Genetické zdroje

Bohatství každého národa nespočívá jenom v tunách zlata, cenných papírech a průmyslových kolosech, ale i v každém živém tvorovi, který se na jeho území před několika desítkami nebo tisíci let zabydlel, který zde má svoji niku, svůj životní prostor. Zvláštní kapitolou jsou živočišné druhy, které jinde na světě nenaleznete, druhy, které patří do genetické „banky“ každého státu.

O tom, že to nemusí být zdaleka jenom divoká exotická zvířata, nás přesvědčila Ing. Věra Mátlová, národní koordinátorka pro oblast genetických zdrojů v zemědělství z VÚŽV Uhříněves.

Paní inženýrko, v čem vlastně spočívá ochrana genetických zdrojů a proč je tak důležitá?
Na celém světě se setkáváme s takzvanou biodiverzitou, která je podmíněna přírodními podmínkami jednotlivých ekosystémů. Znamená to v podstatě přítomnost odlišných původních plemen v různých lokalitách. Stěhováním národů a obydlováním nových končin se ale tento systém narušuje. Navíc ekonomický tlak nutí zemědělce stále zvyšovat intenzitu , dochází ke „globalizaci“ a introdukci nových plemen, která se většinou vyznačují lepšími užitkovými vlastnostmi, původní plemena potom nemohou těmto zvířatům konkurovat a jsou ohrožena.
Z těchto důvodů se v roce 1992 rozběhly na celém světě programy biodiverzity neboli ochrany genových zdrojů. Byly vyhlášeny organizací FAO, což je pobočka OSN pro výživu a zemědělství. V této souvislosti se v Evropské unii začal uskutečňovat sedmiletý program genových zdrojů (GZ) u hospodářských zvířat, který v první etapě spočíval hlavně v inventuře jednotlivých plemen a přímé podpoře chovu ohrožených populací, v dalších potom klade důraz na biotechnické metody, zvláště kryokonzervaci a molekulární genetické analýzy.
První výsledky ale naznačovaly, že ekonomické náklady v oblasti administrativy na tyto programy jsou velmi vysoké, v některých případech dokonce i vyšší než sumy přímo vyplacené na podporu zvířat. V roce 2000 bylo také pomocí hodnotících kritérií zjištěno, že mezi autochtonní neboli původní plemena náleží jen desetina ze všech původně uvažovaných plemen. Vznikly tedy nové programy ochrany, využití a udržitelného rozvoje GZ, na kterých spolupracuje i Česká republika. Podmínkou zařazení do inovovaných programů je:
 Plemeno musí být zároveň zařazeno i v některém z ostatních vyhlášených programů, zejména programů rozvoje venkovského prostoru a rozšíření ekologických způsobů hospodaření
 Zvířata tohoto plemene musí sehrávat významnou roli na sledované farmě (například při stohlavém stádu ovcí nepostačí jedna bahnice šumavka)
 Plemeno musí být skutečně ohroženým hospodářským zvířetem (je registrováno méně než 1000 kusů)

Jak vypadá situace u nás?
V České republice je tato oblast upravena Zákonem o šlechtění č. 154/2000, jmenovitě paragrafem 14 o genetických zdrojích a příslušnou prováděcí vyhláškou 471/2000. Zároveň existuje Národní program uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, který je dotován státem (podobné podpory jsou poskytovány i na rostliny a mikroorganismy). Náš výzkumný ústav byl v roce 1996 pověřen řízením tohoto programu. V roce 1999 bylo vytvořeno Národní koordinační centrum pro genetické živočišné zdroje, které se v současné době rozšiřuje o další aktivity tak, aby jeho činnost skutečně naplňovala zmíněnou deklaraci FAO o biodivezitě. Naší snahou je kompletní pojetí celého programu, to znamená kromě inventur živočišných druhů i masivnější zavedení technik kryokonzervace a molekulárně genetických analýz. Právě nyní zpracováváme tzv. Zprávu o stavu světa, tedy zhodnocení stavu a strategie dalšího postupu v oblasti GZ, které organizuje FAO za účasti více než 140 zemí. Daří se nám pomocí dotačních podpor a jejich diferenciace zvyšovat nebo regulovat počet zvířat v genetické rezervě. Například v roce 1995 bylo registrováno pouze 173 kusů koz hnědých krátkosrstých, zatímco v roce 2001 už jich bylo 500.
Z ekonomického hlediska jsme od roku 1996 chovatelům zvířat vyplatili přímé podpory ve výši 94 milionů korun, v průběhu posledních let připadla kromě toho další částka 28 milionů jen na organizaci celého programu, kryokonzervaci, genobanku a molekulárně genetické analýzy genetických zdrojů.

Jaké druhy hospodářských zvířat ochrana genetických zdrojů v ČR zahrnuje?
Registr genetických zdrojů představuje průřez celým spektrem hospodářsky využívaných zvířat. Ze skotu je to například česká červinka a český strakatý skot, z prasat přeštické černostrakaté, ovce jsou zastoupeny šumavkou a valaškou, kozy bílou a hnědou krátkosrstou. U koní asi nikoho nepřekvapí přítomnost starokladrubského vraníka a bělouše, ale i hucula, českomoravského belgika a slezského norika. Z menších hospodářských zvířat registrujeme českou zlatou kropenatou slepici a českou husu, součástí tohoto programu jsou i některá plemena králíků a nutrií a některé druhy a linie ryb, například vyza velká. Ta sice nepatří mezi domácí druhy, ale protože ve své původní oblasti již téměř vyhynula, zatímco u nás již řadu let probíhají úspěšně aktivity za účelem jejího rozmnožení, je naší povinností (plynoucí rovněž z deklarace o biodiverzitě) ji chránit. Z nejmenších živočichů je chráněným druhem moravsko-český ekotyp středoevropské včely kraňské.

Podle jakých kritérií se vybírají jednotlivá zvířata do rezervy?
Majitel chovu si podá žádost na svaz chovatelů, který potom vypracuje souhrnnou žádost a odešle ji na adresu VÚŽV Uhříněves. Zde proběhne porovnání s aktuální databází a ověření, zdali zvířata skutečně splňují daná kriteria genetického zdroje. Následně je žádost odeslána na MZe, kde dochází ke zpracování. Peníze jsou pak doručeny přímo chovateli. Pro rok 2002 jsme navíc v rámci zkvalitnění a zrychlení výplaty dotací podpořili vyplácení zálohy na určité činnosti v rámci genetických zdrojů, například na kryokonzervace. Sazby nejsou konstantní, mění se v závislosti na státním rozpočtu a jsou poskytovány na jeden kus daného druhu nebo kategorie ve stejné výši. Vybíraná zvířata musí odpovídat chovatelskému standardu daného plemene a musí být zařazena do kontroly užitkovosti. U koní jsou nutné navíc výkonnostní zkoušky, například u huculů se uvažuje i o zařazení zkoušek soumarských. Každé zvíře musí mít dále nejméně tři generace známých předků.
Kryokonzervace probíhá většinou podle následujícího schematu: vytváří se skupiny zvířat podle linií jednotlivých plemeníků, od kterých je odebírán genetický materiál (vzorky krve pro identifikaci DNA). Tento materiál je uskladněn na dvou místech, v Národní kryobance v Hradištku pod Medníkem a v Národní genobance v našem výzkumném ústavu. Zde se také realizují potřebné molekulárně genetické analýzy, kterými například zjistíme, do jaké míry jsou jednotlivá plemena od sebe odlišná, nebo jaké je u nich zastoupení určitých žádoucích genů. Každý živočišný druh má v rámci Národního programu přiděleného svého garanta a o jednotlivá plemena se starají i odborné komise – ti všichni dohlížejí na bezproblémový chod tohoto programu.

Uvažujete o některých dalších biotechnologických metodách v rámci programu ochrany GZ?
Jednou ze slibně se rozvíjejících metod je bezesporu klonování. Například u české červinky, kde máme velmi omezený počet kusů (pouze dva býci, 30 jalovic a 42 krav) je jedním z postupů, které by mohly zachránit toto původní plemeno pro další generace. U všech genetických zdrojů je pro budoucnost důležité najít možnost a způsob jejich dalšího setrvalého rozvoje, i při vědomí, že nemohou v současných ekonomických podmínkách konkurovat jiným, speciálně šlechtěných plemenům.
Mnoho sázíme v tomto případě na produkci tzv. funkčních potravin, které se vyznačují specifickým účinkem na lidský organismus vlivem obsahu určitých složek.. Tyto potraviny mohou být požadovanou látkou obohacené uměle nebo ji obsahovat v přírodní formě. Příkladem může být třeba kyselina linolenová, která je ve zvýšené míře obsažena v mléce ovcí a koz a v mase jehňat i kůzlat chovaných na určitém typu pastviny. Mléko a maso s touto kyselinou vykazuje antikarcenogenní účinky a tak mohou zvířata zahrnutá do genetických zdrojů kromě ekosystému přímo zlepšovat i lidské zdraví.

Jana Doktorová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *