Hodnota siláže se musí zachovat

Kvalitní objemná krmiva jsou nezbytným předpokladem pro dosažení a udržení vysoké užitkovosti zvířat. Vyrobit takové krmivo dá ale v dnešní době velkou práci. I přes používání nejrůznějších biologických či chemických konzervačních přípravků často v důsledku aerobní nestability dochází k samozáhřevům, které snižují nutriční hodnotu siláže. Aktuálním problémem je také přítomnost mykotoxinů a klostridií.

„Při výrobě siláží velmi záleží na tom, jaký materiál silážujeme a jakým způsobem ho konzervujeme. Na kvalitu výsledného produktu má přitom vliv celá řada faktorů. Především je to zvolená technologie a technika – sklady, jímky, stroje, konzervační přípravky, a v neposlední řadě také počasí,“ připomněl Ing. Radko Loučka, CSc. na odborném semináři, který koncem srpna uspořádala společnost NutriVet, s. r. o. v Pohořelicích. Tématem akce byla především hygienická nezávadnost konzervovaných krmiv.

Hybridů kukuřice přibývá
Nejsilážovanější plodinou je u nás stále kukuřice, jejíž plochy dlouhodobě zůstávají na úrovni kolem 280 tisíc hektarů. V posledních letech se ale podíl kukuřice pěstované na siláž snižuje a zvyšují se osevní plochy s kukuřicí na zrno. V listině registrovaných odrůd je nyní zapsáno 198 hybridů kukuřice. V letošním roce je v registračních zkouškách testováno celkem 111 nových hybridů na siláž a 115 nových hybridů na zrno, z toho je 105 hybridů teprve v prvním roce zkoušení. V evropském katalogu je pak více než 3600 obchodních názvů hybridů kukuřice.

Jak správně silážovat
Jak na semináři uvedl Ing. Loučka ze společnosti Dibaq, a. s., nekvalitní konzervované krmivo má za následek horší využití živin, vyšší spotřebu, zhoršení zdravotního stavu zvířat a snížení kvality jejich životních pochodů. To se pak samozřejmě odráží ve sníženém množství nadojeného mléka a zhoršení jeho výrobní kvality, což může mít v konečné fázi dopad také na zdraví lidí. Rizika vzniku nekvalitních siláží je proto nutné eliminovat.
„Velmi důležitá při silážování je hodnota sušiny. Dělené sklizně mohou mít za následek příliš vysoký podíl sušiny, nevhodný hybrid nebo výška strniště pak mohou znamenat příliš nízký obsah sušiny. Vznik nekvalitních siláží podporuje rovněž kontaminace píce půdou nebo chemickými přípravky. K silážování nejsou vhodné ani porosty přemrzlé, příliš nadrcené nebo nevhodně nařezané,“ uvedl Ing. Loučka. Klasická sklizeň silážní kukuřice se provádí při sušině kolem 32 procent, přičemž výška strniště se pohybuje mezi 20 až 30 centimetry.
Velkým problémem současnosti je zahřívání siláží, které je způsobeno nedostatečným udusáním naskladňované hmoty, následkem čehož se v silážované hmotě vyskytuje reziduální vzduch. Příčinou zahřívání může být rovněž druhotná degradace siláže takzvaným „zvrhnutím“ fermentačního procesu vedoucího k namnožením nežádoucích bakterií. Třetí riziko vzniku samozáhřevu hrozí po otevření silážních prostor. U hotových siláží pak záleží na jejich aerobní stabilitě. Dobrá technologie silážování, především pak optimální udusání a zakrytí, však může riziko zahřívání výrazně omezit.
Ke kvalitnímu silážnímu procesu nám mohou dopomoci rovněž konzervační přípravky, které příznivě ovlivňují nejen průběh fermentace, ale stabilizují siláž také během jejího skladování. Chemická cesta konzervace je přitom účinnější než biologická, znamená ovšem vyšší náklady na konzervaci a musí se tedy dobře zvážit, zda se vyplatí ji použít, či nikoliv. Podle Ing. Loučky bychom však konzervanty neměli považovat za samospásu, a raději se soustředit na zlepšení technologie silážování.
Omezit vznik klostridií
Jedním z aktuálních problémů souvisejících s kvalitou siláží je přítomnost klostridií. Na tuto problematiku upozornil Ing. Václav Jambor, CSc. ze společnost NutriVet, s. r. o., Pohořelice, která kromě prodeje konzervačních přípravků provádí také chemické analýzy krmiv. Nedávno rovněž zavedli stanovení obsahu klostridií v krmivech a výkalech dojnic.
Spory klostridií způsobují rozklad bílkovin v konzervovaných krmivech a vznik kyseliny máselné. Při zkrmování takovýchto siláží vzniká nepříjemný zápach a strukturální defekty v různých druzích sýra. Zdrojem kontaminace kravského mléka klostridiemi jsou jejich spory obsažené ve výkalech krav. I při dodržování nejlepších hygienických opatření se během dojení alespoň malé množství spor přenese do mléka. Hlavním zdrojem klostridií je ale nekvalitní siláž.
S vysokým výskytem klostridií v krmivu bývají spojené vážné zdravotní problémy dojnic. Rizika kontaminace začínají už během výroby konzervovaných krmiv, zejména pokud jsou louky hnojeny statkovými hnojivy.Znečištění pastvy zbytky výkalů, nebo kontaminace rostlinného materiálu půdou mohou dát vznik velkému množství klostridií v siláži. Největším rizikovým faktorem ovlivňujícím hygienu konzervovaného krmiva je proces samotné fermentace. Během něho se počet klostridií a jejich spor výrazně zvyšuje. Hlavním způsobem kterým zabráníme růstu klostridií je minimalizace zavadání rostlin během přípravy bílkovinných siláží. Tento způsob může být kombinován s použitím vhodných silážních přípravků. V případě velmi nízkého obsahu nitrátů a kontaminace píce půdou je pak vhodné použít přípravky, které potlačují počty klostridií v krmivu.
Kromě technologie silážování ovlivňuje počet klostridií také systém ustájení skotu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *