Hrách setý jako zdroj bílkovin pro dojnice

Jaký je účinek částečné náhrady sójové moučky a obilí hrachem setým v krmivech pro dojnice? Na toto téma se uskutečnilo několik výzkumů ze závěry, že náhrada je možná zejména při doplnění některých aminokyselin.

Evropská unie zajišťuje jen asi 30 % své potřeby bílkovinných plodin pro krmení zvířat.  Téměř 70 % krmiv bohatých na bílkoviny je do EU dováženo. Pokud jde o sójovou moučku, je to více než 97 %. Unie podporuje produkci hrachu setého (Pisum sativum). Uvádí se, že hrách setý je pěstován na 520 000 ha, fazole a bob  na 460 000 ha a lupina na 84 000 ha.

Složení živin

Podle výsledku analýz 3932 vzorků (publikováno INRA, 2004) je složení a výživná hodnota hrachu (v sušině) následující:

– bílkoviny: 24 % hrubých bílkovin s 86 % degradovatelných v bachoru,

– nevláknité sacharidy:   52 % škrobu (79 % degradováno v bachoru),  5 % cukrů,

–  vláknité polysacharidy: 14 % a 5 %  neutrál. a kys. detergent. vlákniny,

– tuk: 1 % (extrakt eterem),

– aminokyseliny s vysokým obsahem lyzinu (7,3 %) a nízkým obsahem metioninu (1 %),

– minerály: 1,1 % draslíku, 0,5 % fosforu a 0,25 % síry.

 

Náhrada sójové moučky

Výzkumníci z fakulty Zootechniky a veterinárních věd univerzity v Idaho zkoumali účinek částečné náhrady sójové moučky a kukuřičných zrn hrachem setým v krmných dávkách pro dojnice. Přibližně 45 % kukuřice a 78 % sójové moučky v kontrolním krmivu bylo nahrazeno v pokusných krmivech hrachem setým. Hrách setý v pokusných skupinách obsahoval 25 hrubého proteinu a asi 1,98 Mcal. netto NEL/kg. Příjem sušiny byl 26,1 kg/den, průměrný nádoj byl 35,5 kg/den, nádoj po korekci na 4 % tuk 33,8 kg/den, obsah  mléčného tuku a bílkovin 3,65 % a 3 %, účinnost dusíku v mléce nebyla ovlivněna.

Podobný závěr konstatovali ve výzkumu provedeném na Zemědělské fakultě Katolické univerzity del Sacro Cuore v Itálii.  Hrách podávany v množtví 2,5 kg na dojnici a den částečně nahradil sójovou moučku (55 %) a úplně v krmné dávce nahradil ječnou mouku. V přepočtu na sušinu byla krmiva složena z 31 % kukuřišné siláže, 16,7 % vojtěškového sena, 4,1 % lučního sena a koncentrátů. Nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi skupinami krmenými v pokusu v koncentraci amoniaku ani volných mastných kyselin (acetát, propionát, butyrát) v bachoru za tři hodiny po ranním krmení.

Zkrácený překlad

Ladislav Slavík

Více v Krmivářství 6/2017

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *