Farma vedle panství Schwarzenbergů

Spíše jako malá zoologická zahrada působí farma manželů Jiřího a Aleny Bublových v Hájku na Milevsku. V těsném sousedství schwarzenbergského panství totiž obhospodařují pozemky, na kterých se ve společnosti koní, koz a krav pase asi dvě stě padesát ovcí. Kolem jejich rodinného domku se to pro změnu hemží pernatou havětí, kterou výčet chovaných zvířat rozšiřují na bezmála 30 druhů.

Osada Hájek u údolní nádrže Orlík je svými 13 usedlíky součástí asi půldruhatisícové obce Kovářov, která je díky svému gotickému kostelu Všech svatých, postavenému v roce 1220, známým poutním místem. Mimochodem region Milevska skýtá ještě několik zajímavých lokalit a kulturních památek, vedle známého barokního poutního kostela v Sepekově a románského kostela v Červené to je například i barokní poutní kaple u Borovan. Vedle dominant hradů Zvíkova a Orlíku jsou již neodmyslitelnou součástí krajiny středního Povltaví i mosty Podolský a Žďákovský, jež od poloviny minulého století (od roku 1940, respektive 1960) spojují oba břehy vltavského údolí.
Pokud jde o klima, patří středně zvlněný region s nadmořskou výškou od 410 do 700 metrů do oblasti mírně teplé, s drsnější zimou vrchovinového typu. Průměrná roční teplota se pohybuje těsně nad 7 °C, průměrný úhrn srážek pak dosahuje 600 milimetrů.
Od hobby chovu k živnosti
Chovatel Jiří Bubla nemá se svým bezpochyby známějším jmenovcem, bývalým vynikajícím hokejovým reprezentantem, pranic společného. Jeho kroky totiž vedly již od mládí k chovatelství, kterému úplně propadl. Přes holuby se propracoval k chovu vodní a hrabavé drůbeže a dalších hospodářských zvířat včetně ovcí, na kterých loni postavil svou živnost. V realizaci jeho záměru, a to chovat ovce pro produkci jatečných zvířat, mu pomáhá manželka Alena, která se na místo rekvalifikovala z pozice zdravotní sestry. A jak se nám svěřila, trvalo jí dva roky, než se začala v chovatelské branži orientovat.
„S ovcemi jsem začínal asi před třiceti lety. Tehdy jsem hned po ukončení základní vojenské služby pořídil kavkazské merino, které bylo v té době mezi chovateli velmi rozšířené. Později jsem přešel na další kombinované plemeno, a to východofríské ovce. Koncem devadesátých let minulého století, kdy na trhu začala převládat plemena s výrazně masnou užitkovostí, jsme původní stádo asi 30 bahnic a berana doplnili ještě o dva plemeníky oxford down za účelem užitkového křížení. Vybral jsem si toto anglické plemeno velkého tělesného rámce zcela záměrně pro jeho odolnost a dobré parametry užitkovosti,“ uvedl Bubla.
Rozhodnutí začít soukromě hospodařit přimělo Bublovi nejen navýšit početní stavy základního stáda, ale ve vazbě na dotace i rozšířit obhospodařované pozemky. Většina ze současných 90 pronajatých hektarů jsou louky a pastviny zařazené do kategorie méně příznivých oblastí (LFA), které v rámci agroenvironmentálních opatření podléhají specifickému režimu hospodaření. „Louky sečeme dvakrát do roka, poprvé musíme posekat do 15. června, podruhé do 15. října. Spolu s pastvinami, které sečeme jenom jednou, nám seno sklizené z celkových asi 35 hektarů vystačí překlenout krmení ovcí v zimním období. Veškeré plochy obhospodařuji vlastní mechanizací, jen na lisování si sjednám službu. Vedle toho jsme ještě asi 25 hektarů orné půdy zatravnili,“ vypočítal chovatel.
„Stavy ovcí jsme postupně navyšovali zvířaty z vlastního chovu a později i nákupem. Dostali jsme se na 150 bahnic základního stáda, mezi nimiž je nejen potomstvo po našich plemenících, včetně berana zwartbles, kterého nám ještě s dalšími sedmi ovcemi loni zadávil toulající se pes. Jsou mezi nimi i kříženky s jinými plemeny. S jehňaty a třemi plemennými berany tak poslední dva, tři roky chováme kolem dvě stě padesáti ovcí. Předloni jsme také rozšířili stádo o skupinu sedmi jehňat suffolků, ale všechna nám někdo zcizil,“ pokračovala jeho žena Alena.
Extenzivní hospodaření
Část pastvin – asi 15 ha je oploceno, dalších 23 ha je ohraničeno elektrickým ohradníkem. Výhodou jsou remízky na využívaných pozemcích, které skýtají zvířatům přirozený úkryt před slunečním úpalem nebo nepřízní počasí. Přirozený zdroj vody k napájení na pastvině chybí, její potřebu chovatel kryje každodenním rozvozem v cisterně.
Ve společnosti pěti krav (kříženek s podílem krve jersey, aberdeen angus, hereford a charollais), dvou klisen (český teplokrevník a americký klusák), sedmi mini shetlandských poníků, devíti koz (búrská, hnědá a bílá krátkosrstá) s dvanácti kůzlaty se ovce pasou asi od poloviny dubna. V té době jsou na pastvině i s jehňaty, která se rodí ve stáji během února. Vedle porostu z pastvin mají zvířata celoročně k dispozici minerální směs a kusovou sůl. Asi ve čtyřech až pěti měsících se odstavují beránci, zatímco jehničky zůstávají ve stádu společně s matkami. Až dosud byla veškerá samičí část potomstva základem pro rozšíření chovu. Zbývající produkci v počtu kolem 50 i více beránků zpeněžovali k jatečným účelům zájemcům v okolí. Za dobu co ovce chovají si Bublovi stačili vybudovat pro odbyt jatečných jehňat slušné zázemí, a to i přesto, že jehněčí nabízejí mimo hlavní sezónu – na podzim. Podle jejich zkušeností tuzemský konzument upřednostňuje jehňata větší v hmotnosti kolem 45 kg, ke grilování potom do 35 kg.
S podzimem souvisí další činnosti, kterými chovatel přispívá ke zdraví a pohodě zvířat ve stádě. V ovčácké praxi to znamená ovce odčervit, ostříhat a ošetřit jim paznehty. „Ovce odčervujeme čtyřikrát do roka. Dostupné antihelmintózní přípravky obměňujeme. Proti oblým a plicním červům a motolicím se nám osvědčil Albex, který se zvířatům aplikuje perorálně. Končetiny ošetřujeme dvakrát za sezónu, a to před vyhnáním na pastvu a podruhé před střiží počátkem září,“ vypočítává Alena Bublová.
Podzim je také ve znamení přípravy bahnic k reprodukci. Před připouštěním, které se odbude během října, se bahnice přehánějí na lepší pastvinu a přikrmují se celým zrnem ovsa. Na základní stádo bahnic využívají tři plemeníky – dva berany oxford down a jednoho východofríského.
„Na zimu ovce přeháníme do bývalého kravína, kde je rozdělíme do skupin asi po pěti až deseti kusech. To má význam nejen při kontrolách v období porodů, ale později i pro vybudování těsnějšího pouta mezi matkou a mládětem,“ vysvětlují chovatelé.
Zvýšená péče o bahnice před porodem a v době odchovu jehňat je standardním chovatelským opatřením eliminujícím možné ztráty. V případě stáda na rodinné farmě v Hájku je kontrola průběhu porodů nezbytností ještě z dalšího důvodu. Po masných plemenících (oxford down) se totiž rodí velká jehňata, která mohou přivodit zvláště jehničkám komplikované porody. Do dvou dnů po narození jehňata označují ušními známkami a do týdne podávají jehňatům pro bezproblémový vývoj nezbytné minerální látky a vitamíny, konkrétně selen a vitamín E proti svalové dystrofii. Pokud jde o přikrmování jehňat, Bublovi mají již osvědčenou metodu: Začínají se šrotem (ovesným), později pokračují již celým ovsem a s vyhnáním na pastvu přídavek jádra ukončují.
Drůbež pro zábavu
Bublovi tráví mezi svými zvířaty opravdu spoustu času. Pokud nejsou zrovna u ovcí, koz, koní nebo krav na pastvině, najdete je pravděpodobně mezi drůbeží, kterou chovají spíše pro krásu než užitek. Vedle běžně chovaných druhů počínaje krůtami, perličkami a dále několika druhy okrasných kachen, husí nebo husic, zasluhuje pozornost například odchov bernešek bělolících, ale i labutě černé nebo černobíle zbarvené, rakouské lehké plemeno slepic – lakenfeldky, se kterými Jiří Bubla začínal od násadových vajec již před deseti lety. Také holubům zůstal věrný, ovšem s malou změnou. Od kříženců s moravskými pštrosy, se kterými jako kluk svou chovatelskou posedlost odstartoval, přešel k chovu slezského barevnohlávka. Mimo jiné jde o holuba, který patří mezi naše národní plemena. Drůbežímu dvoru ale dominuje pětiletý pár pávů korunkatých, od kterého pravidelně odchovávají kuřata, z nichž některá vyštěpí po kohoutovi v bíle zbarvené pávy.
„Drůbež máme jen pro zábavu. Kromě ovcí bychom chtěli chovat v čistokrevné plemenitbě búrské kozy. To ale ještě nějakou dobu potrvá, protože prioritní bude investice na obměnu technického vybavení farmy. Zátěžovou zkoušku v podobě vynaložených investic do oplocování a zatravňování pozemků i do nákupu chovných zvířat jsme ale ustáli, a tak věřím, že se naše šance obstát v konkurenci bude jenom zvyšovat,“ plánuje na závěr chovatelka.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *