Genomika ve šlechtění skotu

Šlechtění skotu vychází dlouhou dobu ze stejných principů. Prověření plemeníka trvá několik let, výběr kvalitní jalovičky do chovu také není jednoduchý. Věda zvaná genomika vede ke zrychlení a zpřesnění selekce.

Více informací o genomické selekci a jejím využití v chovu skotu se mohli zájemci dozvědět na seminářích pořádaných společností Genoservis počátkem května v Novém Jičíně a v Nupakách u Prahy.

Genomická selekce

Hlavní šlechtitel francouzské společnosti Amélis Jean-Yves Dréau vysvětlil rozdíly v principu klasické selekce a selekce s použitím principů genomiky. „Genomika se snaží s využitím markerů popsat úseky, kde působí jednotlivé geny. Přečíst kompletní geny skotu se podařilo vědcům z výzkumného ústavu INRA ve Francii,“ informoval Dréau. Této skutečnosti podle něj využili k tomu, aby vytvořili databázi sekvence markerů pro stejný úsek chromozomu u různých zvířat.
K rychlému genotypování pak vědcům pomáhá čip od americké firmy Ilumina, který je schopen přečíst 54 tisíc markerů ze vzorku krve zvířete. Sekvence se sejme pomocí laseru a následně uloží do databáze. Vztáhnutím jednotlivých informací k užitkovým vlastnostem skotu se pak získá záznam do knihovny genomů. Rozsáhlá databáze tak umožní zjistit genetický potenciál už u mladých zvířat pouze z kapky jejich krve.
Cílem projektu je lokalizovat hlavní geny, které jsou zodpovědné za vývoj užitkových vlastností u jednotlivých zvířat. „Po získání prvních výsledků selekce býků i jaloviček pomocí genomiky můžeme říci, že se dá zpřesnit odhad plemenné hodnoty a zlepšit genetický pokrok. Také se mění způsob nabídky a prodeje inseminačních dávek,“ uvedl Jean-Yves Dréau.

Vyšší spolehlivost

Podle slov přednášející nabízí genomická selekce až o 20 procent vyšší spolehlivost než selekce vycházející z rodokmenu. Spolehlivost odhadu plemenné hodnoty u montbeliardských, holštýnských a normandských býků se potom u hlavních vlastností, jako je dojivost, počet somatických buněk nebo plodnost dcer, pohybuje v rozmezí 0,43 až 0,65.
„Využití genomické selekce tak ovlivňuje šlechtitelské programy ve smyslu zvýšení spolehlivosti plemenných hodnost u mladé generace,“ konstatoval Jean-Yves Dréau. S použitím genomiky může tedy chovatel vybírat otce i matky budoucí generace podle aktuálních požadavků.
Jean-Yves Dréau předpokládá, že se do roka bude využívat technika analyzující 300 tisíc markerů, do pěti let až milión markerů, čímž se spolehlivost dat ještě zvýší. Používat se budou také levnější čipy pro menší množství markerů s o něco nižší spolehlivostí, které najdou využití při prvotní selekci populace nebo výběru jaloviček.

Klíčové informace:

• V současnosti stojí genotypování jednoho zvířete 220 euro.
• Ve francouzské databázi je nyní základní populace asi 4000 býků, na konci tohoto roku se předpokládá 5000 býků.
• Na rozdíl od amerického systému genetického hodnocení, kde se hledají markery v celém genomu, předpokládá francouzský systém místa, kde se potřebné geny nacházejí. Pro spolehlivou databázi potom stačí místo 50 000 jen 10 000 zvířat.
• V budoucnu se pravděpodobně obě metody sjednotí tak, aby byla srovnatelná databáze údajů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *