Hřebčín Slatiňany slavil šedesátiny

Oslava šedesátých narozenin hřebčína s chovem starokladrubských vraníků proběhla v jeho areálu začátkem letošního července. Slavnostní zahájení patřilo vranému a bílému čtyřspřeží barokních koní spolu s ředitelkou Národního hřebčína v Kladrubech Ing. Lenkou Gotthardovou, CSc.

Po zahájení následovalo předvedení chovných klisen s hříbaty z rodiny 67 Sandra a představení drezurního pas de deux, což byla volná sestava drezurních cviků ve dvojici při hudbě. Zájem návštěvníků vzbudila také kočárová čtverylka párů, v níž se představila tři bílá a tři vraná spřežení. Zvláště pánské návštěvníky upoutaly dámy v sedlech. Elegantně oblečené v historických kostýmech předvedly excelentní jízdu. V minulosti bylo používání speciálního sedla pro ženu nutností, protože pravidla společenského chování nedovolovala sedět na koni obkročmo. Tento typ sedla jí dovoluje sedět pouze nalevo s levou nohou ve třmenu a pravou přehozenou přes sedlo na stejnou stranu.

Úspěšná představení
Nejmladší generace jezdců se divákům představila v ukázkách voltiže. Voltiž neboli „metání na koni neosedlaném“ byla v dřívějších dobách součástí vojenského výcviku a zajímavostí je i její ukázka na Olympijských hrách v Atlantě v roce 1920. Také čtverylka tandemů dokázala profesionalitu a um jezdců vraných i bílých spřežení. Samotná čtverylka starokladrubských vraných hřebců dala návštěvníkům možnost zblízka obdivovat speciální kadencované chody těchto koní s vysokou akcí.
Neméně zajímavá byla i ukázka práce starokladrubských koní ve službách policie. Návštěvníci mohli vidět například zatýkání nepřítele nebo skoky přes šlehající plameny ohně. Podle slov Ing. Gotthardové je o „policejní“ koně velký zájem nejen v Čechách (kromě Městské policie Pardubice je používá i MP Ostrava, přičemž je zajímavé, že obě města mají ve svém erbu koně nebo jeho část), ale i v zahraničí (zájem projevila policie až v dalekém Stockholmu). V další ukázce obdivovali diváci různé druhy zápřeží, od jednospřeží přes tandem, einhorn (trojspřeží – dva koně při oji a jeden před nimi) až po tradiční pětispřeží hodně používané v dobách Rakousko-Uherska.
Čerstvě narozený hřebeček Sacramoso Xantora XLIX – 45 po Sacramoso Favina XLIX z matky 346 Xantora přicválal na vlastní křtiny v doprovodu své 25leté babičky, která se jej ujala tři týdny po porodu v době, kdy uhynula jeho matka. Podle slov vedoucího hřebčína Tomáše Kunce a komentátorky Ing. Milady Barešové vzala svou rodičovskou roli tak zodpovědně, že pro potřeby vnuka spustila i mléko.
Zvláště pro dámy bylo určeno představení ve španělském rytmu, ve kterém se za zvuku kastanět představil Ing. Karel Dvořák na Siglavi P. Basilika III – 26. Při svých kreacích tak připomenul veřejnosti, že prapředci starokladrubských koní pocházeli ze Španělska.
Následovala ukázka klasické drezury, závod čtyřspřeží jako zrcadlová jízda kombinující klasický a honební parkur, ukázka skoků starokladrubských koní až do obtížnosti T (150 cm) a závěrečná jízda vraného desetispřeží pod vedením Vlastimila Zoula.
Historie hřebčína
Slatiňanské stáje byly vybudovány roku 1898 pro dostihové koně a koně pro parforsní hony. Stáje patřily spolu s přilehlým zámkem a panstvím rodině Auerspergů (v zámku se nyní nachází Hipologické muzeum s rozsáhlými sbírkami) a nachází se na severním okraji města v zámeckém parku. Starokladrubští koně a vraníci obzvláště se po 1. světové válce dočkali velké nepřízně osudu. Prof. MUDr. František Bílek, DrSc., navrhl a prosadil jejich regeneraci. Poslední vraníci byli soustředěni na statku v Průhonicích u Prahy, odkud v srpnu roku 1945 přešli „po kopytě“ do uvolněných prostor slatiňanských stájí a kde jsou chováni dodnes.
Hřebčín Slatiňany je od roku 1992 součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem. V budově hřebčína je správní středisko a středisko Ústřední evidence koní ČR. Toto středisko patří pod Českomoravskou společnost chovatelů, a. s., a je pověřeno MZe ČR vedením ústřední evidence všech koní, chovaných v ČR (mimo A 1/1 a klusáka).
Středisko chovu přímo v hřebčíně tvoří stáj plemenných hřebců a tři stáje plemenných klisen. Plemenní hřebci jsou ustájeni v prostorných boxech, plemenné klisny bez hříbat jsou na vazných stáních, klisny s hříbaty v boxech nebo na volných stájích. Ve výcvikovém středisku se provádí výcvik hřebců a klisen, ukončený zkouškami výkonnosti a výcvik koní určených k prodeji, pod sedlem a v zápřeži.
Ke slatiňanskému hřebčínu patří ještě výcvikové středisko Heřmanův Městec, jehož součástí je galasedlovna se sbírkou památkově chráněných sedel, uzdění a postrojů; dále hříbárna Slavice, kde jsou odchováváni hřebečci a klisničky od odstavu až do věku 3,5 let, středisko rostlinné výroby ve Škrovádě a středisko údržby.
V současné době se v České republice chová 43 plemenných starokladrubských hřebců (22 běloušů a 21 vraníků) a 417 plemenných klisen (223 bělek a 194 vranek) u 119 registrovaných chovatelů. Do programu genetických zdrojů je zařazeno 329 klisen, což je 78,9 % celkového počtu se zhruba stejným zastoupením obou barev. V zahraničí se chová zhruba několik desítek těchto koní. Celkový stav všech starokladrubských koní na světě se pohybuje mezi 1100 až 1200 jedinci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *