IgY technologie a možnosti jejich využití při odchovu selat

V současné době se chovatelé začínají setkávat nejen s pojmem „IgY technologie“ , ale s produkty těchto technologií. Pro možnost jejich optimální využití v chovech chceme poskytnout některé základní informace, pocházející z odborné literatury i našich vlastních pokusů.

Trávící trubice je místem, kde se nachází neustále značné množství mikroorganismů. Část z nich, mikroflóra konstruktivní, je pro svého hostitele neškodná a dokonce prospěšná především tím, že různými mechanismy reguluje množství mikroflóry nežádoucí, destruktivní. Destruktivní mikroflóra hostiteli užitek nepřináší, spotřebovává živiny krmiva, případně produkuje toxiny a její pomnožení se projeví snížením užitkovosti, v horším případě poruchami zdravotního stavu, zejména průjmy. K destruktivní mikroflóře lze přiřadit i původce celé řady infekčních onemocnění, kteří vstupují do organismu přes střevní sliznici. Do trávící trubice vstupují mikroorganismy z okolního prostředí současně s krmivem. Vzhledem k tomu, že povrch střeva je zhruba stokrát větší než povrch těla, je kontakt zvířete s vnějším prostředím přes trávící trubici velice významný. Proti průniku infekcí do organismu je střevní sliznice chráněna celou řadou obranných mechanismů. Mechanickou bariérou je samotný povrchový epitel, jeho hlenovitý povlak a také neustálý pohyb střeva, který posunuje celý střevní obsah trávící trubicí směrem ven. Chemickou barieru zajišťuje silné okyselení v žaludku a enzymatická aktivita trávících šťáv. Do obranného systému patří i konstruktivní složka střevní mikroflóry. Další součástí obranných mechanismů střeva jsou protilátky, zejména typu IgA. Místem jejich působení je povrch střevní sliznice. Protilátky se navazují na povrchové struktury mikroorganismů. Vytvořený komplex mikroorganismus + protilátka se nedokáže uchytit na střevní sliznici a působit na hostitele, ale je vylučován ve výkalech. U starších zvířat s vyzrálým imunitním systémem jsou tyto protilátky produkované lymfatickou tkání, uloženou ve střevní sliznici. Protilátky jsou specificky účinné proti těm konkrétním patogenům, se kterými se hostitel dostal do styku a kteří tvorbu protilátek proti sobě vyvolali. Protilátky nejsou vylučovány pouze do střeva – například u laktujících zvířat jsou po určitou dobu po porodu přítomny také v mlezivu a mléce. Mláďata, která nemají ještě imunitní systém vyvinutý, získávají protilátky v mléce od své matky.
Protilátky pocházejí ze slepic
Protilátky, perorálně podávané zvířatům pro posílení střevní bariéry, mohou být připraveny ze séra nebo kolostra zvířat, která jsou vůči určitým konkrétním patogenům imunní. Protilátky mohou být získány i od jiných druhů zvířat, než kterým jsou potom podávány. Základem IgY technologií je získávání uvedených protilátek od slepic. Slepice, imunizované proti nejzávažnějším patogenům některého druhu, případně kategorie zvířat, tvoří proti nim příslušné protilátky, které jsou koncentrovány ve vaječném žloutku. Strukturálně jsou sice drůbeží protilátky poněkud odlišné od savčích, avšak jejich funkce je stejná. Naopak strukturální odlišnost se projevuje vyšší odolností proti destruktivním vlivům prostředí v trávící trubici. Odolnost protilátek je dále zvýšena přítomností bílku – z uvedeného vyplývá, že pomocí IgY technologií je možné získat protilátky ve velkém množství relativně jednoduchým způsobem – usušením vaječné melanže, získané z vajec imunizovaných nosnic.
IgY protilátky brání infekcím
Účinnost preparátů, získaných z mléka nebo kolostra byla již v minulosti ověřena preventivním nebo léčebným použitím proti střevním patogenům zvířat i lidí. Laboratorními testy bylo zjištěno, že také IgY protilátky v závislosti na svém množství zpomalí nebo úplně potlačí růst patogenů na živných půdách, zmenší nebo zcela zamezí jejich adherenci na izolované buňky střevní sliznice. Účinnost IgY protilátek byla potvrzena i pokusy na zvířatech. Například selata, která byla infikována pro ně nejnebezpečnějšími serotypy E.coli (K88, K99 nebo 987P) a která by velice rychle uhynula, za pomoci protilátek IgY přežila zásah bez větších problémů. Žloutkové protilátky v jiných pokusech snížily mortalitu a zlepšily užitkovost selat, odchovaných bez kolostra.
Poloprovozní pokus
V našem provozním pokusu jsme sledovali účinnost žloutkových protilátek u odstavených selat. Kontrolním selatům bylo ze zdravotních důvodů podáváno po dobu 11 dní po odstavu antibiotikum colistin. Pokusným selatům byly od 14 dní před odstavem do 14 dnů po odstavu podávány denně žloutkové protilátky ve formě komerčního preparátu Imuguard P v průměrné dávce 1,88 g/sele nasypáním na první denní dávku krmiva. Hmotnost selat jsme zjišťovali při odstavu a opětně po 14 dnech, to je po překonání nejhoršího poodstavového období.

Selata, která byla před výskytem poodstavových průjmů chráněna Imuguardem, dosáhla za sledované období o více než půl kilogramu vyššího přírůstku, než při použití medikované krmné směsi.
IgY technologie se nevztahují pouze k prasatům, byla publikována celá řada výsledků obdobných pokusů, provedených na telatech. Zde byly ovšem použity jiné protilátky – protilátky připravené stejným způsobem avšak se specifickou účinností vůči patogenům telat.
IgY technologií jsou připravovány protilátky působící i proti virům. Jako příklad výrobku, dostupného na našem trhu, je možné uvést pastu Probican parvo, určenou k prevenci parvovirózy u štěňat.V praxi se pro prevenci a léčbu některých onemocnění zvířat rozšiřuje použití žloutkových protilátek, připravených proti specifickým původcům. V literatuře jsou však uváděny i výsledky zaměřené na využití stimulačního účinku, použití u odstavených selat.
Na farmě v Severní Karolíně byl sledován efekt preparátu Protimax, podávaného klinicky zdravým selatům po dobu 40 dní po odstavu v dávce 1 kg/t krmiva. Pokus byl proveden na několika tisících selat, proti kontrole bylo zjištěno snížení úhynu o 30 %, zvýšení přírůstku o 9 a zvýšení příjmu krmiva o 13 %.
V našem pokusu jsme sledovali vliv podávání odstupňovaných dávek žloutkových protilátek (Imuguard P) na přírůstky selat v období prvních dvou týdnů po odstavu. Pokus byl proveden v podmínkách pokusných stájí na klinicky zdravých selatech. Zkrmována byla komerční krmná směs ČOS, pokusným selatům byl navíc přidáván preparát v uvedených dávkách.

Výsledky pokusu ukázaly, že i klinicky zdravá selata reagují na stresovou situaci, spojenou s odstavem, ztrátou hmotnosti. Teprve po vyrovnání se s všemi změnami, začala dohánět své ztráty. Obě vyšší dávky zjevně pomohly selatům překonat stresy, se zvyšující se dávkou klesal počet selat, která během prvního týdne snížila svou hmotnost. Obě vyšší dávky se projevily i lepším využitím krmiva. Částečné vysvětlení lepší užitkovosti selat vyplývá z dalšího pokusu, opět provedeného na klinicky zdravých selatech v pokusných stájích. Imuguard P byl podáván v denní dávce 2,5 g/sele. Na konci prvního týdne byly provedeny rektální výtěry, ve kterých byla kultivací stanovena přítomnost hemolytické E. coli. Selata pocházela ze dvou vrhů, které byly ve stejném poměru rozdělena do pokusné a kontrolní skupiny.

Pokusná selata se opět lépe vyrovnala s poodstavovým stresem, který se projevil opět u části kontrolních selat snížením hmotnosti. U některých klinicky zdravých kontrolních selat byla zjištěna přítomnost nežádoucích hemolytických bakterií E. coli, kterou je možné stavět do souvislosti s nižším přírůstkem a horším využitím krmiva.
Komerční preparát Imuguard P, který jsme použili v našich pokusech, je směsí žloutkových protilátek proti bakteriím a virům nejzávažnějším pro selata a probiotických bakterií Enterococcus faecium. Současně tedy potlačuje destruktivní složku mikroflóry a vytvořený prostor vyplňuje složkou konstruktivní.
IgY technologie jsou jednou z perspektivních cest zlepšení užitkovosti selat i mláďat jiných druhů hospodářských zvířat, zejména ve stresových obdobích jejich života. Jedná se o ekologickou metodu, u které nehrozí riziko ukládání cizorodých látek v tělech těchto zvířat, ani riziko vzniku rezistentních kmenů bakterií.

Foto Vlasta Luťanská

Příspěvek je součástí řešení projektu EP 0100 podporovaného MZe ČR – NAZV.
MVDr. Petr Daněk, CSc.,
Ing. Růžena Bečková,CSc.
VÚŽV Praha-Uhříněves
pracoviště Kostelec nad Orlicí

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *