Holštýnek je méně, nadojily více

Rok 2009 nebyl pro zemědělství nejšťastnější. Celková ekonomická krize a zároveň krize v agrárním sektoru se odrazila snad ve všech jeho odvětvích. Nejinak tomu bylo u chovatelů dojeného skotu, kteří tento rok označují za nejhorší v dějinách samostatného českého státu.

Členové Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR, o. s. se sešli v polovině dubna na volebním shromáždění ve Větrném Jeníkově. Podle vyjádření předsedy svazu Ing. Karla Horáka byl rok 2009 nejhorším rokem pro zemědělství samostatné České republiky. Snižování stavů se dotklo celkového počtu dojnic i krav zapsaných v plemenné knize (PK). Oproti stavům v roce 1990 se chová pouze 30,6 % dojených krav. Pokles počtu kontrolovaných krav byl podle přednášejícího zaznamenán u všech plemen a plemenných skupin. „Poprvé v posledních letech byl však nejvyšší u holštýnských krav a plemenic z převodného křížení, a to o 8743 kusů. Holštýnská populace je přitom převažující – 212 367 krav reprezentuje 56,86 % celkového stavu dojených krav v České republice,“ sdělil Ing. Horák. Na druhou stranu se zvyšuje podíl i počet čistokrevných krav a vysokopodílových kříženek na úkor kříženek s podílem krve H (R) 50–87 %.

Vyšší užitkovost

Krávy černostrakaté holštýnské populace nadojily oproti předchozímu roku v průměru více o 120 kg mléka – jejich průměrná užitkovost byla 8681 kilogramů mléka, 327 kg tuku (3,77 % tuku) a 282 kg bílkovin (3,25 %). Čistokrevné holštýnky nadojily o 113 kg mléka více než v předchozím roce a přiblížily se hranici 9000 kilogramů. Obsah tuku v jejich mléce se nezměnil, obsah bílkovin mírně poklesl. Pozitivní je podle řečníka zkrácení mezidobí o dva dny.
Od roku 1990 se užitkovost černostrakatých krav zvýšila o 4519 kilogramů mléka, 156 kg tuku a 146 kg bílkovin. Mezidobí se prodloužilo o 39 dnů.
Spolu s poklesem stavů holštýnských krav došlo poprvé také ke snížení počtu krav zapsaných v plemenné knize. V roce 2009 jich bylo méně o 3573, přičemž propad se týká zatím přípravných oddílů PK. Hlavní oddíly PHA a PHB zaznamenaly další nárůst stavů. U červeného holštýnského skotu došlo k mírnému poklesu počtu zapsaných krav – o 586 kusů, také zde stoupl počet plemenic s vyšším podílem holštýnské krve.
Zvýšila se i užitkovost krav v plemenné knize. Krávy na druhé a dalších laktacích zapsané v oddílech PHA a PHB překročily hranici 9300 kg mléka a celkový průměr u starších krav v celém souboru PKH dosáhl 9095 kilogramů mléka. Průměrná užitkovost všech plemenic v PKH je 8720 kg mléka při obsahu tuku 3,77 % a bílkovin 3,25 procenta.
Roční užitkovost vyšší než 10 000 kg mléka vykazuje 25,3 % zapsaných krav, užitkovostí vyšší než 12 000 kg se pak může pochlubit 5,7 procenta plemenic.

Dlouhovýkonnost krav

Rozhodujícím ukazatelem parametru dlouhovýkonnost sledovaného svazem od roku 2005 je produkce mléka – dosažení celoživotní užitkovosti 100 000 kg mléka v celých laktacích. Koncem kontrolního roku bylo evidováno 73 krav splňujících tuto podmínku, z nichž je 30 žijících. Dlouhověké krávy pocházejí ze 39 podniků, nejvíce jich je z akciové společnosti Mespol Medlov, Zeras Radostín, ZS Ostřetín, ZOD Brniště a CRF, spol. s r. o. ve Dvorech nad Lužnicí.
Kráva s nejvyšší celoživotní produkcí mléka pochází z chovu Zeras Radostín (0635505/614). Nadojila 142 576 kilogramů mléka a 8649 kg tuku a bílkovin. Vykázala také nejvyšší průměrnou denní užitkovost ve výši 46,5 kg mléka. Z chovu byla vyřazena v lednu 2009.
Celkovou produkcí tuku a bílkovin ji předstihla kráva č. 005944/610 ze Zemědělského družstva Šemíkovice, která zatím nadojila 119 418 kg mléka a 8959 kg tuku a bílkovin.

Hodnocení zevnějšku

Lineární popis a hodnocení exteriéru je využíváno při selekci ve stádech, jeho zabezpečení omezeným počtem kvalifikovaných bonitérů napomáhá zlepšování zevnějšku ve stádech i v celé populaci. V loňském roce pracovali po celý rok čtyři bonitéři ČMSCH, a. s., na plný úvazek. Počet hodnocených prvotelek tak oproti roku 2008 stoupl o 5308 na 38 749 kusů, což představuje 65 procent z celkového počtu krav na první laktaci s podílem 75 % a více plemene H a R. ke konci roku 2009 bylo v systému plošného hodnocení zapojeno 224 zemědělských podniků.
Významnou změnou je snížení počtu celkových charakteristik na čtyři. V souladu s doporučením světové a evropské asociace chovatelů holštýnského skotu bylo ukončeno samostatné hodnocení mléčného charakteru a kapacity, které bylo nahrazeno hodnocením mléčné síly. Tento parametr v sobě spojuje znaky popisu obou dříve užívaných ukazatelů.

Realizace selekčního programu

I nadále pokračuje vzestup průměrné užitkovosti holštýnského skotu jako jeden z dokladů úspěšného dlouhodobého plnění šlechtitelského programu. Vzhledem k poklesu počtu chovů i krav ale hrozí nebezpečí snížení intenzity šlechtění.
Z hlediska jednotlivých ukazatelů chovného cíle nedošlo v loňském roce k významnějším změnám. Požadavky na průměrnou produkci mléka, tělesný rámec a věk při prvním otelení chovatelé dosahují. Úroveň kvalitativních složek mléka, plodnosti, dlouhověkosti a některých dalších funkčních znaků se příliš nemění. Většinou se jedná o vlastnosti a znaky s nízkou dědivostí, u kterých nelze očekávat rychlou změnu v populaci.

Volby do orgánů

Součástí programu členského shromáždění Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR, o.s. byly volby. Přítomní chovatelé zvolili na čtyřleté období nové orgány svazu v tomto složení: Ing. Karel Horák (Karel Horák – Žehuň), Vladimír Kaplan (ZS Ostřetín, a. s.), Ing. Jan Berka (Seneco, spol. s r. o.), Ing. Vladimír Musil (Agras Bohdalov, a. s.), Ing. Jaromír Vlček (Dobrosev, a. s.), Ing. Josef Minařík (ZAS Nivnice), Ing. Ludmila Jindrová (Rolnička Lipanovice), Ing. Václav Kocour (Meclovská zemědělská, a. s.), Ing.Milan Basík (M. Basík – Zárybnická Lhota), Ing. Jan Jadrníček (Valašské ZOD), Ing. Josef Kubiš (Agro Jesenice, a. s.), Ing. Jaroslav Dvořák (Zeras, a. s.), Ing. Václav Kaněra (Agro, družstvo Záhoří), Ing. Martin Střasák (ZD Morašice) a Ing. Libor Sedláček (ZD Dubenec).
Nově zvolený výbor se bezprostředně po skončení členského shromáždění sešel na krátké ustavující schůzi, kde byl jednomyslně zvolen předsedou svazu Ing. Karel Horák. Při volbě místopředsedů se výbor po diskusi rozhodl preferovat teritoriální rozložení svého vedení. Místopředsedy svazu byli jednomyslně zvoleni Ing. Jan Berka a Ing. Jan Jadrníček.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *