Ekonomika výroby hovězího masa

Podíl tržeb za jatečný skot je podstatně nižší ve srovnání s tržbami za prodané mléko. Nadále se snižuje objem produkce hovězího masa. Kromě poklesu stavů krav se na tomto snížení rovněž podílí menší zájem spotřebitelů o hovězí maso. Jednou z příčin poklesu spotřebitelské poptávky po hovězím výsekovém mase a masných výrobcích toto maso obsahující byla (u řady spotřebitelů dosud ještě přetrvává) obava vyvolaná výskytem BSE a SLAK v zemích EU a později i výskytem BSE v ČR. To vše se promítlo do prohloubení problematiky ekonomiky chovu skotu a následně i ekonomiky celé živočišné výroby.

Na pokles produkce mají vliv stále se snižující stavy skotu a zejména trvalý pokles počtů krav s tržní produkcí mléka. Za poslední tři roky (tj. 1999-2001) se počet dojených krav snížil o 54 tis. ks (tj. 9,3 %). Naopak počty krav bez tržní produkce mléka se zvyšují, což je příznivě ovlivněno působením podpůrných programů. V r. 2001 dosáhl počet krav bez tržní produkce mléka dle soupisu hospodářských zvířat 82 tis. ks, tj. ve srovnání s r. 2000 nárůst o 22 % a proti r. 1999 dokonce o 40 %.

Produkce hovězího masa
Produkce hovězího masa má v ČR trvale klesající charakter. V roce 2000 se meziročně snížila o 12,4 % a dosáhla 208 tis. t. ž. hm. V letošním roce očekáváme její další snížení až na 197 tis. t. ž. hm.
V předchozích dvou letech (1999 a 2000) byla poptávka s nabídkou poměrně vyrovnaná. V letošním roce došlo k výraznějšímu poklesu poptávky po hovězím mase z důvodu obavy spotřebitelů z onemocnění BSE. Protože spotřeba na obyvatele meziročně stále klesá, může být poptávka po výsekovém hovězím mase kryta výhradně z domácí produkce. Dovoz, zejména jatečných krav a masa z nich, doplňoval potřebu hovězího masa do výrobků. Z důvodu výskytu BSE a SLAKu v Evropě se však v tomto roce realizoval jen minimálně. Výrazně se v během r. 2001 zvýšil vývoz hovězího masa. Zatímco v 1999 a 2000 bylo vyvezeno v přepočtu na živou hmotnost 4 283 t resp. 2 812 t, do poloviny listopadu t.r. to bylo již 21 315 t masa. Tento nárůst byl zřejmě ovlivněn zákazem vývozu z některých evropských zemí v době výskytu epidemie SLAK. Vývoz živých zvířat (zejména mladého skotu a telat) se bude pohybovat přibližně na úrovni roku 2000.
Výkrm jatečného skotu je realizován do stále vyšších porážkových hmotností. Průměrná hmotnost jatečného skotu vzrostla dle VÚZE-BIC v r. 2000 proti předchozímu roku o 1,1 % na 556,3 kg ž. hm. Za deset měsíců roku 2001 dosáhla 569 kg ž. hm. a u jatečných býků celkem byla 641 kg ž. hm. Průměrný denní přírůstek dle ČSÚ vzrostl z 0,868 kg/ks v r. 1999 na 0,88 kg/ks v r. 2000.
Na vývoj cen zemědělských výrobců (CZV) má vliv výše poptávky a rovněž situace na zahraničních trzích. CZV jatečných býků tř. A dle VÚZE-BIC v r. 2000 meziročně vzrostla o 7,2 % na 41,01 Kč/kg ž. hm. V letošním roce se díky poklesu poptávky prudce snížila. Průměr CZV jatečných býků tř. A za leden až říjen 2001 dosáhl 33,33 Kč/kg ž. hm., což představuje přibližně úroveň ceny dosahované v r. 1994. Proti stejnému období r. 2000 je cena letos nižší o 18,6 % . Do konce roku 2001 a v prvním čtvrtletí r. 2002 odhadujeme jen pozvolné zvyšování cen jatečného skotu.

Náklady
Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky v Praze (VÚZE) pravidelně každoročně sleduje a vyhodnocuje úroveň vlastních nákladů v síti testovaných podniků. Protože výše skutečných nákladů na jednotku produkce za rok 2001 bude známa až v průběhu druhého pololetí r. 2002, byly pro zpracování odhadu použity skutečné náklady za r. 2000. Ty byly přepočteny na jednotku produkce podle trendu růstu a cen vstupů v souladu s vývojem cenových indexů ČSÚ za leden až červenec 2001 (převzato ze zprávy VÚZE „Odhad vlastních nákladů pro rok 2001“ – zpracoval ing. Mládek a ing. Novák).

Razantní zvýšení cen vstupů ve srovnání s rokem 2000 se očekává u krmiv a steliv v průměru o 19 %, režie o 17 % a u pracovních nákladů o více než 9 %. Odhad poměrně výrazného nárůstu nákladů na l kg živé hmotnosti v roce 2001 je do značné míry ovlivněn relativně nízkým očekávaným přírůstkem (0,82 kg/ks/den). Při shodných celkových nákladech a při nárůstu přírůstku na 0,90 kg/ks/den by se jednotkové náklady snížily na 40 Kč/kg ž. hm.

Rentabilita
Rentabilita výkrmu jatečného skotu obdobně jako u ostatních komodit je závislá od úrovně vlastních nákladů na jednotku produkce a realizační ceně. Náklady na výkrm skotu jsou do značné míry ovlivňovány cenou krmiv (asi 55 % z celkových nákladů). Realizační cena je odvislá od úrovně poptávky na domácím, ale i mezinárodním trhu.

Relativně vysoká vykázaná ztráta při výkrmu každého býka do porážkové hmotnosti 560 kg ž. hm. byla v roce 1997 a to 5600 Kč/ks. V roce 1998 došlo ke snížení ztrátovosti vlivem nárůstu realizační ceny proti předchozímu roku o 11 % při stagnaci průměrných denních přírůstků. V následujícím roce (1999) se ztráta opět zvýšila vlivem poklesu realizační ceny, přestože zároveň došlo ke snížení nákladů a denní přírůstky vzrostly na 0,85 kg/ks/den.V roce 2000 vykázaly podniky zařazené do výběrového souboru VÚZE další zvýšení nákladů (+5 %), zejména na krmiva, při současném poklesu denních přírůstků. Realizační cena jatečných býků tř. A se zvýšila o 7 % na 41,0 Kč/kg ž. hm, přesto však byl výkrm skotu stále ztrátový. Bohužel letošní rok nevypadá pro producenty hovězího masa vůbec optimisticky. Další předpokládané zvýšení nákladů a prudký pád cen za jatečný skot signalizují ještě výraznější zhoršení ekonomiky výkrmu než v předchozích letech.
Ing. Josef Ouředník
Ing. Miluše Abrahamová
VÚZE Praha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *