Genetika? Podle přání, na skladě

Poslední aukci kanců roku 2004 zažila tržnice číslo 11 ve středočeských Všeticích 15. prosince. Deset dní před prvním svátkem vánočním se tam potenciálním kupcům představilo osmnáct reprezentantů plemene české výrazně masné a jeden zástupce linie 85 (otcem byl v tomto případě pietrain 1 Platon). Producent nabízených zvířat, akciová společnost Agroprim Všetice z benešovského regionu, mohl být spokojen – komise totiž rozhodla, že do chovu bylo zařazeno čtrnáct, většinou sedmiměsíčních kanečků. A jedenáct z nich do dnešního dne také změnilo majitele.

„Nás musí těšit hlavně to, že se kupci do Všetic opět vracejí,“ řekl Zemědělci Ing. Josef Vondruška, konzulent chovu prasat již bývalé Českomoravské plemenářské unie (nástupnickou společností je od 1. ledna 2005 XAVERgen). „Na druhé straně máme své stálé zákazníky. K nim především patří společnost Agro Měšetice, která používá v přirozené plemenitbě osm kanců českého výrazně masného a i tentokrát si odvezla domů nejdražší zvíře s rodokmenem 15 Piktal x 112 Golf (otec matky) za 25 000 Kč.“
Stříbrná a bronzová pozice připadla podle prodejní ceny dvěma bratrům, synům plemeníka 64 Gilys, narozeným z matky po 14 Piktal. První z nich přišel Zemědělskou společnost Horní Krupá na 22 000 Kč, za druhého zaplatilo Agrodružstvo Vyšetice o tisíc korun méně.
Jaká je ale celá loňská všetická bilance? „V deseti nákupních trzích bylo ohodnoceno a zařazeno do chovu 97 kanečků. Agroprim Všetice si vybral pro vlastní potřebu rovnou desítku z nich,“ konstatuje Vondruška. A přidává informaci o tom, že přímo při aukci se prodává jen okolo 30 % živé nabídky. Většina zvířat se tedy seznámí s novým vlastníkem i prostředím až v následujících dnech.

Nejlepší podle CPH

Oprávněná organizace XAVERgen vydala s předstihem letošní kalendář aukcí kanců. V šesti tržnicích (Všetice, Hájek, Luže, Trnov, Dřevec a Dolní Lukavice) se jich uskuteční 58. O premiéru se postarají v úterý 18. ledna Hájek a Dolní Lukavice, Všetice přijdou na řadu o den později.
Inseminační dávky kanců s vysokou celkovou plemennou hodnotou (CPH) nabízejí stanice Kout na Šumavě, Brná, Malejov, Klimětice a Radouš. U plemen bílé ušlechtilé (15 vybraných kanců), landrase (12) a duroc (2) je průměr CPH 1,7 a u bílého ušlechtilého – otcovská linie (11) 1,6. Sedm představitelů českého výrazně masného se „složilo“ na průměrnou CPH 1,5 zatímco dvakrát tolik pietrainů má CPH dokonce 2,5.
„Všichni kanci z našeho minikatalogu nejlepších jsou vhodní pro připařování prasnic nukleových a šlechtitelských chovů pro produkci nové generace kanečků, respektive prasniček pro obměnu základních stád v těchto chovech,“ uvedla ředitelka chovu prasat akciové společnosti XAVERgen Ing. Božena Bečková.
Pravidelná obměna stád na úrovni asi 40 % ročně zajistí optimální věkovou strukturu a maximální využití nejproduktivnějších vrhů, je přesvědčena Bečková: „Poměr součtu prvních a druhých vrhů k vrhům číslo 3 až 5 by měl být 1 : 1. Optimální doba působení prasnice v chovu je šest a sedm vrhů.“

Co zbývá na management

Odchovat 25 selat na prasnici a rok, mít průměrný denní přírůstek ve výkrmu 800 gramů a spotřebu směsi maximálně do 2,8 kg na kilogram přírůstku – to je předpoklad ekonomicky úspěšné výroby vepřového masa. „Za těmito třemi dobře známými čísly je třeba vidět celý komplex opatření. Ten může zajistit pouze vysoce fundovaný management podniku a personál na patřičné úrovni. Dobrým zdravotním stavem chovaných zvířat všechno pochopitelně začíná,“ pokračuje ředitelka. „Velmi důležitá je dále výkonná genetika. Základem je kvalitní mateřské stádo založené na prasnicích F 1 generace, kde se v reprodukci projevuje heterozní efekt.“
Šlechtitelské chovy bílého ušlechtilého v oblasti působení XAVERgenu měly loni průměrně (zatím podle odhadu) 25,4 živě narozených selat na prasnici a rok, z nichž 23 bylo odchováno. Přes 25 kusů odchovaných selat se určitě a naprosto lehce dostala firma Agro Jesenice (předpoklad 25,7 selete). Naopak nejhorší z těchto chovů odchoval „na stejné genetice“ asi o 4,6 selete méně než ona.
U plemene landrase vede podle stejného kritéria farma Trnov – Hroška patřící ZEAS Podorlicko. Její bilanci z roku 2004 ani nemá cenu komentovat: pravděpodobně 27,7 živě narozených a 26,4 odchovaných selat. „To jednoznačně dosvědčuje, že genetický potenciál k dispozici máme a výše požadovaný cíl v odchovu s ním lze dosáhnout,“ pokračuje Ing. Bečková.
Správně zvolení plemeníci (používaní v C pozici) pak mají zlepšit denní přírůstek nebo podíl libového masa zvířat v produkčních chovech. Ani tím ale jeden proces nekončí. „Pro splnění dalšího požadavku, tedy vyšší vyrovnanosti jatečných prasat je naší snahou zařazovat maximálně typologicky vyrovnané příbuzné kance. Ti samozřejmě nemohou stačit na všechno sami. Porodní hmotnost selat, hygiena (péče při porodu a po něm), systém výživy prasnic a jejich potomstva, způsob odchovu, oddělený výkrm a znovu opakuji – zdravotní stav – totiž zůstávají stále v rukou managementu,“ dodává ředitelka Bečková.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *