Farmářský den podesáté

Zdravotní stav krav, výživa a krmení, systém ustájení a dojení a management stáda jsou hlavními ekonomicky významnými výrobními ukazateli v oblasti chovu skotu. Jejich optimální úroveň umožňuje dosažení ekonomicky výhodné užitkovosti, vysoké produktivity práce a přiměřené intenzity výroby, dobré plodnosti krav, nízkých ztrát všech kategorií zvířat, vysoké celoživotní užitkovosti, nízké obměny stáda krav, vysoké jakosti tržních produktů a odpovídajících nákladů.

Zemědělské družstvo Velká Chyška spolupracuje s Výzkumným ústavem živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi, v. v. i., již od roku 1985. Proto se tam každoročně konají farmářské dny zaměřené na aktuální problematiku v agrárním sektoru. Letos se zájemci o tuto akci sešli již podesáté.

Skot i prasata

ZD Velká Chyška ležící nedaleko Pacova provozuje klasickou zemědělskou výrobu. Hospodaří na více než 2,5 tisících hektarech zemědělské půdy. Podle slov předsedy představenstva tohoto družstva Ing. Františka Papeže je jejich struktura plodin klasická a dosahují minimálně průměrných výnosů.
Ve stájích zemědělského družstva je 2300 kusů skotu plemene české strakaté. Aktuální počet dojnic je podle Ing. Papeže 917: „Ročně dodáváme do mlékárny kolem sedmi milionů litrů mléka,“ sdělil předseda představenstva.
Ve stáji ve Velké Chyšce je k dispozici 540 ustajovacích míst. Stáj je volná, bezstelivová s lanovými lopatami.
Nová stáj v nedaleké obci Samšín pojme 376 dojnic. Je to ocelová hala s roštovou podlahou. K ní náleží kruhová dojírna Westfalia s kapacitou 24 kusů a venkovní tanky na mléko z Pacovských strojíren. Podle vyjádření Ing. Papeže spolkla stavba stáje 57 milionů korun, na dotacích se vrátilo deset.
Jako jedni z mála statečných chovají ve Velké Chyšce i prasata. V současné době je tam 120 prasnic a 1600 kusů ve výkrmu.

Stravitelnost krmiv

Ing. Václav Kudrna, CSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby se ve své přednášce věnoval krmení skotu. „Kromě obsahu jednotlivých živin v objemném krmivu je hlavním měřítkem jeho kvality stravitelnost. Se zvýšenou stravitelností stoupá množství využitelných živin z jednoho kilogramu sušiny krmiva a současně se zvyšuje i množství přijatého krmiva a tedy i přijaté množství živin. Stravitelnost zelené píce a konzervovaných krmiv je dána především termínem seče, respektive vegetační fází pícnin, a způsobem konzervace. Proto se takový důraz stále klade na optimální vegetační stadia seče jednotlivých pícnin,“ uvedl Ing. Kudrna.
Se stravitelností krmiva úzce souvisí obsah hrubé vlákniny a neutrálně detergentní vlákniny, jejichž koncentrace se stárnutím rostlin zvyšuje, čímž klesá stravitelnost živin. Výjimkou je kukuřice, u které zásluhou zvyšujícího se podílu zrna k tomu nedochází.
Dalším faktorem, který podstatně ovlivňuje příjem konzervovaných krmiv, je jejich sušina. Je například prokázáno, že zvýšením obsahu sušiny kukuřičné siláže o jedno procento se může zvýšit její příjem až o 0,5 kg/den, což je u kukuřice hlavně dáno změnou poměru palice a ostatních částí rostliny. U travní siláže zvýšení sušiny o jedno procento znamená zvýšenou spotřebu sušiny zhruba o 0,1 kg.
Sušina konzervovaných krmiv výrazně ovlivňuje i výslednou sušinu kompletních směsných dávek (TMR). Jako nejlepší z hlediska příjmu sušiny se ukazuje sušina TMR kolem 50 %. V souvislosti s technikou krmení TMR se zvýraznil i další faktor, a to struktura objemných krmiv. „Pro zajištění nezbytné struktury krmné dávky je nutné věnovat maximální pozornost nejen způsobu vybírání jednotlivých krmiv ze silážních prostorů a míchání v krmných vozech, ale i způsobům sklizně pícnin a seřízení sklizňových mechanismů. Porušenou strukturu už nikdo nemůže obnovit. Strukturní dieta je u dojnic důležitá zejména pro činnost bachoru a přežvykování,“ konstatoval řečník.

Zkrmování výpalků

V dietě vysokoužitkových dojnic hraje velkou roli sójový extrahovaný šrot. „Za velmi dobrý a relativně levný zdroj dusíkatých látek v krmné dávce skotu mohou v poslední době posloužit i u nás dostupné obilné a kukuřičné výpalky,“ sdělil přítomným Václav Kudrna. Jedná se o vedlejší produkt při výrobě bioetanolu, kterých by jen v ČR mělo být výhledově k dispozici v sušené podobě kolem 300 tisíc tun.
Podle způsobu vzniku a charakteru mohou být výpalky:
1. klasické (k výrobě použity kvasinky) označované jako WDG (wet distillery grain) – v případě, že jsou silážované, mají označení EWDG (ensiled wet distillery grain);
2. výpalky nového typu (k výrobě bylo použito enzymů) – označené zkratkou DDG (dry distillery grain);
3. výpalky sušené s tekutou frakcí – DDGS (dry distillery grain), při použití nových termostabilních enzymů – NDDGS (new dry distillery grain).
Sušené výpalky jsou dobrým zdrojem dusíkatých látek (28 až 33 %) pro dojnice zejména vzhledem k vysokému podílu (50 %) nedegradovatelných dusíkatých látek. Jsou schopné v krmné dávce nahradit sójový extrahovaný šrot (SEŠ), a to v následujících relacích:
1 kg DDGS = 0,222 kg SEŠ
4,5 kg WDG = 1,0 kg SEŠ
Optimální dávka pro dojnice je kolem 2 kg na kus a den, maximální dávka se uvádí 4 kg a pro skot ve výkrmu 3 kg na kus a den. Kukuřičné výpalky jsou navíc bohaté na tuk (8 až 10 %).
Výpalky jsou i výrazným zdrojem fosforu a síry a kukuřičné výpalky mají vzhledem k obsahu tuku i vysokou energetickou hodnotu (kolem 8,2 MJ NEL). Cena sušených výpalků by se měla pohybovat přibližně od 3000 do 4300 Kč. Důležité je, aby sušené výpalky měly světlou barvu, tmavé zbarvení svědčí o tepelném poškození dusíkatých látek, což by se mohlo projevit negativně na produkci mléka u dojnic.

Klíčové informace:

 Ve Velké Chyšce se v listopadu 2009 konal již desátý Farmářský den organizovaný ZD Velká Chyška a VÚŽV Praha-Uhříněves, v. v. i.
 Družstvo v současnosti chová 2300 kusů skotu, z nichž je 917 krav.
 Ve stájích ZD Velká Chyška najdeme také 120 prasnic a 1600 prasat ve výkrmu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *