Fitness – budoucnost šlechtění včelstev

Již téměř dva roky funguje v České republice VMS – Varroa Monitoring System, jakási obdoba systému rychlého varování pro včelaře. Potvrdilo se, že monitorování spadu roztočů ve včelstvech pomocí zasíťovaného dna a varroa podložek má svůj význam také v dalších činnostech. Zejména se ukazuje, že poznatky a databáze VMS lze využít při šlechtění včelstev na varroatoleranci. Důležitou vlastností včelstev již nebudou pouze ukazatele užitkovosti, ale nastupuje doba, kdy se budou preferovat včelstva odolná, s dobrým čisticím pudem, která nebudou vyžadovat ošetření proti varroóze.

Druhé celostátní setkání uživatelů Varroa monitorig systemu (VMS) se v únoru konalo v přednáškové síni Auditorium maximum brněnské Mendelovy univerzity. Cílem akce byla výměna poznatků v oblasti včelích nemocí, zejména zkušeností s monitoringem varroózy. Program setkání, který připravila Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ, byl doslova nabitý. Od časných dopoledních hodin až do sobotního večera se vystřídalo bezmála dvacet přednášejících se svými příspěvky. Na řečnickém stupínku se střídala nejen jména významných českých včelařů, výzkumníků nebo šlechtitelů (Květoslav Čermák, Bronislav Gruna, Petr Texl), ale prostor k vyjádření dostali všichni z řad uživatelů internetového projektu, kteří chtěli nebo měli k problematice varroózy co říci. Do VMS se totiž může zapojit každý včelař, i třeba s jedním včelstvem.
Na setkání se probíraly různé alternativní způsoby tlumení kleštíkovitosti – aplikace kyseliny mravenčí různými aplikátory, používání kyseliny šťavelové, používání speciálního úlového dna a další.

Šlechtění, cesta ke zdravým včelstvům
Pochybovat o tom, zda lze nebo nelze šlechtit včelstva na varroatoleranci, může už dnes jen hlupák. Zejména v USA ale i v Evropě si chovatelé a vědci uvědomili, že neustálé bombardování včelstev látkami hubícími roztoče Varroa destructor (akaricidy) nic nevyřeší a problém se pouze oddálí. Postupem času vždy vznikne rezistence roztočů na používané chemické látky. Navíc syntetické pyrethroidy jsou ve větší či menší koncentraci a dlouhodobém vystavení jejich působení jedovaté nejen pro roztoče, ale i pro včely, dokonce i pro savce včetně člověka. V České republice se rezistence na používaná léčiva začíná projevovat až v poslední době, protože se tyto látky používaly v menším množství a podle propracované metodiky. Co ale dělat teď? Podle organizátorů setkání VMS je třeba, aby každý chovatel včel byl odpovědný za svá včelstva a hlavně měl přehled o úrovni napadení kleštíkem včelím a podle toho pak dělal léčebné zásahy.

Nová verze systému VMS
Programátor Milan Čáp představil přítomným zcela novou verzi systému VMS, která bude brzy přístupná včelařům na www.varroamonitoring.cz. Do nové verze programu bude možné zapisovat spady roztočů po jednotlivých včelstvech, průměry a další hodnoty bude již program počítat sám. Všichni jen potvrzují, že sledování spadu roztočů je důležité pro každé včelstvo zvlášť, nikoli za stanoviště jako průměr. Včelaři se o tom přesvědčují také při odevzdávání vzorků zimní měli na rozbor, neboť „průměr jeden roztoč“ může nastat, i když bude například devět včelstev naprosto bez spadu a u jednoho jedinného včelstva spadne deset kleštíků. Oficiální medodika Státní veterinární správy hovoří o nutnosti jarního ošetření při průměru nad tři roztoče za stanoviště, přitom včelstvo se spadem deset kleštíků by ošetření určitně potřebovalo. Naopak mohou nastat případy, kdy včelaře metodika nutí ošetřovat akaricidy celé stanoviště, ačkoli zvýšený průměr nad tři roztoče způsobila jen některá včelstva. Když pak poctivý včelař metodického návodu SVS aplikuje plošně akaricid (látku hubící roztoče), zbytečně kontaminuje velké množství včelího díla. Když nebudeme brát v potaz potenciální přenos těchto látek do včelích produktů, zvyšuje nadměrná a zbytečná aplikace syntetických akaricidů možnost vzniku rezistence kleštíků Varroa destructor.
Někteří pokrokoví včelaři, zvláště uživatelé VMS, však již mají zasíťovaná dna a úly vybavené monitorovacími podložkami. Vědí přesně, které včelstvo vyžaduje ošetření a které nikoli.

Využití aplikace také pro mor?
Co dále nabízí nová aplikace? Včelař (uživatel) může svá data sdílet podle libosti – buď jsou veřejně přístupná všem nebo registrovaným uživatelům nebo pouze přátelům (podobně jako síť facebook). Pokud si chce uživatel zachovat v určité oblasti naprosté soukromí (například když si bude zapisovat výnosy medu), nový program mu to umožní. Velké zlepšení zaznamenala také mapa, která dovoluje detailní přiblížení (zoom) a zahrnuje již celou Evropu. Chovatel včel může zadávat a být evidován také podle registračního čísla chovatele a čísla stanoviště, což nabízí propojení s databázemi centrální evidence hospodářskkých zvířat Českomoravské společnosti chovatelů a Státní veterinární správy (SVS). Mapa by podle autorů v budoucnu mohla zobrazovat také ohniska moru včelího plodu a automaticky tvořit ochranná pásma moru, takže se nabízí pro využití orgánům SVS, okresním veterinářům, nákazovým referentům a dalším. Map VMS by šlo využívat také pro hlášení trvalého stanoviště včelstev, respektive by toto hlášení na obecních úřadech odpadlo, pokud by chovatelé včel používali internet. Nahlížení do elektronické mapy by bylo jednodušší i pro zemědělce, kteří by se měli před aplikací pesticidů o stanovištích včelstev informovat. „Možnosti systému jsou takřka neomezené,“ říkají tvůrci VMS.

Šlechtění na fitness
Všichni účastníci setkání VMS se shodli na tom, že sledování spadu roztočů na podložce má obrovský význam, ať už z hlediska časování léčebných zásahů do včelstev, tak v souvislosti s hledáním varroatolerantních včel, což bude asi jediná možnost, jak se s kleštíkem vypořádat.
Díky pravidelnému monitoringu jsou včelaři schopni vybírat (selektovat) včelstva podle senzitivity k roztočům. To je první krůček ke společnému cíli – začátku šlechtění na varroatoleranci.
„Podobně jako u skotu, ani u včel již nebude jako první šlechtiteský cíl užitkovost. Bude to spíše celková odolnost včel a minimum nutných včelařových zásahů v souvislosti s nemocemi. Také zřejmě nebude vhodné chovat kmeny včelstev tvořících hodně plodné populace, neboť zejména včelstva plodující dlouho do podzimu jsou náchylná k přemnožení roztočů,“ dodávají zástupci PSNV zabývající se otázkou šlechtění.

Klíčové informace
• V poslední době v ČR vzrůstá počet rezistentních populací roztoče Varroa destructor na syntetické akaricidy
• Včelaři budou muset přejít k přirozenějším řešením potlačování roztočů – využívání zejména přírodních látek – kyselina mravenčí, kyselina šťavelová, aromatické látky, chovu méně senzitivních linií včelstev.
• Nová verze programu VMS umožní propojení včelařů na principu sociálních sítí, zadávání spadu po jednotlivých včelstech, grafické výstupy.
• Včelaři budou muset v budoucnu chovat varroatolerantní linie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *