Ekologických chovů drůbeže je u nás zatím poskrovnu

V roce 2017 se v zemědělském sektoru chovalo 4,75 milionu nosnic, z nichž bezmála devadesát procent je ustájeno v obohacených klecích. Ze zbývajících asi deseti procent se většina chová na podestýlce a ve voliérách, mizivý podíl pak představují slepice v ekologických chovech.

Ze statistických údajů ohledně počtu nosnic také vyplynulo, že 4,55 milionu kusů evidovali v domácích hospodářstvích. Podmínkám tradičního způsobu chovu slepic na vesnicích se nejvíce blíží ekologické chovy, v nichž se drůbež chová v halách na podestýlce a má možnost pobývat ve výběhu. Přitom dobu pobytu na pastvě lze zkrátit pouze z důvodu nepříznivých klimatických podmínek ohrožujících život drůbeže.
Zkladním požadavkem, který musí chovatelé produkující vejce v bio kvalitě splňovat, je umožnit drůbeži volný přístup na pastvu. Nad tím, zda má pastva příznivý vliv na zdraví a pohodu drůbeže, není třeba diskutovat. Ani dlouhodobé šlechtění u zdomácnělé drůbeže nevymazalo evolucí vyvinuté instinkty, jimiž se snaží nejčastěji argumentovat ekologičtí aktivisté ve svých požadavcích na welfare nosnic, ale i brojlerových kuřat. Kromě toho se příjem přirozeného zdroje vlákniny zhodnotí také v kvalitě drůbežích produktů, respektive ve vejcích a mase, což přispívá k prevenci některých civilizačních onemocnění lidí.
Výsledky ukázaly, že pastva je bohatým zdrojem karotenoidů, vitamínu E, β-karotenu a žádoucích n-3 mastných kyselin. Každodenní příjem pastevním způsobem vyprodukovaných vajec, ale i drůbežího masa je spojován s poklesem výskytu chronických chorob včetně rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění a vyšším věkem podmíněné degenerace oční sítnice.*

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *