Ekonomická důležitost znaků ve šlechtění skotu po zavedení mléčné kvóty

Od 1. dubna 2001 byla i v ČR zavedena kvóta pro množství mléka a tuku. V EU se sice stále diskutuje o možnosti zrušení jakýchkoli omezení produkce, kvóty na množství mléka i obsah tuku jsou však nadále v platnosti. Jak se změní relativní ekonomická důležitost znaků mléčné a masné užitkovosti i funkčních (druhotných) znaků skotu pokud by kvóta přidělená ČR byla naplněna a překročena? Touto otázkou jsme se zabývali v loňském roce na VÚŽV v Praze - Uhříněvsi. O výsledky této práce se chceme podělit i se čtenáři Našeho chovu.

Ekonomická důležitost (neboli ekonomická váha) libovolného znaku (vlastnosti) byla určena jako ekonomický přínos (zisk) ze zvýšení úrovně tohoto znaku. Výpočet byl proveden pro holštýnský a český strakatý skot. Pro obě plemena byl uvažován uzavřený obrat stáda, který je schématicky zachycen na obrázku. Struktura stáda je vymezena počtem zvířat v jednotlivých kategoriích skotu na krávu a rok. (Čísla uvedená ve schématu odpovídají přibližně hodnotám pro holštýnský skot.) Obrat stáda je popsán ziskovou funkcí, kterou lze v nejjednodušším tvaru zapsat následovně:

Z = SK*(T – N)

Z – celkový zisk, který obdržíme ve stádě od jedné generace potomků vybraných rodičů během celého jejich života, vztažený k době narození těchto potomků
SK – počet dojnic ve stádě
T, N – průměrné tržby a náklady na všechny kategorie zvířat (vyřazená jatečná telata a jalovice, vykrmovaní býci, chovná telata, chovné jalovice, krávy na jednotlivých laktacích) vztažené na jednu krávu a rok a opravené o úrokovou míru.
Význam úroku v ziskové funkci lze vysvětlit pomocí uvedeného schématu. Při výpočtu ekonomické váhy určitého znaku chceme odpovědět na otázku, k jakým změnám tržeb a nákladů (tj. i zisku) v přepočtu na krávu a rok dojde, jestliže všechna telata narozená ve stádě v daném roce budou mít úroveň tohoto znaku vyšší, než byla jeho původní úroveň. Zvýšení přírůstku nebo jatečné hodnoty zvířat ve výkrmu se na tržbách nebo nákladech projeví od narození těchto telat dříve (přibližně v 1,5 roce věku) než například délka mezidobí nebo mléčná užitkovost (poprvé u krav ve věku asi 3 let). Tržby získané v průběhu života zvířat dříve nebo náklady vynaložené později jsou pro chovatele výhodnější než tržby získané později a náklady vynaložené dříve. Pro zohlednění tohoto časového faktoru jsou v ziskové funkci všechny tržby a náklady odúrokovány k době narození zvířat použitím úrokové míry 10 %.
Vstupní údaje pro výpočet, z nichž nejdůležitější jsou uvedeny v tabulce 1, byly stanoveny na základě situace v chovu skotu v roce 2000 s přihlédnutím k očekávanému vývoji užitkovosti a cenových relací v následném, přibližně pětiletém období. Tento poměrně krátký časový úsek byl zvolen proto, že jsme si netroufali odhadnout vývoj těchto relací po vstupu ČR do EU a předpokládáme, že v této nové situaci bude třeba provést výpočet znovu.
Ekonomické váhy stanovené pro holštýnský a český strakatý skot jsou uvedeny v tabulce 2. První sloupec udává hodnoty pro situaci bez kvóty, druhý při zavedení kvóty na množství mléka s referenčním obsahem tuku podle pravidel EU. Při tomto druhém výpočtu se při dalším zvyšování mléčné užitkovosti počítalo s odpovídajícím snížením počtu dojnic. Odchylky v ekonomických vahách u obou plemen souvisí především s rozdílnou předpokládanou úrovní mléčné a masné užitkovosti i druhotných funkčních znaků. Při posuzování znaménka ekonomických vah u některých znaků je potřeba si uvědomit, že ekonomická váha je počítána vždy pro zvýšení úrovně, což u některých znaků (konverze krmiva, mezidobí) znamená jejich zhoršení.
Ekonomické váhy v tabulce 2 vyjadřují, o kolik se zvýší zisk na krávu a rok při změně sledovaného znaku o uvedenou jednotku. Tyto absolutní hodnoty mohou sloužit chovatelům například pro posouzení návratnosti investice vložené do inseminačních dávek býků, zlepšovatelů určitých znaků. Neumožňují však přímo zhodnotit selekční důležitosti jednotlivých znaků, neboť ta závisí nejen na absolutní ekonomické váze, ale také na genetické proměnlivosti znaků (směrodatné odchylce), jejich dědivosti a pod. Proto jsou v tabulkách 3 a 4 ekonomické váhy vyjádřeny na jednu genetickou směrodatnou odchylku znaků (sloupce 1 a 3) a pro relativní srovnání ještě vztaženy na ekonomickou váhu množství mléka (sloupce 2 a 4).
Mléčnou užitkovost jsme charakterizovali znaky množství mléka s konstantním obsahem tuku a bílkovin, obsahem tuku a obsahem bílkovin. Chovatelé jsou zvyklí hodnotit mléčnou užitkovost především v kg mléčných složek. Přepočet ekonomické váhy obsahu mléčných složek v % na množství mléčných složek v kg je velmi jednoduchý, když si uvědomíme, že například 1 % bílkovin je 10 g bílkovin v 1 kg mléka, což při dojivosti holštýnského skotu 6700 kg za I. laktaci představuje 67 kg bílkovin. Ekonomická váha zvýšení množství bílkovin o 1 kg za první laktaci se tedy vypočte jako ekonomická váha 1 % bílkovin vydělená 67. V situaci bez kvóty je tedy ekonomická váhy množství bílkovin u holštýnského skotu 6272/67 =93,6 Kč/kg. Pokud bychom chtěli použít raději tento znak, nemohli bychom zároveň hodnotit ekonomický význam množství mléka, nýbrž pouze množství mléčné plazmy (tj. mléka bez tuku a bílkovin). Ekonomický přínos zvýšení množství mléčné plazmy je však při předpokládané ceně plazmy 0,5 Kč/kg a předpokládaných nákladech na krmiva záporný (-0,53 Kč/kg krávu a rok). Pokud tedy hodnotíme selekční význam jednotlivých složek mléčné užitkovosti, musíme spolu vždy porovnávat buď množství mléka v kg (s konstantním obsahem tuku a bílkovin) a obsah tuku a bílkovin v % nebo množství mléčné plazmy v kg (bez tuku a bílkovin) a množství tuku a bílkovin v kg.
U holštýnského skotu je zřejmé, že při zavedení kvóty pro množství mléka a tuku se výrazně zvyšuje význam mléčných bílkovin. Původně tvořil selekční význam obsahu bílkovin v mléce 35 % z významu dojivosti, po zavedení kvóty stoupl tento význam na 41 %. U obsahu tuku naopak klesl význam oproti množství mléka z 24 % na pouhých 13 % a tím se dostal zhruba na úroveň významnosti znaků masné užitkovosti. Zároveň po zavedení kvóty mírně vzrostl i relativní význam znaků reprodukce. Ekonomická váha dlouhověkosti krav se zavedením kvót poněkud snížila, což souvisí se skutečností, že prodloužení doby užitku krav zvýší podíl krav na vyšších laktacích, čímž dojde ke zvýšení celkového množství mléka produkované ve stádě a tím i k překročení mléčné kvóty. Relativní význam vzhledem k dojivosti (12 %) však zůstal u tohoto znaku zachován.
U českého strakatého skotu je situace trochu jiná. V důsledku nižší dojivosti se zavedení kvóty neprojeví tak výrazným snížením selekční významnosti množství mléka a významnost obsahu bílkovin vzhledem k dojivosti stoupla proto oproti situaci bez kvóty pouze o 3 %. Rovněž změny v relativním významu znaků masné užitkovosti a druhotných funkčních znaků oproti dojivosti jsou u českého strakatého skotu po zavedení kvót menší než u holštýnského skotu.
Porovnáme-li relativní ekonomický význam jednotlivých znaků u holštýnského a českého strakatého skotu (ať už v situaci bez kvóty tak s kvótou), je zřejmé, že význam znaků masné užitkovosti je v poměru k mléku u českého strakatého skotu vyšší, což se dalo očekávat z důvodu kombinovaného maso-mléčného zaměření tohoto plemene. Zatímco u holštýnského skotu tvoří například význam netto přírůstku jen 17 až 20 % z významu dojivosti (v situaci bez kvóty a s kvótou), u českého strakatého skotu je tento podíl 25 až 27 %. Také relativní ekonomický význam dlouhověkosti krav je u českého strakatého skotu významně vyšší (25 % z dojivosti) než u holštýnského skotu (pouze 12 %). Tento rozdíl je způsoben především různou srovnávací základnou, na kterou všechny znaky vztahujeme (tj. rozdílnou dojivostí obou plemen), a také odlišnou dobou užitku krav (3,53 laktací u českého strakatého oproti 3,17 u holštýnského skotu). Změna doby užitku krav ovlivňuje značně strukturu stáda a tím všechny položky tržeb i nákladů. Ekonomická váha tohoto znaku je proto citlivější na veškeré změny vstupních údajů než ekonomické váhy ostatních znaků.
Nejméně významným ze všech hodnocených znaků je hmotnost krav. Zvyšování hmotnosti nad výchozí hodnotu (620 kg u holštýnského a 640 kg u českého strakatého skotu) zvyšuje náklady na krmiva pro záchovnou dávku krav, které nemůže vyrovnat ani zvýšení tržeb za těžší jatečná zvířata. Důsledkem je pak snížení celkového zisku.
Jaký podíl by v celkové ekonomické plemenné hodnotě tvořené všemi sledovanými znaky tvořily komplexy mléčné užitkovosti, masné užitkovosti a funkčních znaků, je vidět v tabulce 5. Z této tabulky je zřejmé, že i při zavedení mléčných kvót zůstávají znaky mléčné užitkovosti nejdůležitějšími pro selekci, poněvadž se podílejí na celkové ekonomické hodnotě více než 50 %. Masná užitkovost tvoří podle plemen a kvóty 21 až 27 % a funkční znaky 14 až 19 % celkového ekonomického významu sledovaných znaků.
Na závěr lze říci, že zavedení kvóty na množství mléka a mléčného tuku ovlivní relativní význam znaků mléčné a masné užitkovosti a funkčních znaků především u holštýnského skotu. Vliv kvót na šlechtitelský cíl u českého strakatého skotu je při současné úrovni mléčné užitkovosti málo významný.
Článek je součástí řešení projektu MZe ČR MZE-M02-99-02.

Ing. Marie Wolfová, prof. Ing. Josef Přibyl, DrSc. Dr. rer. nat. Jochen Wolf, DrSc,
VÚŽV Praha-Uhříněves

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *