Geny pro „prasečí mír“

Snaha ukázat se a prosadit se není zdaleka vlastní jen lidem. Prasata v tom za člověkem nijak nezaostávají. Bojují o výsadní postavení ve skupině a především o přístup ke žrádlu. Zvířata, která zaujímají nejvyšší příčky ve „společenském žebříčku“, se díky agresivnímu chování domohou mnohem více potravy než méně agresivní prasata v podřízeném postavení. Díky tomu dochází k silně nerovnoměrnému rozdělení potravy mezi zvířaty v jednom kotci.

Dominantní zvířata spotřebovávají mnohem více než potřebují a takto promrhané krmivo pak chybí podřízeným zvířatům. Navíc zvířata vydávají značné množství energie na vzájemné půtky a šarvátky. Pečlivá sledování ukázala, že dvoudenní půtky poznamenají negativně přírůstky prasat v následujících dvou týdnech.
Tým vědců z americké Purdue University vedený Williamem Muirem se rozhodl zvýšit růstové schopnosti prasat o 20 až 25 % právě tím, že nastolí mezi prasaty ve výkrmu „prasečí mír“. To by přineslo chovatelům prasat jen ve Spojených státech zvýšení ročních zisků o 2 miliardy dolarů. V době, kdy se zdají být šlechtitelské programy prasat napjaty na samou hranici svých možností, vypadá takový plán jako čirá fantazie. Američtí vědci jsou ale přesvědčeni, že jim k dosažení tohoto ambiciózního cíle pomůže molekulární genetika.
Genetici chtějí využít v praxi objevu genů, které jsou zodpovědné za nárůst agresivního chování u obratlovců. Tyto geny byly již identifikovány u drůbeže. Při modelových pokusech na křepelkách přineslo vyřazení nositelů genů pro agresivní chování nárůst přírůstků o 200 % (tedy na dvojnásobek!).
Genetické testy odhalující zvířata s vrozenými sklony k agresivitě by mohly chovatelům pomoci k vyšlechtění neagresivních linií prasat. Výhledově by bylo možné ovlivňovat genetickou informaci prasat žádoucím způsobem i genovými manipulacemi. William Muir zdůrazňuje, že snížení agresivity zvířat zvýší přírůstky bez dodatečných nároků na krmiva nebo vitaminy.
„Dostáváme tu něco úplně zdarma,“ říká William Muir. „Je to situace plus plus plus. Je to plus pro farmáře, kteří mají vyšší tržby bez zvýšení nákladů. Je to plus pro prasata, protože jsou vystavena menšímu stresu. A je to plus pro celou společnost, protože všichni jsme jen rádi, když se se zvířaty zachází tak, aby se cítila lépe.“

Jaroslav Petr
VÚŽV Praha – Uhříněves

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *