Francouz na návštěvě

Francie je velmocí v počtu chovaných zvířat masných plemen skotu v čistokrevné plemenitbě. Francouzští chovatelé se starají i o propagaci za hranicemi své země. Založili k tomuto účelu společnost Prospex France, zastupující plemenné knihy charolais, limousine a salers, která mimo jiné zorganizovala letos v lednu návštěvu tří francouzských chovatelů na českých farmách. Reportáž o návštěvě Lionela Duffayta na Šumavě jsme otiskli v Zemědělci č. 8/2003. Úplně poprvé byl v Česku i chovatel limousine Piere Calmelly. Navštívili jsme s ním farmu Kaliště a měli možnost diskutovat o jeho podniku, chovu plemene limousine i marketingu produkce

Historie chovu plemene limousine v Česku se začala psát až v roce 1991, kdy se uskutečnily první dovozy plemenných zvířat z Francie. V současnosti je v kontrole užitkovosti zařazeno 2800 krav ve 43 chovech. Průměrná velikost stáda dosahuje 53 kusů. V čistokrevných chovech se uplatňuje především francouzská genetika. Tyto údaje zazněly v úvodním slovu předsedy klubu našich chovatelů limousine Ing. Miroslava Válka. Chovatelé se sešli s Pierrem Calmelly na farmě Ing. Josefa Papáčka v Kališti u Brandýsa nad Orlicí.
Český zemský chov v Kališti
Josef Papáček hospodaří v průměrné nadmořské výšce kolem 500 metrů nad mořem na rozloze 174 ha zemědělské půdy, z toho je 74 ha pastvin a na 100 ha pěstuje řepku, obilniny, travní semena a kukuřici na zrno, které jako vlhké silážuje. Chová 45 až 50 prasnic, všechna selata vykrmuje a prodává. „I při špatných cenách představuje tržba za prasata stálý příjem pro podnik,“ zdůvodňuje. S chovem plemene limousine začal v roce 1991 dovozem deseti jalovic z Maďarska, nyní má 60 krav a celkový stav je 160 kusů. Za ideální pro svou farmu však považuje stádo kolem osmdesáti krav tak, aby 10 až 14 jalovic ročně mohl využít pro jeho obnovu a zbytek prodat. Plemenné býčky dává do odchoven, letos jich má 15. „Už celkem 20 býků v republice pochází z našeho chovu,“ říká chovatel. Zástavový skot, kolem dvaceti kusů ročně, podobně jako většina dalších zemědělců prodává na export.
Od jara do podzimu se stádo pase a i v zimě je venku v ohradě u farmy, kde část podestýlají slámou a jsou zde umístěny krmné kruhy na senáž. Pod střechu do objektu staré stodoly se dostanou krávy pouze v době telení. Příkrm vlhkým kukuřičným zrnem je umožněn telatům od jednoho měsíce věku do odchodu na pastvu a jalovičkám po odstavu.
Ročně využívá chovatel inseminaci u 30 krav a 40 jalovic. „Zkoušel jsem chov amerického typu plemene kvůli bezrohosti, ale zvířata měla málo masa. Přesto zůstala od té doby v chovu nějaká bezrohá zvířata,“ vysvětluje francouzskému chovateli.
Na farmě je jeden zaměstnanec, jinak musí vše stačit sám majitel s výpomocí rodiny. A budoucnost farmy? Ta je podle ing. Papáčka nejistá, neví, jak se rozpočítají kvóty a zda to zaručí nějaký rozvoj. „Vzhledem k tomu, že neznáme skutečné stavy masného skotu a chybí v centrální evidenci kolonka na označení zvířat bez tržní produkce mléka,“ odůvodňuje.
Prezident a chovatel
Francouzský chovatel Pierre Calmelly hospodaří ekologicky na 90 ha zemědělské půdy, má 60 krav a jalovice ve věku jednoho až dvou let. Na 12 ha pěstuje krmné obilí. Produkuje plemenné býky a každý rok dává kolem deseti býčků do stanice Lanaud, jejímž je zároveň prezidentem, kromě toho zastává i funkci viceprezidenta plemenné knihy. Na farmě – typicky pro Francii – hospodaří sám. Z 20 % využívá inseminaci a na zbylou část stáda pouští tři plemenné býky. „V rámci inseminace zkouším zajímavé kombinace, ze kterých věřím, že býk vyjde,“ zdůvodňuje z českého pohledu nízký podíl inseminovaných krav. V České republice byl poprvé a kvalitou navštívených chovů v Nečtinách a Kališti byl příjemně překvapen.
Limousine ve Francii
Plemeno se těší v domovské zemi značné oblibě, především díky vyhlášené kvalitě masa. Stavy krav dosahují 900 000, z toho je 120 000 zařazeno v kontrole užitkovosti a 55 000 je zapsáno v plemenné knize, v průměru na čtvrtině krav využívají farmáři inseminaci.
Během 80. let vyvinuli francouzští chovatelé jedinečný systém šlechtitelského programu plemene, který postihuje všechny aspekty užitkovosti – provozní a staniční kontrolu a kontrolu potomstva na testační bázi.
Provozní zkoušení provádějí technici, kteří každoročně navštíví každý registrovaný podnik s chovem limousine, výsledkem je analýza více než 120 000 krav a jejich potomstva. Všechna telata zváží a hodnotí 25 znaků. Klasifikovat smějí ale jen oficiálně uznaní technici, kteří jsou vyškolení Institutem pro chov zvířat. Data sbírá UPRA a ukládá je v centrální databance. Ta dosud obsahuje údaje o více než 2,5 milionu zvířat. Jednou ročně vyhodnocuje údaje INRA a Institut pro chov zvířat, výsledkem jsou odhady plemenných hodnot spočtené BLUP animal modelem. Aby byl ulehčen výběr nejlepších plemenných zvířat je plemenná kniha rozdělená podle plemenných hodnot: Top 10 % uznaných jako RR a Top 1 % RRE. Odhadnuté plemenné hodnoty slouží k registraci samčích zvířat. Do plemenné knihy mohou být zapsána jen zvířata s dobrými plemennými hodnotami v původu a s výbornými znaky užitkovosti.
Každý rok se vybírají nejlepší býci – přibližně 700 pro kontrolu vlastní užitkovosti a zkoušky potomstva na testační stanici v Lanaud. Po ukončení zkoušení nejlepších 50 % klasifikují jako RJ (Reproducteur Jeune). Francouzská společnost inseminačních stanic GIE France Limousin Testage využívá také testační stanici v Lanaud, aby vybrala nejlepší býky. Proto nakoupí ročně kolem 40 mladých býků, které, jak uvádí prezident stanice Piere Calmelly, „vybírají především podle původu.“ Z nich na podkladě výsledků vlastní užitkovosti vzejde 12 nejlepších. Těmi připustí krávy a testují potomstvo, samčí na stanici v Pepeux včetně jatečného rozboru. Samičí část chovají na stanici v Moussours, zde se zjišťují mateřské vlastnosti, typ, plodnost, snadnost telení a dojitelnost. Po vyhodnocení zkoušek se využívají v inseminaci jen býci RR a RRE. Většinou podle francouzského chovatele vyjde na konci 5 – 6 býků jako zlepšovatelů mateřských vlastností a dalších 5 – 6 masné užitkovosti, jen jeden až dva býci jsou kombinací obou vlastností. Výsledek je ale znám až za osm let.
Odbyt pro kvalitu
Nakupovat zvířata plemene limousine jezdí do Francie i italští obchodníci. Cena za čtyřistakilogramové kusy dosahuje úrovně 2,5 eura za 1 kg ž. hm. Za zvířata o hmotnosti kolem 250 kg zaplatí italský kupec tři eura za 1 kg ž. h. Pokud si chovatel nechá odstavené tele od sedmi do devíti měsíců věku, získá navíc nárok na mimosezónní prémii z peněz unie ve výši 160 eur na kus.
Maso zvířat plemene limousine se těší u francouzských gurmánů velké oblibě a odbyt probíhá především přes tzv. značková masa. Maso býků limousine nese označení Blason Prestige, ročně pod ním prodají více než 30 000 kusů. Kupuje-li zákazník Label V, ví, že si odnáší z obchodu maso z limousinských telat. Jako Label Rouge je označováno veškeré certifikované maso s garancí deklarace chovatelskými organizacemi, pro plemeno limousine je to Limousine Promotion. Ne všichni však prodávají značkové maso, přesto je zákazník informován, co nakupuje, díky tzv. pasportu zvířete. Od propuknutí krize s BSE platí ve Francii povinnost u masa udávat, odkud zvíře pochází, identifikaci chovatele, plemeno, číslo zvířete a věk. Další část obsahuje veterinární údaje. Důvodem je snaha přesvědčit zákazníka o bezpečnosti nakupovaného produktu.
Současným trendem je, jak vysvětluje Calmelly, nechuť mladé generace k vaření. Na pultech v řeznictví se tak objevuje většinou filetové maso nebo steaky a mizí z nich přední hovězí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *