Francouzské zkušenosti s embryotransferem

Českou republiku navštívil 28. února Michel Villemagne, ředitel společnosti France Embryon. Při této příležitosti se setkal s chovateli na besedě k aktuálním otázkám v oblasti chovu skotu. Zároveň nám odpověděl na několik otázek, týkajících se především problematiky embryotransferu.

Jaké jsou vaše hlavní aktivity ?
France Embryon pracuje 20 let v oboru embryotransforu ve Francii. Poskytujeme veškerý servis pro tuto činnost, počínaje výplachy embryí a konče jejich přenosy a prodejem. Ročně provádíme 6000 výplachů a zaujímáme třetinu francouzského trhu s embryi. V loňském roce jsme exportovali 750 embryí do celého světa.
Zároveň působím jako ředitel firmy UCEF, kterou znají čeští chovatelé plemene charolais, neboť jim ve spolupráci s naším zástupcem – společností Natural – dodáváme inseminační dávky býků pro čistokrevnou plemenitbu i křížení. Rovněž jsme do České republiky vyvezli jalovice a býky se špičkovými rodokmeny a embrya plemen holštýnského, montbeliarde a charolais. Jinak pracujeme v oblasti všech ve Francii důležitých plemen: holštýna, montbeliarde, charolais, limousine i blond d´Aquitaine.

Jak pokračuje šlechtění plemene charolais?
Jsme velmi spokojeni s naší aktuální novinkou – geneticky bezrohými býky s plně francouzským původem. Francouzský původ není nacionalismus, nýbrž záruka vysoké zmasilosti, na rozdíl od bezrohého charolais v Americe, kde chybí osvalení a zvířata snadno tuční. Česká republika je ve šlechtění charolais ukázkovým příkladem úspěchu. To potvrdila loňská národní výstava v Jangelci, kterou bonitoval náš hlavní genetik Patrick Reversé. Vrátil se nadšený! Čeští chovatelé zachytili ve spolupráci s námi i nástup šlechtění na bezrohost, např. první bezrohé býky s vysokým přírůstkem a osvalením vyprodukoval v roce 2000 Jan Zatloukal. Nyní přišel z Francie do ČR první prověřený bezrohý býk Martel, který má extrémně snadné porody a lze jej použít i na jalovice, dokonce i v křížení.

Prodáváte inseminační dávky i embrya. Nejsou si tyto dva produkty navzájem konkurenčními?
Nikoliv, prodej dávek je v konkurenci s býky v přirozené plemenitbě, to platí především u masných plemen. Jde o fertilizaci plemenice pro další produkční rok primárně a o zlepšení plemenných hodnot v celém stádě sekundárně.
Přenos embryí je zejména investice do genetiky, kterou lze přirovnat k investicích do strojů nebo stájí. Přes embryotransfer rychle zvýšíte plemennou hodnotu špičky stáda, ale také můžete introdukovat nové linie a rodiny.
Chovatelé se dělí v zásadě na dvě skupiny. Ta první, větší, zahrnuje komerční chovatele – producenty mléka a masa,. Druhou skupinu tvoří tzv. „pedigree“ nebo „genetic“. Tito chovatelé používají pouze v daný čas aktuální otce býků. Například v chovu holštýna mají již zvířata se šesti až osmi generacemi otců býků na diagonále potvrzení o původu, tj. v pozici otce, otce matky, otce matky matky atd. Jediná chyba v připařovacím plánu, špatný odhad vývoje plemenných hodnot býka nebo nízká produkce prvotelky, následuje snížení plemenné hodnoty – a desetiletí práce jsou zmařena. Toto zvíře se již nemůže stát matkou býků.

To jsou pracovníci svazů chovatelů tak přísní při výběru matek a otců býků?
O tom, jestli se plemenice stane matkou býků nebo býk otcem další generace býků nerozhoduje a ani nemůže rozhodovat žádný svaz. Svaz neinvestuje a nemá na to ani peníze. O matkách a otcích býků rozhodují inseminační firmy. Jednoduše tím, že jsou ochotni z takové kombinace býčka do inseminace koupit a zaplatit jej. Například naše inseminační stanice UCEF nakupuje dvě třetiny býků ze záměrného připařování konkrétních, námi určených matek, námi určených otců a pouze třetinu z kombinací, které vyprodukovali farmáři z úrovně „pedigree“ podle své úvahy. Více než polovina býků pochází z embryotransferu. Touto cestou se investice do genetiky chovatelům zúročuje.

Jaká vypadá situace na trhu s genetikou dnes, kdy Evropu obchází strašidlo BSE?
Stávající situace ochromila export zvířat ze všech chovatelsky významných evropských zemí, bez ohledu na to, jedná-li se o zvířata „genetická“ nebo o kusy do jatek. BSE je však ještě více problém mediální a politický, než veterinární. Veškeré dosavadní vědecké výzkumy neodhalily možnost přenosu BSE přes semeno nebo embrya. To je pro nás zásadní informace. Když se BSE touto cestou nepřenáší a nejsou zde veterinární omezení, není důvod váhat s investicemi do genetiky.
Prakticky se současně s panikou kolem BSE zvýšil zájem kupujících o naše embrya špičkové kvality. Všem je jasné, že při přenosu embryí neriskují zavlečení BSE.

Máte nějakou kuchařku, jak speciálně ošetřovat dárkyně a příjemkyně embryí?
Jak jsem již řekl, France Embryon působí v oboru 20 let a já osobně mám patnáctileté zkušenosti. Poznatky se vyvíjí, ale mohu je shrnout:
– Dárkyně mléčných, ale i masných plemen není dobré vyplachovat v době, kdy stoupá laktační křivka. Porod a nárůst laktace vyčerpávají organismus dárkyně a musíme jí dát šanci se konsolidovat. U dojných plemen je vhodné provést výplach dárkyně kolem 90. až 100. dne laktace, kdy se laktační křivka rovná. Zároveň v této době jsou už známé výsledky prvních tří kontrol, které zásadně ovlivňují budoucí výpočet plemenné hodnoty prvotelky. Déle nemůžeme čekat. U „genetických“ dárkyň pracujeme se špičkovými chovateli, kteří zcela zvládli péči o zvířata a výživu, a proto dárkyně nepotřebují zvláštní péči. Pokud je dárkyně skutečně špičková, vyplatí se majiteli krávu na určitou dobu nepřipouštět a pokračovat po dvou měsících ve výplachu embryí. Snížení produkce mléka je kompenzováno výhodnějším prodejem embryí.
– Jako příjemkyně jsou vhodné pouze jalovice, neboť úspěšnost přenosu je o 10 až 15 % vyšší než u krav. Obdobně jako je rozdíl v zabřezávání jalovic a krav při inseminaci. Pokud je březost po I. inseminaci jalovic na úrovni 65 až 70 %, je chov jalovic na dostatečné úrovni a jejich reprodukční potenciál zajistí rovněž úspěšnost přenosů. Není tedy třeba zvláštních vitamínových, minerálních nebo energetických přídavků. Je však třeba se vyvarovat stresů, jakými jsou změny ve skupinách jalovic nebo změna krmné dávky, to jsou stresy způsobující ranou embryonální mortalitu a snižující úspěšnost embryotransferů.

Určení,, co je genetická dárkyně, je pro méně zběhlého chovatele dosti složité. Máte nějaký jednoduchý recept, jak postupovat?
Je to stejné jako při nákupu inseminačních dávek. Různí prodejci dávek se snaží ověnčit lepší býky gloriolou „otce býků“. Ale jak jsem již uvedl, otce býků nevybírá komise lidí, kteří za nic neručí. Otce býků neurčuje ani prodejce inseminačních dávek. Otci býků se potvrzují tím, že po nich více či méně inseminačních stanic bude chtít koupit syny.
Rovněž „genetické“ dárkyně nelze stanovit na základě absolutní produkce mléka, tuku nebo proteinu za laktaci. Každý zootechnik ví, že existuje rozdíl mezi genotypem a fenotypem. Proto inseminační organizace vybírají matky býků podle plemenných hodnot. Zeptejte se proto vašich domácích plemenářů, od které dárkyně chtějí koupit býka do inseminace a po kterém otci. To je můj jednoduchý recept, takové plemenice jsou budoucností stáda.
Úspěch France Embryon stojí na tom, že tuto kvalitu dárkyň nabízíme nejen na francouzském trhu, ale i na export. Technická úroveň embryoservisu je samozřejmostí. Stejně tak je ale nezbytný náš informační servis o plemenných hodnotách.

Jaká je vaše praxe s použitím jalovic jako dárkyň embryí?
Jde především o holštýnské plemeno, kde je genetika velmi rychlá. Jako dárkyni deklarují jalovici její nové rodokmenové plemenné hodnoty. Fyziologicky nás limituje věk a vývin. První výplach provádíme u holštýnských jalovic v 10, další pak ve12 a 14 měsících věku. Déle již nelze čekat, jalovice se zapustí a její rodokmenová hodnota je vystavena testu vlastní užitkovosti na první laktaci. To jsou nekompromisní pravidla genetického obchodu.

Biotechnické metody se velmi rychle vyvíjejí. Jaký je váš názor na získávání oocytů a jejich kultivaci in vitro?
Oocyty lze laparoskopicky získávat od telat, ale také od březích plemenic. Problémem jsou však náklady a následně cena embrya. Ve France Embryon jsme velmi praktičtí, pick up oocytů se vyplatí pouze ve zvláštních případech, kdy akcelerujete zkrácení generačního intervalu nebo máte významnou dárkyni, která na běžný postup výplachu embryí nereaguje.

Jaký zastáváte názor na sexaci spemií?
Studovali jsme pokrok v oblasti sexace dosažený v USA, Kanadě a následně v Británii a Švýcarsku. V poloprovozní testaci se využívají dvě různé metody. První pracuje s antigeny, druhá s váhovým nebo barevným rozlišením spermií, nesoucím chromozom X a Y. Velmi nadějný je i výzkum ve Francii, který hledá cestu rozlišení X a Y, aniž by se spermie barvily. Je tedy více biologický. V letošním roce lze očekávat poloprovozní testy sexovaných inseminačních dávek, aktuálním limitem však zatím není spolehlivost metody, ale cena sexace a doba sexování jedné dávky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *