Gallowayové našli domov v Roupově

O rámcově menším, bezrohém gallowayském skotu se mezi našimi chovateli hovoří jako o okrajovém masném plemeni, jež je díky své nenáročnosti a odolnosti vhodné do extenzivních podmínek hospodaření. U nás je v Klubu chovatelů gallowayů (a highlandů), který byl založen v roce 1995, registrováno zatím pětadvacet chovatelů . Všichni chovají toto původem skotské plemeno v černém rázu, jen dva z nich také v rázu bílém, takzvaný white park.

Ke zkušeným a dlouholetým chovatelům gallowayů rozhodně patří manželé Václav a Milada Vacíkovi, kteří v současné době obhospodařují 140 hektarů zatravněných pozemků v nadmořské výšce 450 až 500 metrů nad mořem. Na své ekologické farmě v Roupově nedaleko Přeštic mají v současné době asi tři desítky čistokrevných, černě zbarvených zvířat, včetně několika v barvě white park. S chovem tohoto masného plemene začali již před deseti lety dovozem prvních plemenných zvířat z Německa.

Čistokrevná plemenitba i křížení
„Přesně na Silvestra v roce 1995 jsme pořídili prvních sedm březích jalovic. Napřesrok jsme do Německa jeli pro dalších deset a býka Trampa. V červenci v roce 2000 jsme dovezli ještě bílého býka Sky Boye, po němž je dosud 120 telat. Z nich bylo vybráno devět synů do plemenitby. Později jsme dovezli z Německa ještě další dva bíle zbarvené plemenné býky. Náš nejlepší býk? Rozhodně Tramp, narozený 19. srpna 1994. Od něj jsme jenom v přirozené plemenitbě získali přes 200 potomků. Jeho geny se však prosazovaly i ve stádech jiných chovatelů prostřednictvím inseminačních dávek,“ prozradila Milada Vacíková.
Vedle čistokrevných zvířat kontinentálního typu, tedy na nižší noze, jsou ve stádě ještě kříženky (s českým strakatým skotem a plemenem charolais) se 75% a 50% podílem krve, které celkové stavy plemenic zvyšují asi na šedesát. Všechna zvířata pobývají celoročně na pastvinách, na nich se pro zimní období budují jen jednoduché přístřešky. Během sezóny je pastva a seno jediným krmivem, v zimě se k senu přidávává ještě senáž.
„Na pastvině probíhá celý reprodukční cyklus. Přirozená plemenitba, porody i odstav. Kříženky se poprvé zapouštějí v 16 až 17 měsících, ale čistokrevná zvířata až o půl roku déle, kdy dosahují průměrné hmotnosti přes 500 kg. Telí se turnusově od ledna do června, většina telat se však narodí během února a března. Vhledem k nízké porodní hmotnosti telat do 30 kg jsou porody bezproblémové. Ovšem telata jsou velmi životaschopná a již dvacet minut po porodu se matce hlásí o svůj díl. Denní přírůstky čistých gallowayů se pohybují v průměru kolem 1,10 kg , u kříženců je to ještě asi o 20 dkg více,“ pokračoval Václav Vacík.

Vlastní bourárna
V Roupově ročně vyprodukují kolem 55 telat. V rámci kontroly užitkovosti se sleduje jejich hmotnost ve 120, 210 a 365 dnech. Na základě výsledků vážení a posouzení exteriéru bonitační komise býčky ohodnotí. Býčci, kteří nejdou do plemenitby, se vykrmují spolu s kříženci do věku 10 až 14 měsíců, kdy dosahují hmotnosti kolem 350 až 400 kg.
„Loni jsme zastavili 22 kříženců, letos jsme na porážku dovezli zatím šestnáct kusů. Z letošních telat máme na prodej šest plemenných býčků a podle dosavadních zkušeností se u nás dlouho neohřejí. Často se totiž tito plemeníci, kteří v dospělosti dosahují hmotnosti 850 až 900 kg, využívají k připařování jalovic velkých masných plemen jako pojistka snadnějších porodů,“ vypočítala Vacíková.
Zástavová zvířata vozí na soukromou porážku do Švihova. Po prohlídce veterinárního lékaře se jatečně opracovaná těla vozí zpět na farmu do vlastní certifikované bourárny, kde ve zracím boxu maso ještě deset dnů zraje. Teprve potom se maso porcuje, balí a řádně označuje. O maso, které připomíná spíše zvěřinu, je velký zájem i ze vzdáleného okolí a odbývá se na základě telefonických objednávek přímo z farmy.
Galloway farma Roupov, jak manželé Vacíkovi svoji farmu pojmenovali, hospodaří v systému kontrolovaného ekologického zemědělství. To klade specifické požadavky na ošetřování pastvin, mimo jiné i na dodání potřebných živin výlučně z organických zdrojů. „Podle pravidel můžeme zvířatům zkrmovat do deseti procent sušiny z konvenčního zemědělství. Pokud spočítám dávku ovsa a ječmene, který podávám jen odstaveným býčkům, jsem asi na 2,5 procenta. Dovolím si proto tvrdit, že produkujeme hovězí maso nejvyšší kvality a s puncem biopotravina máme právo užívat značku Česká kvalita,“ řekl na závěr i předseda klubu chovatelů gallowayů Václav Vacík.
Zbývá snad ještě dodat, že vedle skotu jsou na farmě ještě dvě plemena koní, a to rakouský horský kůň hafling a americké westernové plemeno appallosa, která se momentálně využívají k rekreačním účelům.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *