Ekonomika výkrmu brojlerů ve vztahu k ceně komponentů

Současné vážné problémy, se kterými se zemědělci potýkají, jsou například nedostatek ječmene do krmných dávek prasat nebo problém s BSE (tzv. „nemocí šílených krav").

Jak se bude asi vyvíjet kauza BSE?
V každém případě dojde k celkovému zdražení výroby (nákladů na výrobu) všech druhů živočišné produkce (s výjimkou skotu). Důvod je velmi prostý, Česká republika je jen malý ekonomický celek a proto pokud se zakázalo zkrmování „živočišných mouček” v sousední zemích Evropské unie, vznikl okamžitě problém, jak nahradit chybějící protein, fosfor nebo aminokyseliny v krmných dávkách. Protože výrobci těchto látek (tedy fosfátů, aminokyselin nebo rostlinných proteinů) neměli dostatek těchto látek na skladě a přitom byl o tyto komodity zvýšený zájem, vyřešili tento problém zvýšením ceny. Vyšší cenu mohou snadno zaplatit ekonomicky silní výrobci, kteří si zvýšené náklady zahrnou do ceny a přitom kupní síla obyvatelstva je na takové úrovni, že se příliš nesníží spotřeba finálních živočišných produktů. Naproti tomu vysoké ceny komponentů u nás povedou k vyšším nákladům na výrobu, následně k vyšším cenám v obchodech a pak bude se zpožděním následovat nižší spotřeba u obyvatel. Tedy prakticky řečeno koncem letošního roku lze sice očekávat za prasata a drůbež vyšší výkupní ceny, ale při menší celkové výrobě a při současném snížení zisku u prvovýrobců

Jak se promítnout vyšší náklady do výroby drůbežího masa
V poslední době jsme svědky velmi rozkolísané ceny za krmiva. V minulosti jsme ve směsích omezili podávání některých stimulátorů růstu a v současné době (v souvislosti s výskytem BSE) se zase zvýšila cena aminokyselin, fosforečných sloučenin, sójového extrahovaného šrotu ale také obilovin. Z našich sledování vývoje živé hmotnosti a spotřeby krmiva na krmný den jsme sestavili modelové rovnice na odhad příjmu krmiva podle pohlaví (kohouti, slepičky) a nebo pro nesexovaná zvířata (mix). Vypočetli jsme polynomické regresní rovnice pro masný výkrm nejčastěji u nás vykrmovaných hybridních kombinací brojlerů (korelační koeficient byl u všech uvedených rovnic vyšší než 0,98):

Z námi vypočtených rovnic jsme sestavili model, který na základě ceny kuřete, ceny spotřebovaných směsí (směsi BR1, BR2 a BR3) odhaduje rozdíl mezi tržbou za prodaná zvířata a náklady vynaloženými na krmivo a kuřata (tedy bez ostatních nákladů a úhynu). Výsledky takového jednoduchého porovnání jsou uvedeny v grafech..
Je třeba také upozornit na to, že vysoká cena komponentů zdraží s jistým časovým posunem i cenu kuřat. V grafu 1 je uveden případ, kdy velmi stoupnou náklady na zakoupení kuřat k výkrmu a jen velmi málo se zvýší prodejní cena za kuřata. Z výsledků je zřejmé, že efektivní výkrm do vyšších vah lze provádět především u kohoutů. Výkrm slepiček může být efektivní do vyšších hmotností pouze tehdy, když jsou nízké ceny krmiv (a tím i nakoupených kuřat). Vysoké ceny krmiv by měly vést k tomu, aby chovatelé zkrátili délku výkrmu kuřiček. Ani zvýšení ceny za prodaná jatečná zvířata (například o 0,7 Kč na kg) nepostačují pokrýt náklady za zvyšující se ceny krmiv.
Naproti tomu v grafu 2 ukazujeme situaci, kdy cena za kuřata je jen mírně zvýšena oproti skutečnosti loňského roku a ceny za krmiva se také jen mírně zvýší. V takovém případě je výkrm brojlerů efektivní a ani není nutné provádět výkrm sexovaných kuřat do rozdílné porážkové hmotnosti. I když i v tomto případě by pro chovatele bylo efektivní vykrmovat kohouty do vyšší porážkové než slepičky.
Možná, že se některým chovatelům budou zdát růstové parametry uváděné v rovnicích jako velmi vysoké a v praktických podmínkách nereálné. Musíme však konstatovat, že v rámci pokusů provedených v loňském roce jsme v našich pokusech (graf 3) nalezli přibližně 5 % zvířat, která například na úrovni výkrmu kohoutů dosáhla ve 42 dnech věku porážkové hmotnosti nad 3,30 kg. Přitom tato zvířata nebyla krmena žádnou speciální směsí a podmínky ve stáji byly na standardní úrovni (teplota klesala z 27 až 24 oC).

Co se ještě může stát?
Je docela možné, že i ve výrobě drůbežího (brojleři i krůty) se najdou nezodpovědní výkrmci, kteří upřednostňují svůj osobní zisk před plněním nařízení a vyhlášek. Je možné, že novináři a nebo aktivisté z oblasti ochrany spotřebitelů objeví u těchto „výkrmců“ (ne tedy u zodpovědných chovatelů) některá živočišná krmiva, která například neprošla dostatečnou termickou úpravou. A nebo stále ještě používají masokostní moučky dovezené ze zemí, kde je jejich zkrmování již od roku 2000 zakázáno. Tyto případy by teoreticky mohly vést k otřesení důvěry spotřebitelů k živočišným potravinám a omezení jejich spotřeby by pak zákonitě vedlo k nižším odbytovým cenám a k záporným položkám v zisku z živočišné výroby

Propočtené rovnice a jejich převedení do chovatelské praxe umožní chovatelům rychleji a přesněji rozhodnout o efektivní délce výkrmu. V každém případě tyto rovnice naznačují, že do budoucna bude nutné provádět výkrm sexovaných zvířat a délku jejich výkrmu řídit podle aktuálních cen krmiv.

Při zpracování tohoto textu jsme použili údaje získané řešením výzkumného záměru MSMT 43210001
Ladislav Zeman, Dalibor Klecker, Martina Lichovníková, Zdeněk Havlíček,
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *