Henning Hansen: Češi by v Dánsku uspěli

Maný simentál je plemeno, jehož stavy v Česku stále stoupají. Také na speciální výstavě masných plemen v Letňanech patřil mezi nejpočetnější s téměř čtyřicítkou vystavených zvířat. Plemeno hodnotil dánský farmář a šlechtitel Henning Hansen. I jeho jsme se zeptali, nejen jak oceňuje kvalitu českého chovu.

Henning Hansen se narodil v rodině malého farmáře. Hospodařili na 30 ha zemědělské půdy. Už od mládí se zajímal o plemenářskou práci. Farmu ale převzal po smrti otce bratr. Henning vystudoval, poté učil v Anglii. V Dánsku pak pracoval jako výživářský poradce dojných stád. Svůj sen však nezapomněl a snažil se koupit farmu. To však v Dánsku není vůbec jednoduché a cena je vysoká. Nakonec využil příležitosti, která se objevila, a koupil farmu zaměřenou na produkci prasat. Nyní hospodaří na 120 ha zemědělské půdy, chová 300 prasnic a ročně dodají na jatka 6 000 vykrmených prasat. Spíše jako hobby má i sedm krav plemene masný simentál. Zároveň pracuje v dánské asociaci pro chov masného simentála jako vedoucí šlechtitelské komise. Občas i bonituje, dříve i na výstavách, ale jak sám udává „Stejný člověk nemůže stále hodnotit,“ to byl i důvod proč jej po třech letech vystřídal jin. Přesto byl Henning Hansen jako soudce letos například ve Švédsku na národní výstavě (koná se dvakrát ročně, vždy v únoru a říjnu).

Simentál v Dánsku
V Dánsku podle něho dosahuje stav krav plemene masný simentál okolo 3000 kusů. Jinak v zemi chovají 17 různých masných plemen skotu. Největší populaci zahrnuje limousine, o druhou příčku se dělí charolais právě s masným simentálem. Simentál dosahuje v Dánsku nejvyšší přírůstek. Jde o plemeno konstitučné pevné, s dobrýma nohama a pevným zdravím. Ve šlechtění kladou důraz na zlepšení osvalení, aby farmáři zvířata i lépe zpeněžovali. V současné době, říká Hansen ,v systému Seurop je obvyklé zatřídění ve třídě R. Dosáhnout lepšího osvalení se snaží svaz i poskytováním poradenství. „Učíme farmáře lépe krmit,“ říká Hansen. V současné době se cena za kg jatečného těla dpohybuje ne úrovni 21 dánských korun, tj. v přepočtu asi tři eura.

Rostou soukromá jatka
V Dánsku nyní vyrostlo více provozů soukromých menších jatek, stavěných často na zelené louce. Na těchto provozech si menší farmáři nechávají porážet zvířata, domů si pak odvezou jatečné půlky. Maso prodávají zákazníkům přímo. Dosahují tak zpeněžení za kilogram jatečného trupu vyšší. Rozdíl při poražení zvířete o hmotnosti 350 kg dosahuje 12 000 Kč. Porážet doma farmářům předpisy nedovolují, ale jatečné půlky doma bourají a prodávají v balíčcích. Ty obsahují všechny druhy masa, většinou jde naporcovanou jednu čtvrť. Malá jatka umožňují i individuální zrání masa. Fermentace probíhá v průměru okolo 14 dní. Vyhodnocuje se zrání individuálně. Na velkých jatkách dosahuje podle Hansena doba zrání jen dva až tři dny. Jak vádí, není pro kvalitu masa ani dobré jej mrazit.
Za kilogram naporcovaného masa v balíčku zaplatí zákazník, který si dojede na farmu 45 Dk, tj. 180 Kč.
Staré krávy (nad dva roky) či nekvalitní části z jalovic v Dánsku nedělí stejně jako mladá zvířata. Velké oblibě se těší zpracované jako mleté maso. Zákazníci z nich doma připravují oblíbená jídla: lasagne, hamburgery, pizzy, apod. Maso je dobré díky obsahu kvalitních částí. Maso z mladých jalovic je stejně ceněné jako z býčků a využívá se například k přípravě steaků.

Jak hodnotí zvířata na výstavě?
„Zvířata, která jsem zde viděl jsou lepší, než jsem očekával,“ říká Hansen. Před sedmi lety byl v České republice a měl možnost vidět krávy českého strakatého plemene na farmách, které byly menšího rámce s nízkým fundamentem a které, jak uvádí, využívali chovatelé v chovu masného simentála. Nyní by špičková zvířata masného simentála z Letňan mohla směla konkurovat na výstavách v Dánsku. „V Dánsku ale musí mít všechna zvířata výstavní kondici,“ podotýká Hansen.
V Praze nejlépe hodnotil krávu z chovu ZD Podlesí Ročov. „Díval jsem se na její rodinu, je sestrou býka Impuls, což je starý býk ale byl v Dánsku nejlepší všech dob. Měl jsem sám na farmě jeho tři dcery.“ Zaujal ho i býček z chovu Františka Koláře.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *