Extenzivní hospodaření na Šumavě

V blízkosti hraničního přechodu do Bavorska, asi 20 km jižně od Vimperka hospodaří Ing. Pavel Vokál. Hlavním předmětem jeho zemědělské činnosti v oblasti Šumavy je chov skotu bez tržní produkce mléka. Vedle toho majitel a zakladatel jihočeské rodinné farmy v jedné osobě na rozhraní našeho největšího národního parku provozuje farmový chov jelenovitých a agroturistiku, v jejímž rámci poskytuje ubytování ve svém penzionu s možností vyjížděk na koních a lovu převážně vysoké zvěře v pronajaté honitbě.

Ekologicky hospodařící zemědělec Ing. Pavel Vokál obhospodařuje výměru 1100 ha z níž je 500 ha vlastních a 600 ha má pronajatých od Národního parku Šumava. Na své farmě, kterou založil v roce 2003 privatizací části Státního statku Vimperk se zaměřuje na chov skotu bez tržní produkce mléka. Jeho současné stádo reprezentuje 300 matek, jehož základ položily vesměs krávy českého strakatého plemene. Pro užitkové křížení využívá celkem dvanáct býků tří plemen, a to piemontese, charolais a masný simentál. Zvířata jsou sedm měsíců na pastvině, zbývajících pět měsíců tráví v zimovišti na farmách v Hliništi a Českých Žlebech.
„Chov dojeného skotu jsme si vyzkoušeli také. Ve zrekonstruovaném provozu s volným ustájením a novou dojírnou jsme měli dojnice českého strakatého plemene a red holštýnky, ale z provozních důvodů jsme od výroby mléka upustili. Navíc hospodaříme v nadmořské výšce od 850 do 1000 metrů, kde je hloubka ornice mezi třemi až osmi centimetry a zbytek je jen samý kámen. Pěstovat tady obilí je neekonomické a energetické plodiny se tu nepěstují vůbec. Dá se tu provozovat jen pícninářství a chovat masné krávy. Býky nakupuji na aukcích v České republice ve věku 1,5 roku. Ve stádu plemeníka využívám šest roků. Kritériem pro nákup býka je více než 100 bodů za RPH a zdravé končetiny. Na obnovu stáda ponecháváme 80 jaloviček, zbývající spolu s býčky prodáváme jako zástavové do Německa, odkud dostaneme nějakou tu „kačku“ navíc za bioprodukt. Ve vazbě na krmivovou základnu si navyšování stavů nemůžeme dovolit,“ řekl v úvodu našeho rozhovoru majitel farmy Strážný na Prachaticku.

Specifika zemědělského managementu
Program péče o krajinu řízený Ministerstvem životního prostředí podporuje opatření směřující k udržení druhové pestrosti a biotopové rozmanitosti přírodního prostředí. V Národním parku Šumava jsou k tomuto účelu využívána opatření kategorie D – Péče o zvláště chráněná území a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Samostatnou a řádově nejobsáhlejší kapitolou zmiňovaného programu je péče o nelesní ekosystémy, zejména o louky, pastviny a neprodukční plochy, na nichž se vyskytují chráněné a ohrožené druhy rostlinných společenstev. Jedná se především o realizaci speciálního zemědělského managementu, jako je provádění nevýnosných tradičních hospodářských činností na zemědělské půdě, kterými se udržuje spektrum chráněných a ohrožených druhů rostlin. Jako managementové opatření se zde uplatňuje především extenzivní řízená pastva ovcí nebo skotu, dále ruční kosení nebo kosení lehkou mechanizací, a to ve stanoveném období vegetační sezóny.
Pro Šumavu typická rašeliniště, horské smrkové lesy nebo bučiny, ale i louky, které vznikly dlouhodobou činností člověka, jsou jako cenná přírodní stanoviště zařazena do evropské soustavy chráněných území NATURA 2000.
„Na pozemcích Národního parku Šumava se obnova půdy prakticky nesmí provádět. Stejný režim platí i v chráněné krajinné oblasti. Při extenzivním systému hospodaření lze na obnovu luk použít jen ochranáři doporučenou směs lučních travin v co největší druhové pestrosti, která je však z hlediska produkce nevýnosná. Z hlediska produkce slušné louky se sekají jen jednou a potom se spásají. To podle mého názoru není optimální hospodaření půdou, plocha zarůstá mechem a agresivními ruderálními typy trav. V poslední době jsou šumavské louky ještě atakovány některými expandujícími plevely, například lupinou,“ argumentoval Ing. Vokál.

Krmivová základna
Pokud jde o klimatické poměry, tak v oblasti Šumavy se průměrné roční teploty pohybují v závislosti na nadmořské výšce od 6 °C (v 750 m n. m.) do 3 °C (ve 1200 – 1300 m n. m.). Relativní vlhkost vzduchu pak odpovídá průměru okolo 80 %. V nejvíce exponovaných místech vrcholů hor na hraničním hřebenu dosahují roční úhrny srážek až 1600 mm. Nejnižší úhrn srážek 800 až 900 mm jsou zaznamenávána na severovýchodních okrajích pohoří.
„Poprvé sečeme od 20. června, druhá seč tak připadá v úvahu začátkem srpna. Výhodou této oblasti je, že je vlhká, atak hmoty naroste poměrně dostatek. Nejlepší porosty z hlediska jeho hustoty a výšky sečeme do senáží, ze zbývajících děláme seno. V zimě tak disponujeme pěti tisíci balíky sena a osmi tisíci balíky senáže. Kromě balíků o hmotnosti 300 až 400 kg (v závislosti na obsahu sušiny, který je v rozmezí mezi 38 a 40 %) senážujeme píci také do vaků. Celkem si jich formou služby necháme udělat pět. Do vaku o délce 70 m a průměru tři metry nalisujeme hmotu posečenou asi ze 150 až 200 ha. Od letošního roku jsme sklizeň senáže vylepšili pořízením stroje, který posečenou píci sbírá a posouvá rovnou do vaku bez toho, aniž by se dotkla země. Klasické rotační stroje ji hrnou po půdě, tím dochází ke kontaminaci senážované hmoty, potažmo k jejím ztrátám zaplísněním. Zatím si nedovedeme poradit se ztrátami způsobenými protržením fólie na balících od hřadování dravců, kteří většinou pravidelně z určitého místa vyhlížejí kořist nebo prostě jen odpočívají. V zásadě se ale dá říci, že i bez konzervantů – konvenční nesmíme použít a ekologické přípravky jsou drahé, dosahujeme vynikající kvality senáží,“ konstatoval farmář z Prachaticka.
Jádro, respektive mačkaný oves nebo ječmen nakupuje od ekologických producentů. Jeho příkrm slouží zejména jako komunikační prostředek mezi vedoucí matkou ve stádu a zootechnikem. Na uvedené farmě se tedy běžně nepoužívá. Jádro je součástí krmné dávky jen u mladých odstavených jaloviček, které šest měsíců dostávají 20 až 30 dkg na den.
„Farma je pod stálým veterinárním dohledem. Odčervujeme na jaře a na podzim, u skotu používáme širokospektrální přípravek Ivomec, který je účinný na vnější i vnitřní parazity. U jelenů střídám refendazol, který zabírá na motolice, střečky a oblé helminty s dalším širokospektrálním anthelmintikem mebenvetem. Jakmile některé zvíře svým chováním vybočuje ze stáda, bezodkladně si jím zabýváme. Na pastvinách provádí dozor zootechnik, který kontroluje nejen zvířata, ale i stav oplocení. Protože jsme v turisticky hojně navštěvované oblasti je zabezpečení zvířat velmi důležité. Zpočátku využívané dřevěné oplocení jsme z nedostatku tyčoviny přebudovali na elektrické ohradníky. Příslušný odbor ochrany přírody si na nás vymyslel, abychom snížili koncentraci krav ve stádech, atak jsme asi stokusová stáda rozdělili na polovinu. To samozřejmě přineslo vyšší pracnost ve vazbě na rotaci stád a častější údržbu ploch, včetně oplocení,“ posteskl si farmář Vokál.

Agroturistika a ještě něco navrch
Kromě skotu bez tržní produkce se farma Strážný ležící v údolí pod stejnojmenným kopcem (1115 m) se zříceninou hradu Kunžvart mezi dvěma přítoky řeky Vltavy ještě zabývá farmovým chovem jelenovitých. Protože farmově chovaní jeleni, daňci se podle výkladů naší legislativy vymykají pravidlům ekologického hospodaření, Ing. Vokál musel část pozemků, řádově asi 100 ha vyhrazených k tomuto chovu vyjmout. V současné době jeho farmový chov čítá 120 daňků a 270 jelenů. Pro plemenitbu nakupovaní roční jeleni pocházejí z Nového Zélandu, Maďarska i Slovenska. Kritériem pro zařazení plemeníka, kterého farmář u laní využívá tři roky jsou rámec, hmotnost a paroží.
Krmení jelenů je podobné jako u krav, přídavek jádra v podobě kukuřice a ovsa má v tomto případě význam zejména po říji, aby plemeníci před zimou rychle nabrali ztracenou hmotnost. „V Českých Žlebech jsme v areálu zimoviště vybudovali penzion, u něhož ještě provozujeme stáj s deseti koňmi. V budoucnu tu chceme mít i zoopark, v němž bychom návštěvníkům předváděli hospodářská zvířata jako jsou ovce, kozy, lamy, poníci apod. Mojí další aktivitou je provoz několika rybníčků. Největší z nich využívám k tržní produkci pstruhů, respektive sivena amerického, pstruha duhového a potočního a kolovrata, což je kříženec sivena a potočáka, Ve zbývajících pěti pak v rámci programů Národního parku Šumava odchovávám některé druhy ryb, například střevli nebo mníka. Součástí mého podnikání je i honitba o výměře 2000 ha s vybudovaným loveckým zázemím. V dohledné době budeme provozovat výrobu pelet ze sena a křovin, které získáme jako odpad při údržbě lokalit NPŠ, jež se nedají ani zemědělsky využívat. Na tento projekt jsem již získal prostředky z evropských zdrojů. Velmi rád bych také zrealizoval výrobu interiérových doplňků z masivu a pokud jde o finalizaci živočišné produkce, zabývám se myšlenkou vyrábět regionální trvanlivý produkt s vysokým podílem masa,“prozradil na závěr své plány Ing. Pavel Vokál.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *