Genetický trend užitkových znaků mateřských plemen prasat

Od ledna 1999 se v České republice používá pro odhad plemenné hodnoty prasat víceznakový BLUP - animal model. Při použití této metody je současně odhadována plemenná hodnota všech zvířat testovaných ve šlechtitelských chovech v těchto i v minulých letech.

To nám umožňuje porovnat genetickou úroveň zvířat narozených v jednotlivých letech a zjistit tak genetický trend ve všech hodnocených znacích. V našem příspěvku chceme ukázat vývoj genetické úrovně produkčních a reprodukčních znaků plemen landrase (LA) a bílého ušlechtilého (BU) za posledních deset let.
U mateřských plemen se plemenná hodnota zvířat počítá společně pro šest znaků: hmotnost hlavních masitých častí z jatečné půlky (kg), průměrný denní přírůstek na stanici (g/den), podíl libového masa měřený PIGLOGem (%), průměrný denní přírůstek v polním testu (g/den), počet živě narozených selat v prvním vrhu a počet živě narozených selat v dalších vrzích. Vypočtené plemenné hodnoty jsou pouze relativní čísla sloužící k seřazení zvířat a jejich selekci. Je proto účelné vztahovat všechny plemenné hodnoty k určité základně (bázi). V současnosti byl jako báze zvolen rok 1995, tj. průměr plemenných hodnot zvířat narozených v roce 1995 je roven nule. Všechny ostatní plemenné hodnoty (PH) se pak vyjadřují jako odchylka od průměru plemenných hodnot zvířat narozených v tomto „základním“ roce. Plemenné hodnoty tří vybraných znaků (charakterizujících podíl libového masa, růstovou schopnost a reprodukci zvířat) jsou pro selekci spojovány do jednoho selekčního kritéria, celkové plemenné hodnoty, která nahradila dosavadní selekční indexy a která vyjadřuje plemennou hodnotu zvířat v peněžních jednotkách (v Kč). Celková plemenná hodnota (CPH) se počítá podle vzorce: CPH = 8*PH přírůstku v polním testu + 270* PH hlavních masitých částí + 440*PH počtu živě narozených selat v druhém a dalších vrzích.
Průměrné plemenné hodnoty zvířat narozených v jednotlivých letech nám udávají časový vývoj genetické úrovně populace v jednotlivých znacích (genetický trend). Omezíme se zde na genetický trend tří znaků zahrnutých do celkové plemenné hodnoty. Z grafu 1 je zřejmé, že genetická hodnota pro hmotnost hlavních masitých částí narůstala od roku 1992 obdobně u obou plemen. Zvířata narozená v roce 2000 měla asi o 1,5 kg vyšší plemennou hodnotu pro hmotnost hlavních masitých části než zvířata narozena v roce 1990. To svědčí o silném selekčním tlaku na tento znak. Nárůst genetické úrovně pro přírůstek v polním testu (tj. v testu vlastní užitkovosti, graf 2) byl prudší u plemene LA. Průměrné roční zvýšení plemenné hodnoty mezi lety narození zvířat 1992 a 2000 činilo u LA 6,5 g/den a u BU pouze 3,6 g/den. V letech 1998 až 2000 byl však roční nárůst průměrné plemenné hodnoty zvířat pro tento znak už téměř dvojnásobný – u plemene LA 10 g/den, u plemene BU 8,8 g/den. Zvířata narozená v období 1998 až 2000 už byla selektována na základě plemenných hodnot vypočtených novou metodou BLUP-animal model.
Průměrná plemenná hodnota pro počet živě narozených selat (v druhém. a dalších vrzích) se v období od roku narození zvířat 1990 do roku 1998 zvyšovala velice pomalu (graf 3). V dalším období se docílilo značného pokroku především u plemene LA, u kterého je průměrná plemenná hodnota zvířat narozených v roce 2000 o 0,8 selat vyšší než u zvířat narozených v roce 1998. U BU je tato změna sice pouze poloviční, ale i zde je vidět, že selekce na reprodukci začíná efektivně působit. Dědivost reprodukčních znaků je v porovnání s dědivostí produkčních znaků velmi nízká, proto selekce podle fenotypové užitkovosti nepřinesla v minulých letech žádný nebo jen zcela minimální pokrok v genetické úrovni velikosti vrhu. Metoda BLUP-animal model nejen odděluje vlivy prostředí od vlivů genetických, ale zohledňuje při odhadu plemenných hodnot informace od všech předků a příbuzných jedinců. Tím silně stoupá přesnost odhadu plemenných hodnot především u znaků s nízkou dědivostí, tj. u znaků reprodukčních. Metoda BLUP-animal model je v ČR zavedena pouze krátce, takže lze očekávat, že pozitivní trend v genetické úrovni reprodukce mateřských plemen projevující se od roku narození zvířat 1998 bude i v dalších letech zachován. K tomu přispěje i snaha Svazu chovatelů prasat nezvyšovat dále podíl libového masa u mateřských plemen a orientovat se více na zlepšování reprodukce.
Z vývoje celkové plemenné hodnoty (graf 4) je rovněž patrné, že zavedení víceznakového animal modelu způsobilo zvýšení genetického trendu od roku narození zvířat 1998. Celkově lepší výsledky u plemene LA budí dojem, že u plemene BU budou pravděpodobně ještě větší rezervy v selekční práci než u plemene LA.
Zvyšování genetické úrovně zvířat pro určitý znak nemusí však nutně znamenat i zvýšení fenotypové úrovně, tj. zvýšení užitkovosti zvířat v chovech, zvláště u reprodukce, u které je zhruba 90 % proměnlivosti znaků způsobeno prostředím. Pro zajímavost zde proto uvádíme i fenotypové trendy. V grafech 5 a 6 je uveden fenotypový trend pro počet živě narozených selat v prvním a druhém vrhu. Tento trend je opět vyjádřen jako odchylka průměrného počtu živě narozených selat u prasnic narozených v daném roce od průměrného počtu selat u prasnic narozených v roce 1995. Zatímco v období 1989 až 1995 počet selat spíše klesal nebo stagnoval (jak z důvodů neefektivní fenotypové selekce na reprodukci, tak zřejmě z důvodu silné selekce na vysoký podíl libového masa), od roku narození prasnic 1996 je zřejmý příznivý vývoj u obou plemen. Rozdílný vývoj počtu živě narozených selat u obou plemen v prvním a druhém vrhu bude srozumitelnější, podíváme-li se na absolutní počty selat a ne pouze na jejich relativní změny (tab.1). U zvířat narozených v roce 1995 mělo plemeno BU v prvním vrhu nižší počet živě narozených selat než plemeno LA, ve druhém vrhu byla situace opačná. U mladších zvířat narozených v roce 1999 jsou poměry vyrovnány a plemena se od sebe prakticky neliší.
Fenotypový vývoj pro hmotnost hlavních masitých částí a přírůstek v polním testu shrnuje tab. 2. Je vidět, že nárůst genotypové úrovně zvířat se odpovídající měrou projevuje i ve vývoji fenotypové užitkovosti.
I když nelze říci, že nárůst genetické úrovně populací prasat v ČR byl způsoben pouze domácím šlechtěním (značný vliv měl i dovoz hodnotných plemenných zvířat v polovině devadesátých let), je zřejmé, že nová selekční strategie uplatňována Svazem chovatelů prasat je úspěšná, a že chovný cíl vytýčený pro populace do roku 2010 (viz Náš chov 4/2001, str. 41) bude při důsledném využívání nové metody odhadu plemenných hodnot (BLUP-animal modelu) dosažitelný.

Tento výzkum byl financován z ústavního projektu MZE-M02-99-02.
Jochen Wolf, Marie Wolfová.
Výzkumný ústav živočišné výroby, Praha-Uhříněves

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *