Vložil
Kategorie:
Drůbež
Štítky:

Fosfor ve výživě drůbeže

Nároky drůbeže na koncentraci minerálních živin v krmných směsích závisí na potřebě zvířat, na množství přijatého krmiva a na využitelnosti živin, která je vždy pouze částečná a z různých zdrojů i velmi rozdílná. Z makrominerálních látek se normuje potřeba vápníku, fosforu, hořčíku, draslíku, sodíku a chloru. Z nich fosfor nejvíce ovlivňuje cenu krmných směsí, je po energii a dusíkatých látkách třetí nejdražší živinou.

Z celkového množství fosforu obsaženého v těle je ca 90 % v kostní tkáni a 10 % v tělesných tekutinách a buňkách ostatních tkání, kde je součástí fosfatidů, nukleoproteidů a fosfoproteidů. Je nezbytný pro energetické přeměny v organismu (ADP, ATP) a pro udržení acidobazické rovnováhy. Jeho nedostatek snižuje chuť k přijímání krmiva, výrazný přebytek však rovněž nepříznivě ovlivňuje užitkovost. Podobně jako u vápníku probíhá neustálá výměna fosforu mezi krví a kostní tkání. Intenzita vstřebávání fosforu je většinou úměrná podílu přijaté minerální látky, která je rozpuštěna v té části trávicího traktu, kde vstřebávání probíhá. V kyselém prostředí je rozpustnost vyšší. Fosfor se vstřebává především v tenkém střevě a vylučuje se z organismu močí. Zdroje fosforu se hodnotí orientačně podle rozpustnosti v kyselinách a přesněji podle ileální stravitelnosti, podle obsahu popela nebo fosforu v odtučněné holenní kosti, a nejpřesněji podle retence fosforu v celém organismu při suboptimální dávce sledovaného prvku, kdy se zvíře snaží využít fosfor krmiva v nejvyšší možné míře.

Vitamin D3 a jeho účinný metabolit 1,25-dihydroxycholekalciferol je potřebný pro hospodaření vápníkem i fosforem. Nedostatek vitaminu způsobí rachitidu a tibiální dyschondroplazii. U dospělých zvířat dochází k měknutí kostí, osteomalacii.

 

Potřeba fosforu je nejvyšší u mláďat

 

Kostní tkáň je z vývojového pohledu charakterizována jako raná, zatímco tkáň svalová jako poloraná a tkáň tuková jako pozdní. V prvém období života je třeba dbát o vytvoření velkého těla. Přitom není rozhodující jeho hmotnost, nýbrž tělesný rámec, určovaný především délkou kostí. V těle velkého rámce bude později dost prostoru pro rozvoj svaloviny u brojlerů a u nosnic pro uložení výkonného trávicího a rozmnožovacího ústrojí, základních orgánů potřebných pro produkci vajec. Kritickým obdobím pro růst kostí jsou prvé týdny života.

Prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc.

Mendelova univerzita v Brně

Kontakt: zelenka@mendelu.cz

Celý článek najdete v Krmivářství 3/2017.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *