Francie mění selekční indexy dojných plemen

Obdobně jako v některých dalších chovatelsky vyspělých státech dochází také ve Francii od 1. Července 2001 ke změnám hlavních selekčních indexů. Změna se týká produkčního indexu INEL a syntetického ekonomického indexu ISU. Na otázku, proč k tomu dochází právě v polovině roku, je jednoduchá odpověď. Země galského kohouta má totiž na rozdíl od ostatních zemí (s výjimkou Kanady) časovou odlišnost ve změně báze. Zatímco v ostatních zemích se báze mění krokově vždy každý pátý rok, francouzská pohyblivá báze plemenných býků se mění každý rok a to právě k 1. červenci. Tato tradice jakési častější „terénní objektivizace“ plemenných hodnot zůstává ve Francii zachována a je tak logicky i hlavní příčinou provedení všech změn v jednom okamžiku.

Pokud jsem se obecně zmínil o francouzské pohyblivé bázi, pak pro dokreslení aktuální meziroční změny 2000/2001 uvádím také konkrétní posun jednotlivých hodnot v tabulce 1.
Jako obvykle – čísla v tabulce vyjadřují meziroční posun hodnot báze plemenných býků ve Francii. Kladná čísla vyjadřují, o kolik se za jeden rok v průměru zlepšily jednotlivé plemenné hodnoty prověřovaných býků, záporná čísla signalizují naopak zhoršení. Obrazně to znamená, že se ode všech známých PH býků k půlnoci dne 30. 6. 2001 (FR 01/3) plošně odečetlo průměrné roční zlepšení jednotlivých PH, respektive přičetlo jejich zhoršení. Takto lze jednoduše popsat výše uvedené změny hodnot báze.

Příklady:
Býk LATCH NX-972, k 1. 4. 2001 (FR 01/2) PH kgB = 56; k 1. 7. (FR 01/3) PH kgB = 52
Rozdíl -4 kg PHB odpovídá změně pohyblivé báze pro tento znak (+4). Závěr: býk je stabilní (0).
Býk JORASSE, k 1. 4. 2001 (FR 01/2) PH kgB = 46; k 1. 7. (FR 01/3) PH kgB = 40
Rozdíl -6 kg PHB je větší než změna báze pro tento znak (+4). Závěr: býk mírně propadl (-2).

Pojďme však k avizovaným změnám selekčních indexů. Zde se nepochybně odrážejí široce pojaté ekonomické prognózy produkce mléka na kontinentu i ve světě a také kontext tradice domácího francouzského mléčného trhu versus předpokládaný vývoj zemědělské politiky Evropské unie a pochopitelně celá řada dalších hospodářských i politických aspektů.
Pro širší pochopení změn se však ještě vraťme do roku 1993, kdy byl ve Francii zaveden doposud používaný produkční index INEL = 1,15 .(PH kgB + 30.PH %B), kde hodnota 20 bodů INEL statisticky představuje jednu směrodatnou odchylku. Při prakticky průběžně udržované nulové bázi je hodnocení býků velmi jednoduché, například býk LATCH s hodnotou INEL=59 je v populaci u tohoto znaku zhruba na úrovni tří směrodatných odchylek (59 : 20). Za zvláštní všimnutí však stojí především ve své době dosti ojedinělé pojetí tohoto indexu, který vypustil z jakéhokoliv hodnocení mléčný tuk. Hlavní váhu tohoto indexu tvořily jednoznačně bílkoviny,a to především 82 % PH kgB a dále 18 % PH %B. Záměrem byl nejspíše „přímý tah na branku“ (se všemi svými výhodami i nevýhodami) ve smyslu čím méně selekčních znaků, tím rychlejší genetický pokrok. A výsledným „gólem“ pak měl být, a jak se ukázalo, také i byl velký pokrok v produkci mléčných bílkovin při jejich stabilním a vyšším obsahu v mléce. O to překvapivější je pak v éře současných přebytků másla (skutečných či fiktivních) konstrukce nového francouzského produkčního indexu:
INEL = 0,98 .(PH kgB + 0,2.PH kgT + 10.PH %B + 5.PH %T) (pro holštýny a normandský skot) Hodnota jedné směrodatné odchylky zůstává 20 bodů INEL, ale významně se mění váha samotných znaků právě ve prospěch tuku. 71 % PH kgB, 19 % PH kgT, 5 % PH %B, 5 % PH %T.
Pro zvýraznění tlaku na zvýšení obsahu bílkovin v mléce u plemena montbeliard byl ustaven modifikovaný index INEL = 1,055.(PHkgB + 0,1.PHkgT + 30.PH%B + 5.PH%T), kde obsah bílkovin má oproti holštýnskému plemeni trojnásobnou váhu a obsah tuku poloviční. I zde hodnota jedné směrodatné odchylky zůstává 20 bodů INEL.
Pro někoho jsou to možná překvapivé, pro jiného očekávané změny. Pro orientaci při výběru plemenných býků na stádo se však ve Francii převážně tak jako u nás používá hodnot hlavního ekonomického syntetického indexu ISU, který kromě znaků produkčních (INEL) kombinuje i znaky další. V původním syntetickém indexu ISU, který byl v užívání rovněž od roku 1993 to bylo především utváření zevnějšku a navíc rychlost spouštění mléka. Preference a významnost jednotlivých znaků byla zřejmá z konstrukce dosavadního vzorce typu. ISU = 100 + 26,85.(0,7.INEL/20 + 0,25.TYP + 0,05. RSM) . Dávala váhu 70 % produkčnímu indexu INEL, 25 % celkovému hodnocení morfologie a 5 % rychlosti spouštění mléka. Nový index ISU = 100 + K.(INEL/20 + 0,25.SB + 0,25.PL + 0,25.DL + 0,25.TYP) , který platí pro plemeno holštýn a montbeliard, dává dnes již jen 50% váhu novému produkčnímu indexu INEL a dále pak nově po 12,5 % moderním chovatelským znakům, které se především projevují v nákladovosti chovů. Těmi jsou zde rovným dílem – obsah somatických buněk v mléce, plodnost plemenic po otci, dlouhověkost plemenic a nakonec také celkové utváření zevnějšku. Existuje zde řada vzájemných korelací, některé negativní jsou velmi významné, například hloubka vemene k dlouhověkosti, somatické buňky k dlouhověkosti, rychlejší spouštění mléka k vyššímu obsahu somatických buněk. Významná pozitivní korelace je ve vztahu plodnost – dlouhověkost. Mezi středně významnými korelacemi je pozitivní například výška zadního upnutí vemene k dlouhověkosti, negativní pak hloubka vemene k obsahu somatických buněk. Ostatní korelace jsou méně významné. Hodnota konstanty K je 18,63 pro holštýnské a 18,41 pro montbeliardské plemeno.
Souhrnně vzato, tato změna již tolik nepřekvapuje. Potvrzuje jen celosvětový trend určitého mírného ústupu od maximalizace produkce mléka, který již citelně tíží některé ekonomiky západních zemí, zejména pak na evropském kontinentě, a to především ve vztahu k rozšiřování EU a snaze budoucích členů o zabezpečení co nejvyšších kvót výroby mléka. Změna tu spíše směřuje dovnitř ekonomiky chovů cestou nižších, respektive alespoň stagnujících nákladů, nižší brakace krav a preferování býků, tzv. otců bezproblémových dojnic atd.
Co vyplývá z výše uvedených změn pro českého chovatele, který by měl dobře znát svoji situaci i všeobecně deklarovaný záměr naší země, tj. připojení k EU? Především určitá inspirace k pochopení hlubších souvislostí, kam se kupříkladu ubírají státy na vysoké chovatelské úrovni. Paušálně vyvodit zjednodušující doporučení pro farmáře, který ve svém chovu používá býky prověřované ve Francii, není možné, neboť genetická úroveň našich chovů, technická vybavenost a především chovatelské záměry jsou často velmi různé, mnohdy přímo diametrálně odlišné. Proto se také v tomto článku záměrně vyhnu zmínce o možnosti využití interbullových přepočtů na českou bázi a myslím, že je to i jeden z důvodů, proč ještě u nás neexistuje složitější syntetický index, neboť není lehké jej v tak velké variabilitě chovatelských záměrů sestavit. Je nutno respektovat skutečnost, že například populace holštýnského skotu v ČR je stále ještě geneticky významně odlišná od populace například francouzské a na tom nezmění nic ani zřejmá skutečnost, že již řada špičkových chovů v ČR (většinou dovezených, ale i několik z převodných křížení) se v produkci zahraničním chovům nejen vyrovná, ale občas ji i předčí. V exteriéru a prošlechtěnosti stád pak ještě významné rozdíly existují. Objektivně vzato je zásadně odlišný také skutečný systém prověřování býků v obou zemích, i když je zde snaha vlastní hodnotu prověření býků porovnávat. Podívejme se například v tabulce 2 na rozdíly v holštýnských populacích roku 2000, z čehož ale bohužel vyplynou i určité pochybnosti o kvalitě naší testace. Chtěl bych zde vyslovit podporu na obranu těch organizací, které u nás dnes testují, neboť to rozhodně není jen jejich vina, proč se z používání neprověřených býků u nás stalo všechno možné, jen ne ono klasické, především metodologickou kázní se vyznačující testování. Jistě každý ví, kolik vlivů zde hraje roli – od prosté naivity přes hloupost až po tvrdé obchodní záměry.
Budeme-li se snažit podle ročenkové statistiky v tabulce 2 odvodit kolik testantů lze v ČR hodnověrně prověřit, a to alespoň při blížící se kvalitě srovnatelnosti (nechci zde polemizovat, který ze systémů testace dokáže lépe prověřit hodnotu býků), pak při využití 47 298 prvotelek-kříženek H75 až 100 % (podle našich oficiálních pravidel testace) se dostaneme podle obvyklých počtů (inseminační index, odpad, atd.) maximálně k číslu 80 testantů, což je asi 60 % stávajícího stavu, a to ještě neprovádíme dělení prvotelek pro tvorbu srovnávací skupiny, neboť máme odlišná pravidla a zvyklosti testace. Zde lze také najít vysvětlení pro onu vysokou cenu testantů. O co více testantů používá testující subjekt, o to méně prostoru mu zbývá na dražší prověřené býky, kde se obvykle realizují finanční zdroje pro další podnikání a pochopitelně i testaci. Takto chybějící finance se musí někde dohnat, neboť klasické testování, včetně držení býků, je drahá záležitost, a tak logicky zbývá jen cena testační dávky. Náš chovatel jistě zaregistroval, jak jsou dnes nízko ceny i kvalitně prověřených býků. Je to především díky internacionalizaci holštýnského plemene, otevřenému trhu a silné vzájemné mezinárodní konkurenci. Bylo by ještě lepší, kdyby to bylo i kvůli srovnatelně hodnocené konkurenci domácí.
Nesporný fakt ovšem je, že hlavním měřítkem a kriteriem pro komerční úspěšnost z plemenářského pohledu se postupně v ČR stala především relativní plemenná hodnota pro kg bílkovin (RPHB). Zde je nutno podotknout, že dosavadní francouzské produkční indexy byly našemu pojetí, na rozdíl třeba od amerického TPI, poněkud bližší (možná je to jeden ze skrytých důvodů jistého, relativně úspěšného navázání francouzských býků na českou populaci). Nicméně s novými indexy se logicky začne Francie českému pojetí vzdalovat. Zde mám teď na mysli převažující názor, že „český žebříček podle RPHB je nejdůležitější, protože odráží nejlépe naše domácí podmínky“. U nás je poměrně pravděpodobné, že například hodnotu tzv. funkčních znaků naše žebříčky v brzké budoucnosti nezhodnotí. Je tedy evidentní, že není možné vybírat, či obráceně odmítat v zahraničí býky podle těchto znaků a doma je pak jednoduše nehodnotit, nebo hodnotit podle něčeho docela jiného, tedy například podle RPHB. To jsou, a to bych chtěl podtrhnout, dvě naprosto odlišné věci. A ruku na srdce, podobnou schizofrenií u nás trpí podle své komerční potřeby kdekdo, nevyjímaje prodejce, ani domácí šlechtitele.
Z toho všeho se zdá, že je tu doba pro jakési revize chovatelsko-plemenářských cílů. Jsou zde kvóty, jsou různé prognózy a odhady cenových vývojů, je zde ale i BSE. Přesto mám pocit, že by dlouhotrvající „odezdikezdismus“ snad již mohl konečně skončit. Začíná být velmi důležité, řekl bych zásadní, mít jasný chovatelský záměr, nejlépe zpracovaný v písemné podobě, umět ho přesně formulovat, znát cenu informací, mít tyto informace a umět s nimi zacházet. Cíl však nelze měnit každé tři měsíce, neboť v generačních intervalech skotu pak přestává být cílem. Jinou potřebu býků asi bude mít importované stádo s užitkovostí 8800 kg a jinou stádo z převodného křížení s užitkovostí 6200 kg mléka. Úplně jinou pak třeba nadšenec produkující mimo jiné plemenné býčky, nebo jindy zase milovník funkčního typu a prezentace na výstavách.. Všichni výše zmínění chovatelé i rozdílných záměrů mají ale něco společného – musí být z něčeho živi. A to především z rozdílu mezi tržbami a náklady.
Svět dále spěje nekompromisně za kvalitou a snižováním nákladů. Přál bych si, abychom se vyhýbali pošetilostem na přestupních stanicích a pochopili, že obecně nelze obhájit myšlenkovou protikladnost, kdy jednou větou cosi odmítám a současně totéž zastávám a hájím.
Ing. Jan Zámečník, Bursia Praha, s. r. o.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *