Farmy v Německu a Nizozemsku, kde se dojí robotem

Součástí programu mezinárodního sympozia o automatizovaném dojení pořádaného společností GEA Farm Technologies byly návštěvy farem, kde se pro dojení využívá víceboxový systém MIone. Nejprve jsme navštívili jsme dvě rodinné farmy v Německu v Severním Porýní-Vestfálsku a potom se jeli podívat na další farmu do Nizozemska.

Každá farma je jedinečná a systém MIone se dá přizpůsobit. Na malých i velkých farmách platí, že struktura stáda se neustále mění, je složeno z krav v laktaci, suchostojných a čerstvě otelených. MIone jako součást řízení stáda nabízí možnost zlepšení efektivity práce, a to i se skupinou dojnic se zvláštní potřebami, které vyžadují péči nebo ošetření. Srdcem tohoto systému managementu je dojicí centrum, které zajišťuje optimální pracovní podmínky a šetrné dojení.

 

Rodinná farma Neuy

Farma leží v Jassenwegu poblíž města Kevelaer a obhospodařuje celkem 95 ha. Na 20 ha se pěstuje pšenice, na 45 ha kukuřice na siláž, travní porosty mají rozlohu 5 ha a pastviny 25 ha.

Průměrný počet krav je v současné době asi 140, dojí se jich 125. Farmář Andreas Neuy vzpomínal, že začínali s 95–100 kravami a dodal, že v budoucnu počítají s tím, že budou mít 160 krav (dojených 140–145).

Průměrná užitkovost dojnic je 10 000 kg za rok, denní nádoj je kolem 32 až 35 l mléka s tučností 3,9 % a obsahem bílkovin 3,3 % a počet somatických buněk v mléce je asi 250 000 v ml.

Reprodukce je organizována tak, aby věk při prvním otelení byl 25 měsíců a mezidobí 398 dní. Ze stáda vyřazují průměrně 30 % dojnic.

Původní boxová stáj měla kapacitu 90 krav a byla postavena v roce1984. O dvanáct let později byla postavena stáj pro 60 zvířat a v roce 2005 vybudovali boxovou stáj pro mladá zvířata a suchostojné krávy s kapacitou 90 zvířat. Slámou podestýlaná stáj pro telata má asi 20 míst a další telata jsou ustájena ve 13 jednoduchých boudách, iglú. Porodna má kapacitu asi 15–20 a separační část stáje 8–10 krav.

 

Volba automatického dojení

Pro dojení krav se na farmě poslední dva roky využívá tříboxový dojicí robot MIone. Andreas Neuy je velmi spokojen s tím, že vzniklo dojicí centrum se třemi roboty v řadě. V loňském roce dojili v průměru 111–115 krav, jedna kráva nadojí v průměru při jednom dojení asi 13 kg mléka. Krávy chodí do robotu na dojení 2,5–2,7krát za den, počet dojení za den je tedy 300 až 320.

Další výhody systému MIone vidí farmář v tom že se může 4–5 dní po otelení ručně dojit mléko pro telata, zaprahovat krávy a že údržba stroje je poměrně jednoduchá. Ručně dojí 5–7 % dojnic ze stáda, většinou nemocné nebo kulhající.

Na terminálu dojicího zařízení se dá nastavit několik režimů, jako je ruční dojení, důvody pro selekci, přezkoušení vodivosti mléka v jednotlivých čtvrtích, ale i přídavek koncentrovaného krmiva a řízení jednotlivých branek.

 

Pohyb zvířat ve stáji a péče o ně

Provoz a pohyb dojnic ve stáji před dojením je koordinován pomocí předselekční branky, kterou jsou vybrány jen krávy určené pro dojení, takže dochází k efektivnímu využití systému a nedochází ke ztrátám času před robotem. Branka postselekce vybírá zvířata, která potřebují speciální péči, například ošetření paznehtů.

Zaprahuje se vždy v robotu, kde jsou k tomu nejlepší podmínky. Jalovice i krávy se otelí ve stlaném boxu a pak chodí přímo do robotu na ruční dojení. Několik dní jsou ve stlaném boxu ustájeny a následně přecházejí na automatické dojení a zapojí se do stáda.

 

Krmení a ustájení dojnic

Dojnice jsou krmeny směsnou krmnou dávkou bez koncentrovaných krmiv, které jsou dávkovány individuálně každé krávě v robotu při dojení. Krávy dostávají  48,06 kg základní krmné dávka ve stáji (19,2 kg sušiny) a maximálně 5,7 kg koncentrátů denně, takže spotřeba sušiny je 24,9 kg. Zhruba 77,1 % sušiny krmiva dostávají dojnice na krmný stůl a 22, 9 % v robotu. V letním období mohou dojnice využívat pastvinu.

Ve volné boxové stáji s jedním, středovým krmných stolem, jsou boxy vybaveny matracemi, ráno se přistýlají řezanou slámou a večer se sype mletý vápenec. Vždy ráno a večer se ve stáji shrnuje kejda.

 

Proč se rozhodli pro dojení robotem?

Ke změně systému dojení se farmář rozhodl proto, aby mohl zlepšit pracovní postupy a šetřit pracovní sílu. Zvýšil se počet dojení na krávu za den a jejich užitkovost. Také provoz ve stáji je klidnější. Důležitým aspektem je podle Andrease Neuya také to, že má více času na rodinu a dokonce může jet i na dovolenou.

Také jeho otec, Johannes Neuy, bývalý majitel farmy, si nový systém dojení pochvaluje. Ráno i večer se ve stáji končí mnohem dřív, než když se dojilo v dojírně a ve stáji je mnohem větší klid. V minulosti se večer po práci farmář vracel domů pozdě, unavený a stresovaný. Nyní je mnohem více času na další činnosti a kromě náročné fyzické práce odpadl i stres.

 

Farma Velmanns

Farma hospodaří v oblasti městečka Wetten v Severním Porýní-Vestfálsku. Pro dojnice využívají dvě stáje.Ve starší jsou ustájeny krávy stojící na sucho, okolo porodu a čerstvě otelené. Po otelení jsou přesunuty do stlaného boxu , v robotu se ručně oddojuje mlezivo a mléko pro telata a po několika dnech je kráva přesunuta do stáda dojnic v laktaci a na automatické dojení.

Na farmě dojí zhruba 300 dojnic s průměrnou užitkovostí kolem 10 000 l mléka. Na farmě se dojí ve dvou robotech po třech boxech, stáj je rozdělena středovým krmným stolem, krmná dávka se naváží jedenkrát denně a třikrát za den se přihrnuje. Dojnice jsou ustájeny v boxech s matracemi, na ně se používá řezaná sláma a mletý vápenec.

Kejdu z roštů a chodeb odklízí automaticky několikrát denně robot SRone, který také dodala firma GEA Farm Technologies.

Dojnice jsou rozděleny na dvě skupiny podle výšky mléčné užitkovosti, resp. podle fáze laktace na skupinu dojnic do 150. a po 150. dnu laktace. Asi 10–15 % zvířat se pravidelně přesunuje do skupiny dojnic s nižší užitkovostí a po zaprahnutí potom do „staré“ stáje.

Podle farmáře jsou pro rychlost dojení stěžejní dvě selekční branky. Předselekční brankou se do prostoru k robotu dostanou jen ty krávy, které je třeba podojit a postselekční vybírá krávy, které potřebují ošetřit. Díky tomuto systému jsou v robotu se třemi boxy nasazeny strukové násadce na vemeno všem třem kravám do 120 sekund. Dojnice stráví v robotu celkem asi 7–8 minut. Na dojení přichází krávy asi 3x za den, tzn. že na jeden box vychází asi 150 dojení denně. Díky využití technologie 3D kamery robot nasazuje násadce na struky spolehlivě, a to i v případě nepříliš optimálního rozmístění struků nebo tvaru vemene či u nervóznějších zvířat.

Farmář kromě možnosti komplexního řízení stáda, tj. dojení, krmení, zaprahování i ošetřování krav, chválí také to, že dojení je účinnější a šetrnější a dojnice jsou mnohem klidnější a provoz ve stáji probíhá hladce.

 

Mléčná farma v Nizozemsku

Rodinná farma Jose Verstratena v Nieuewegu v Severním Brabantsku obhospodařuje 47 ha zemědělské půdy. Pěstují 20 ha silážní kukuřice, mají 27 ha trvalých travních porostů a z toho 18 ha pastvin.

Farmář chová celkem 100 holštýnských dojnic a jeho cílem je do roku 2015 zvýšit jejich počet na 150. Krávy jsou ustájeny ve volné boxové stáji, v boxech jsou matrace a piliny s mletým vápencem. Kejdu z chodeb a roštů vyhrnuje šestkrát denně shrnovací lopata.

K dojení se používá dvouboxový robot MIone a Jos Verstraten předpokládá, že po doplnění stavu dojnic rozšíří systém ještě o jeden box.

Průměrná roční užitkovost dojnic je 9000 kg mléka o tučnosti 4,5 % a s obsahem bílkovin 3,55 % a počet somatických buněk 165 000 v ml mléka.

Délka mezidobí je 400 dní a věk při prvním otelení 24 měsíců.

 

Automatické dojení pomáhá

Cílem farmáře bylo, aby jeden pracovník byl schopen podojit co nejvyšší počet dojnic a aby tato činnost byla co nejsnadnější a časově málo náročná. Dosud dojil v dojírně s 2 x 6 stáními  a těšil se nějaký jiný systém. Rozhodl se pro MIone, jehož jednoznačný klad vidí v tom, že může snadno pečovat o dojnice přímo při dojení v boxu – zaprahovat, dojit čerstvě otelené krávy a prvotelky a navyknout je na dojení robotem. Přiznal, že také značka GEA Farm Technologies a její servis byl jedním z důvodů volby robota MIone.

Každá dojnice nadojí průměrně 29 kg mléka denně, což znamená 11 kg na jedno dojení a v průměru kráva navštíví robot 2,7krát za den.

Bezprostředně po otelení jsou dojnice přiváděny na dojení do robotu a po něm přesunuty zpět do stlaného kotce. Tam zůstanou jeden až dva týdny, dokud nezačnou běžně chodit na dojení do robotu a pak se zapojí do stáda.

 

Jak je řízen pohyb krav?

Ve stáji používají systém před a post selekce s volným odchodem. Tato forma pohybu zvířat není podle farmáře nijak pracná, i když se krmí dvě skupiny dojnic podle užitkovosti. Post selekce vybírá krávy podle fáze laktace a ty se pak krmí společně. Velmi snadno a účinně se od stáda oddělují krávy, které potřebují ošetřit paznehty, veterinární péči apod. Na této farmě je ve stáji také používána branka pro odchod ven na pastvu. Krávy se pasou od poloviny června do poloviny října asi devět hodin denně. Pastva přináší zvýšení mléčné užitkovosti o 20–25 %, dobrou kondici a zdravé končetiny.

 

Krmení podle fáze laktace

Krmení dojnic je uspořádáno tak, že v prvních 160 dnech laktace dostávají zvířata vyšší příděly koncentrovaných krmiv v krmné dávce, a to na užitkovost 27 kg mléka. Zbytek jádra dostává každá dojnice individuálně v automatickém krmném boxu ve stáji a také při dojení v robotu. Po 160 dnech laktace jsou krávy krmeny na užitkovost 20 kg mléka a koncentráty dostávají rovněž v robotu a  automatickém krmném boxu.

 

Klíčové informace:

·        V Německu  je pro dojení využíváno celkem 99 víceboxových systémů  MIone se 173 boxy a v Nizozemsku 22 robotů se 49 boxy.

·        Průměrný počet dojení na jeden box a den je 150–170 a podle počtu dojených krav se tak dá odhadnout potřebný  počet boxů pro farmu.

·        Systém MIone není jen dojicí robot, ale koncepce řízení celého stáda –dojení, krmení, zaprahování i ošetřování krav.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *