I nejlepší mléčné chovy mají ztrátu

Zemědělské družstvo Dolany hospodařící na Náchodsku, kde se kromě jiných zemědělských činností specializuje na chov dojeného skotu. V posledních letech tam vybudovali moderní provozy, kde chovají 760 krav s vysokou užitkovostí, maximálně dodržují welfare, jejich mléko má výbornou kvalitu. Ani takový podnik však v současných podmínkách neprosperuje. Naopak, splátky úvěrů za investice jsou jejich noční můrou.

Lukáš Rytina
Marcela Pařilová

Soudě ze současného stavu v komoditě mléko a podle toho, jak se k tomu staví naši vládnoucí představitelé, by měly všechny ztrátové podniky brzy zaniknout. „Výroba mléka není u vás rentabilní, neinvestovali jste do nových technologií, nemáte dostatečnou koncentraci výroby a vaše náklady jsou vysoké, chov tedy zrušte,“ vzkazuje nepřímo vláda a ministerstvo.
Vybrali jsme si tedy účelově zemědělský podnik, který by měl splňovat všechny předpoklady zdravého chovatelského podnikání – chov s dostatečnou koncentrací (aktuálně 760 dojených krav na dvou farmách, po doskladnění nové stáje to bude 830 dojnic), jsou ustájeny volně v rekonstruovaných stájích a v nové, moderní robotické stáji splňujícíc nejtrvdší požadavky pro životní pohodu zvířat a hygienu získávaného mléka, užitkovost krav dosahuje 9523 kg za laktaci. Do nových ustájení byly v roce 2007 a 2008 investovány desítky milionů korun. Vyrábí Zemědělské družstvo Dolany mléko ekonomicky? Vydrží krizi?

Podnik různého zaměření
Zemědělské družstvo Dolany hospodaří na 4700 hektarech zemědělské půdy, z nichž je 3900 ha orné. Plochy podniku leží v nadmořské výšce mezi 260 a 500 metry. Rostlinná výroba je zaměřena na produkci obilovin (2050 ha), cukrovky (420 ha), řepky (600 ha), dále na hrách, mák a krmné plodiny. Zemědělské družstvo Dolany se dále zabývá ovocnářskou výrobou – na 230 hektarech se pěstují jablka (největší pěstitel v republice), na dalších padesáti se pěstují višně, na dvaceti hrušně a okrajově třešně, broskve a slivoně. Kromě chovu skotu je živočišná výroba zaměřena na chov prasat (300 prasnic) a výkrm brojlerů.

Ztráta denně narůstá
o padesát tisíc korun
„Aktuální dodávka je průměrně 23 litrů na ustájenou krávu a den, tedy rozpočteno i na krávy stojící na sucho. Mléko realizujeme přes Mlékařské odbytové družstvo Podorlicko, jehož jsme členy. Nákladovost se nám v roce 2008 pohybovala okolo 8,50 až 9 korun na litr, v případě novostavby s dojicími roboty i s odpisy přesahuje náklad na litr mléka deset korun. Pokud vycházíme z tohoto čísla a z aktuální ceny mléka na úrovni šesti korun, respektive 6,30 Kč/l, pak s každou denní dodávkou do mlékárny v množství 20 000 litrů nám narůstá denně ztráta o 50 000 Kč. Věřím, že každý uzná, že máme moderní provoz, a přesto čísla mluví jasně – tak se hospodařit nedá,“ popsal současnou ekonomiku provozu hlavní zootechnik Ing. Aleš Vodička a dodává: „Kdybychom začali šetřit na krmné dávce, tak odrovnáme zvířata. Na nákupu levného plemenného materiálu (což má negativní dopad na budoucí kvalitu stáda) a mzdách se dají ušetřit v přepočtu na litr pouze halíře.

Dojnice v novém na robotech
Zemědělské družstvo Dolany otevřelo počátkem května 2008 novostavbu robotizované stáje ve Slatině nad Úpou. Vzdušná a prosvětlená stáj s volným ustájením o rozměrech 32 x 77 metrů má kapacitu 284 dojnic, které se tam mohou cítit jako v kravím ráji. Každá kráva má dostatek prostoru v boxových ložích, kde jsou instalovány kvalitní matrace.
Dojení ve stáji je zajištěno čtyřmi dojicími automaty Galaxy Starline, jež vyrábí firma Insentec z Nizozemska a v ČR dodává Farmtec. Na každé straně od podélné krmné chodby jsou tři sekce, přičemž dva automaty jsou řešeny pro přístup z obou stran, takže krávy mají k dispozici šest dojicích boxů. „Roboty Insentec zvítězily díky jednoduchosti, ceně a možnosti ručního nasazování v případě potřeby. Také systém dobrovolných návštěv robota je podle mého názoru základ pohody zvířat. Na robotech oceňuji zejména celkový posun v získávání mléka – každá čtvrť je vydojována podle potřeby, nedochází tak k předojování nebo nedodojení jednotlivých čtvrtí,“ vysvětlil okolnosti volby zootechnik.
Dojnice se v průměru nechávají podojit třikrát denně. Mléko obsahuje 3,8 % tuku, 3,2 % bílkovin a obsah somatických buněk se pohybuje okolo velice dobrých 160 tisíc.
Pět stovek dojnic je ustájeno na farmě v blízkých Svinišťanech, kde mají k dispozici volnou stáj stlanou separátem a klasickou dojírnu. Tam se průměrná užitkovost pohybuje kolem 9500 kg.

Méně lidí, ale vyšší nároky na řízení
„S příchodem robotického dojení nastala faremním zootechnikům naprosto jiná práce. Musí několikrát za den vyhodnocovat data od robota a pracovat s nimi. Pro obsluhu 340 kusů na farmě Slatina počítáme na směny dva faremní zootechniky, dva krmiče a tři ošetřovatele, kteří mají na starost telata a vodění krav do robota (jde o nově otelené dojnice a dojnice, které se z nějakého důvodu nepřišly samy podojit). Určitě nelze uvažovat, že když nemám lidi, pořídím roboty. Ty sice řeší snížení počtu pracovníků, ale vyžadují vyšší nároky na řízení a práci, neboť dojení probíhá 24 hodin denně.“

Náklady na krmení tvoří třetinu nákladů
Obecně se uvádí, že náklady na výživu a krmení představují hlavní část výrobních nákladů. V Dolanech tvoří náklady na krmení třetinu z celkových nákladů na litr vyrobeného mléka. Směsná krmná dávka pro produkční dojnice, složená z kukuřičné siláže, senáže, cukrovarských řízků a 5 kg jadrné směsi je nastavena na užitkovost 22 – 23 kilogramů mléka. Volně na žlabu mají dojnice k dispozici také seno. Jednotlivě je potom každé dojnici dávkována granulovaná směs až do celkové výše 8 kg přímo v dojicím robotu podle aktuální výše užitkovosti a fáze laktace. Tím se dobilancuje individuální živinová potřeba každé dojnice. Krmná dávka dojnic s nejvyšší užitkovostí odpovídá podle slov MVDr. Martina Matějíčka ze společnosti VVS Verměřovice potřebě pro produkci až 40 kg mléka.
Veškeré siláže a senáže jsou uskladňovány přímo na farmě v silážních žlabech. Vzhledem k vyšší nadmořské výšce kolem 450 metrů jsou produkované senáže zčásti z TTP a část tvoří jetelotrávy na orné půdě. Nižší obsah dusíku v senážích je doplňován přes krmné směsi. Dojnice mají dále k dispozici solné lizy a součástí každé sekce jsou krmítka s pufrem pro dobrovolný příjem jako prevence proti vzniku acidóz. Vnitropodniková cena kukuřičné siláže je podle Ing. Aleše Vodičky 55 Kč na 100 kg, zatímco u senáže je to 70 Kč na 100 kg. Jestliže k těmto cenám připočteme ještě výdaje na zmiňované cukrovarské řízky a směsi, dostanou se na náklady 3,30 Kč na litr vyrobeného mléka.

Ne podle selekčních indexů
Až 90 % inseminačních dávek nakupuje podnik od společnosti Plemo. „Při výběru plemenného materiálu určitě dnes nestojí na prvním místě zvyšování užitkovosti, ale v první řadě se hledí na končetiny, na druhém místě je mléčná žláza a jako třetí kritérium jsou složky, pak teprve vlastní užitkovost. Inseminační dávky – býky – nenakupuji podle souhrných selekčních indexů, které mnohdy dokáží zakrýt i velkou vadu, která se pak v potomstvu může negativně projevit,“ vysvětluje zootechnik.

Zmařená investice?
Investice do robotizované stáje a nové porodny ve Slatině vyžaduje splátky úvěru, což je nyní téměř nemožné. „Máme moderní stáj, lidé jsou dobře motivování, zvířata jsou zdravá, produkujeme kvalitní potraviny. Splňujeme všechny požadavky na welfare, emisní limity atd. Pravidla musí zemědělci dodržovat, státní kontrolní orgány jsou stále na nohou, ale na druhou stranu stát nedokáže pohlídat vstup levných zahraničních a mnohdy mnohem méně kvalitních potravin na český trh. Nedokáže vytvořit podmínky k tomu, abychom prodali kvalitní mléko aspoň za cenu nákladů? Chápu, že ti, kteří neumí prodělávají, ale jestliže prodělávají všichni pak není něco v systému v pořádku. Dalo by se to nazvat zmařenou investicí. Co takhle požadovat náhradu jako to dělají zahraniční firmy, které žalují český stát, že jim zmařil investici,“ pokládá otázku Aleš Vodička.
Vzhledem k poklesu ceny obilí oproti minulému roku o 50 %, poklesu ceny řepky 40 % a naopak prudkému nárůstu u cen některých významných nákladových položek (hnojiva, nájemné atd.), není z čeho ztráty kompenzovat.

Klíčové informace
• ZD Dolany, okres Náchod má 760 krav s užitkovostí 9523 kg za laktaci.
• Podnik investoval do nových moderních stájí a technologie dojení, snížil počet pracovníků.
• Družstvé prodává mléko za 6,30 Kč/kg
• Denní dodávka do mlékárny dosahuje 20 000 litrů, hospodářský výsledek – ztráta denně 50 000 Kč.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *