Exotická bluetongue není už daleko

Státní veterinární správa ČR nedávno upozornila na první případ výskytu nemoci ovcí, nazývané bluetongue. Zasáhla severnější oblast Evropy. Ohniska nákazy byla potvrzena už i ve Francii a Německu. Nelze vyloučit, že se objeví také v České republice. Právě na toto aktuální téma poskytl týdeníku Zemědělec rozhovor ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR Milan Malena.

Co nemoc bluetongue způsobuje?
Toto onemocnění má i český název, jde o katarální horečku ovcí. Je to nekontagiózní onemocnění, což znamená, že nákaza se nepřenáší ze zvířete na zvíře, ale přenáší ji hmyz sající krev. Specifickým přenašečem je tiplík Culicoides imicola, který se vyskytuje v teplejších oblastech, virus jsou ale schopni přenášet i některé další druhy z tohoto rodu. Onemocnění postihuje především skot a ovce i volně žijící přežvýkavce. Tiplíci se infikují při sání krve nemocných zvířat a zhruba po týdnu mohou virus přenášet na další zvířata. Infikovaný tiplík zůstává infekční po celý život. Klinické příznaky u skotu bývají většinou mírnější, avšak i u něj lze zaznamenat ojedinělé úhyny. Podle údajů z Německa byly v chovech v současné době zaznamenány úhyny ovcí téměř jedno procento, u skotu šlo o jednu desetinu procenta.

V jakých oblastech či zemích se nejčastěji vyskytuje?
S katarální horečkou ovcí je možné se pravidelně setkávat v teplých částech Evropy, a to v celém Středozemí, například v Turecku, Řecku, Itálii, na jihu Francie, Španělsku a Portugalsku.

Proč se tato exotická nemoc náhle šíří dále do Evropy?
Je zřejmě pravděpodobné, že právě letní horka jsou příčinou toho, že mohou vznikat další příznivé podmínky pro existenci tiplíků, kteří tuto nemoc šíří. K jejich výskytu jsou však třeba nejen horka, ale i dostatečná vlhkost. O tom, že dochází k postupnému oteplování, svědčí například i to, že různé druhy tiplíků jsou nyní zaznamenávány v regionech, kde jsme se s nimi ještě v nedávné minulosti nesetkávali.

Jak chovatel pozná na zvířatech, že onemocněla touto nákazou?
Při akutní formě nákazy lze pozorovat u zvířat horečku, otoky hlavy, očních víček a uší, krváceniny a vředy na sliznicích. Jazyk může být oteklý, překrvený a ve zvláště silných případech cyanotický – zamodralý – odtud název bluetongue – modrý jazyk. Otoky se mohou rozšířit i na ostatní části těla, zvláště podpaží a slabiny. Degeneruje též svalstvo. U ovcí může i vypadávat vlna. Obvyklé jsou krváceniny do rohového pouzdra kopýtek, což je bolestivé a zvířata se odmítají pohybovat a uléhají.

Hrozí zavlečení této nemoci do českých chovů ovcí? Vždyť tato nákaza se podle zprávy SVS ČR potvrdila v Nizozemsku, Belgii a na severu Německa. Zvláště z Německa je to do České republiky kousek …
Bohužel tato nemoc byla zjištěna kromě zmíněných zemí i ve Francii, blízko hranic s Belgií. Ale nikoli pro větší vzdálenost, ale s ohledem na klimatické podmínky v přímořských oblastech této části Evropy se zdá, že bezprostřední ohrožení naší republiky nehrozí. Hlavní přenašeč, tiplík Culicoides imicola, se na našem území nevyskytuje, a jeho výskyt je podle entomologů v průběhu následujících let málo pravděpodobný. Nicméně i u nás byl popsán výskyt celé řady jiných tiplíků, z nichž někteří mohou nákazu přenášet, takže je na místě na případná rizika upozornit i naše chovatele. Je možné, že s měnícím se klimatem budeme muset počítat i s katarální horečkou ovcí.

Existují nějaká doporučení, kterými by se mohli chovatelé v případě podezření výskytu nákazy řídit?
Zatím lze říci, že je vhodné chovatele ovcí na onemocnění, byť dosud jen hypotetické, upozornit. Je správné jim sdělit, jaké jsou příznaky nemoci bluetongue a apelovat na to, aby při jakémkoli podezřelém chování zvířat či podezřelé změně jejich zdravotního stavu kontaktovali svého soukromého veterinárního lékaře, popřípadě místně příslušnou veterinární správu.

Jaká platí pravidla, pokud se v chovu prokáže onemocnění, respektive co musí udělat chovatel?
Pokud připustíme možnost, že by byla katarální horečka v některém chovu diagnostikována, pak má chovatel, popřípadě soukromý veterinární lékař povinnost ohlásit nákazu místně příslušné veterinární správě. Povinnost ukládá veterinární zákon.

V případě, že by se potvrdila bluetongue také v České republice, jaká opatření SVS ČR vyhlásí?
Státní veterinární správa ČR má povinnost o takovém zjištění informovat ostatní členské země Evropské unie s tím, že konkrétní mimořádná opatření by přijala místně příslušná krajská veterinární správa. Byla by téměř totožná s těmi, jaká přijali například v Nizozemsku, Belgii, Německu či Francii. To znamená především by se vymezila ochranná pásma a zakázal přesun živých zvířat a obchod se živými přežvýkavci. Vzhledem k tomu, že tiplíci sají hlavně v noci, nařizuje se, pokud je to možné, zvířata od soumraku do svítání uzavřít do stájí. Tiplík ztrácí v uzavřeném prostoru orientaci a není schopen na zvířatech sát. Možnost je vypouštět zvířata ven je hodinu po východu slunce. V případě, že není možné zvířata uzavřít, nařizuje se insekticidní ošetření. Tiplíci jsou citliví na všechny prostředky. Je vhodné ošetřit i ustájovací prostory. Dále se nařídí pravidelná klinická vyšetření zvířat veterinárními lékaři a samozřejmě vždy všech uhynulých zvířat. Ta musejí být vyšetřena jak sérologicky, tak virologicky.

Šířením nemoci bluetongue se zabývala podle informací SVS ČR i Evropská komise dne 21. srpna. Co vyplynulo z jejího rozhodnutí?
Evropská komise bere vážně všechna onemocnění hospodářských zvířat a potenciální ohrožení lidí. Nemoc bluetongue sice zdraví lidí neohrožuje, ale je pro chovy, zejména ovcí, velmi nebezpečná, proto se i zabývala problémy s jejím výskytem v severnějších částech Evropy. Rozhodnutí komise lze shrnout do sdělení, že akceptovala kroky, které přijaly země, kde se vyskytla – tedy vymezení pásem a zákaz přemísťování zvířat z pásem, která jsou v tomto případě vzhledem k charakteru nákazy vytyčována až do vzdálenosti 150 km od ohniska. Dále upozornila na nutnost osvěty, to znamená informovat chovatele o možném riziku dalšího šíření tohoto onemocnění.

Státní veterinární správa upozornila, že do budoucna mohou Evropu se změnami klimatu ohrožovat i nemoci hospodářských zvířat, které jsou vnímány jako exotické. Můžete vyjmenovat konkrétně ty, které by mohly ohrozit i české chovy?
Určitě lze jako názorný konkrétní příklad použít aviární influenzu neboli ptačí chřipku, která se před deseti lety vyskytovala sporadicky jen v Asii a dnes je i v Evropě. Zatím je ale předčasné jmenovat konkrétní nemoci, které by mohly naši střední Evropu bezprostředně ohrozit. Obecně lze říci, že by se s měnícím se klimatem, tedy vyššími letními teplotami, které by doprovázela větší vlhkost, mohlo počítat s nemocemi hospodářských zvířat, které přenášejí různí parazité či hmyz. Určitě by sem patřila právě katarální horečka ovcí, ale možná také filarióza, která postihuje psovité, nebo horečka údolí Rift, jež se vyskytuje u skotu, či horečka západního Nilu, která ohrožuje koně, popřípadě některé další nemoci. Ale právě proto, aby lidé a zejména chovatelé nepodléhali předčasným obavám, je vhodné uvést, že jde o odborné úvahy a teoretické studie na bázi „co by, kdyby“. Nelze tedy hovořit o bezprostředním ohrožení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *