního hovězího, skopového a jehněčího masa.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *