I vysoká užitkovost může být ekonomická

Velmi často se setkáváme s názorem, že denní nádoj 18 litrů na dojnici je prakticky mezní užitkovost na to, aby byl chov dojnic ještě ekonomický. Zvýší-li se užitkovost nad 18 litrů nese to s sebou pouze zdravotní problémy a chov se stává neekonomickým. S tímto rozšířeným názorem ovšem všichni nesouhlasí…

„O tom, zda je i vyšší užitkovost dojnic ekonomická a nezpůsobuje ani zdravotní, ani reprodukční problémy, rozhoduje především chovatel,“ říká Ing. Jaroslav Nedvěd, hlavní zootechnik na farmě Náklov. „Pokud je schopen zabezpečit dojnicím kvalitní krmení a kvalitní péči, pak k žádným problémům docházet nemusí. Prezentované názory, že vysoká užitkovost je neekonomická, srážejí mnoha farmářům chuť do práce, protože si často řeknou, že nemá smysl zvyšovat dojivost stáda, když je údajně čekají jenom problémy.“
Jeho slova potvrzuje právě farma soukromého zemědělce Ing. Jaromíra Boháčka v Náklově. Na farmě je ve dvou objektech ustájeno 240 krav a 220 kusů mladého dobytka. Ve stádě probíhá převodné křížení z původního černostrakatého nížžiného skotu na holštýnské plemeno. V loňském kontrolním roce zde dosáhli průměrné užitkovosti na 8195 kg mléka s obsahem tuku 4,30 % a obsahem 3,27 % a množstvím 268 kg bílkovin, což řadí náklovskou farmu na přední místo mezi holštýnskými chovy s nejvyšší užitkovostí.
„V současné době se pohybuje průměrný denní nádoj kolem 26 litrů na dojnici, předpokládáme, že letošní uzávěrky by se mohly pohybovat na úrovni kolem 9000 kg,“ doplňuje Ing. Nedvěd. Ale i při této vysoké užitkovosti dosahují ve stádě velmi dobrých parametrů reprodukce: březost po I. inseminaci u jalovic 80 až 90 %, u krav 55 až 60 %, inseminační index u jalovic 1,4, u krav 1,9. „U dojnic máme bohužel trochu delší mezidobí, ale to je dáno především tím, že jsme kvůli navyšování stavů krav z vlastních zdrojů nevyřazovali ze stáda ani krávy, které mají reprodukční problémy. Do budoucna by délka mezidobí ve stádě rozhodně neměla být problémem,“ vysvětluje hlavní zootechnik.
Udržet bezproblémovou vysokou užitkovost chce ovšem své ať už jde o zdravotní stav stáda, či výživu. Hlavní zootechnik například každý den posuzuje nádoje a pokud u některé z dojnic výrazně klesne, okamžitě se hledá příčina a ta se řeší. Krávy stojící na sucho a březí jalovice mají rovněž k dispozici výběh, což velkou měrou přispívá k dobrému zdravotnímu stavu končetin a paznehtů, ale i k celkové odolnosti a dobrému stavu zvířat. Dvakrát za laktaci -v rozdojovací fázi a v období stání na sucho dostávají krávy injekčně vitamíny, pro urychlení puerperia a dobrou následnou březost se podává injekčně beta-karoten buď jednorázově 30. až 40. den po porodu, nebo ve dvou dávkách – první těsně před porodem a druhá 30. den po porodu.
Neodmyslitelnou součástí je ovšem také kvalitní výživa vysokoužitkových dojnic. V Náklově tvoří základ krmné dávky vojtěškové seno, vojtěšková senáž, kukuřičná siláž, bobová GPS, mačkané obilí a nakoupená doplňková krmiva – bílkovino-energetický koncentrát a minerálně-vitamínový doplněk. Směsná krmná dávka je pro všechny dojnice v produkční stáji stejná, podle užitkovosti se mění pouze množství podávaného krmiva. „V předporodním období a v rozdojovací fázi doplňujeme do krmné dávky propylenglykol, dojnice v laktaci mají přídavek mláta, melasy, zákvasu a močoviny,“ říká výživář Ing. Petr Brabenec. „Důraz klademe především na obsah strukturální vlákniny. Strukturální vláknina je totiž kamenem úrazu pro mnoho chovatelů. Často na chovech vidím směs s velmi krátkými kousky, s rozbitou strukturou, tedy takřka bez vlákniny. Logickým důsledkem jsou potom metabolické poruchy ve stádě.“ Pro zabezpečení pohotového zdroje energie mají krávy k dispozici melasový nápoj, což je směs teplé vody, melasy, klíčkového oleje, občas se podle potřeby přidávají i vitamíny. Kádě s nápojem jsou umístěny u východu z dojírny, kráva si tedy ihned po dojení mohou napít, takže potom nedochází k tlačenici u napáječek a na farmě odhadují, že si dojnice pokryjí přibližně třetinu potřeby vody.
„Dojnice ve stádě mají svým genetickým založením rozhodně předpoklady dosáhnout užitkovosti kolem 11 000 až 12 000 litrů,“ shodují se výživář a zootechnik. „Při dosavadní péči o stádo a zlepšení kvality konzervovaných krmiv, kde ještě jsou určité rezervy, by dosážení takovéto užitkovosti nemělo být problémem.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *