Galloway a masné slepice z Podhradí

O tom, že gallowayský skot je pro ekologický chov přímo ideálním plemenem, netřeba pochybovat. Neloupe při pasení kůru ze stromu, díky odlišné stavbě paznehtů nesešlapává trávu jako ostatní skot. Produktem chovu tohoto masného plemene je samozřejmě vysoce kvalitní, ekologické maso. Tedy ideální stav. Opak je ovšem pravdou.

„V naší oblasti je prakticky nemožné vykrmené gallowayské býky dobře zpeněžit, zdejší jatka nemají o jejich porážku příliš velký zájem a s odbytem, protože samozřejmě toto kvalitní maso je na trhu o něco dražší, jsou taky problémy,“ říká chovatel a majitel Farmy Grim Karel Grim. Čtyřicetihlavé stádo jeho gallowayů se pase na 25 ha pastvin, rozkládajících se podél říčky Moravice v přírodním parku téhož jména v okrese Opava. Základ stáda – tři jalovice a plemenného býka – dovezl majitel farmy z Bavorska, zbytek stáda pochází z rakouských chovů i z chovu VÚCHS Rapotín. Celý rok je stádo venku, v zimním období slouží zvířatům jako útočiště před nepřízní počasí lehký přístřešek v areálu farmy. V letním období je základem krmné dávky pastva, v zimním období pak seno a mačkaný oves nebo ječmen. Ačkoliv jde tedy o typický extenzivní chov a výkrm, dosahují průměrné denní přírůstky na pastvině 1,2 až 1,3 kg. Vzhledem k obtížím s odbytem už na farmě Grim býky nevykrmují a zaměřili se především na produkci plemenných býků. „Odbyt je zde skutečně velkým problémem, například v Bavorsku, odkud jsme několik zvířat přivezli, byl tamní gallowayský chov napojen na hotel a měl tak zajištěný odbyt za slušnou cenu,“ vysvětluje Karel Grim. „U nás bohužel vyšší cenu nechce skoro nikdo platit a ve zdejším okolí spíše stravovací a ubytovací zařízení krachují, než by se rozvíjela. A to je velká škoda pro všechny, vlastně pro celou oblast.“
Kromě pastvin hospodaří Grimovi ještě na 110 ha orné půdy, pěstují zejména obiloviny jako krmivovou základnu pro chovaná zvířata.
Farmu v Podhradí v Annině dole, který se rozkládá pod zříceninou hradu Vikštejna, získal Karel Grim v roce 1992 v privatizaci. Nebyl zde ovšem žádným nováčkem, protože na farmě, která zde vznikla v roce 1965 a byla v majetku Drůbežnictví Xaverov, od jejího počátku pracoval. Gallowayský skot je tedy pouze jednou z aktivit Farmy Grim, druhou je chov slepic masného typu Ross. Hlavním produktem tohoto chovu jsou násadová vejce v množství 5 miliónů kusů ročně, která z Podhradí dodávají do líhní kuřat BEST Opava. Průměrný stav drůbeže se pohybuje okolo 35 000 kusů, které jsou rozmístěny celkem do 8 hal. Tři haly vznikly adaptací bývalé papírny, která zde byla až do roku 1965, pět hal je nových typu BIOS. Haly jsou vybaveny kapátkovými napáječkami a řetězovými krmítky, ve dvou halách jsou nainstalována automatická hnízda.
Slepice zůstávají v hejnu jedno snáškové období, kuřata pro obnovu hejna si Grimovi odchovávají sami na odchovně v Rohově. Protože je ale kapacita odchovny větší, než stačí haly v Podhradí pojmout, část kuřat je využívána v rodičovských chovech BESTu Opava.
Celou zemědělskou výrobu mají na starost tři lidé – majitel farmy a jeho dva synové. Jinak v areálu farmy pracuje ještě 15 zaměstnanců, kteří jsou ovšem začleněni do nezemědělské produkce farmy, například na pilu.
„Poslední rok nám opravdu nepřeje, konkrétně pokud jde o kuřata, výkupní ceny brojlerů i jejich výsledná cena v obchodě jsou velmi nízké, z toho se samozřejmě odvíjejí i ceny násadových vajec a jednodenních kuřat,“ vysvětluje Karel Grim. „Naopak ceny vstupů stále rostou. Snažíme se toto období přežít a i z toho důvodu se snažíme dělat si většinu zemědělských činností sami.“
I přes nelehkou situaci Grimovi investovali, a to především do zateplení hal, protože staré izolace byly již prakticky nefunkční. Docházelo k velkým výkyvům teplot v hale a značné byly i náklady na vytápění. Po provedení zateplení foukanou minerální vlnou v roce 1999 se v halách zlepšilo mikroklima a tím samozřejmě i užitkovost, na nákladech na vytápění se podle majitele farmy nyní ročně ušetří až 80 000 Kč.
„Investovali bychom i dále, například automatickými hnízdy bychom rádi vybavili ještě dvě další haly, ale bohužel, v dnešní době se skutečně musí každá investice velmi pečlivě zvažovat,“ říká majitel farmy. „Zdá se mi, že zemědělství nemá nyní žádný řád a žije se stále prakticky z roku na rok. To je potřeba změnit, protože zemědělství není jen produkce potravin a surovin, ale také údržba krajiny. A když nebudou finance ani vůle něco v koncepci zemědělství měnit, může to právě s tvorbou krajiny dopadnout špatně.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *