Imunitní vybavenost telat kolostrálními protilátkami v našich chovech

Nedostatečné vybavení novorozených telat mateřskými protilátkami představuje riziko vyšší nemocnosti a jejich následné horší užitkovosti. Pro zajištění dobré úrovně pasivní imunity telat jsou mj. klíčovými faktory napojení mlezivem s dostatečnou koncentrací imunoglobulinů, včasné podání první (a druhé) dávky mleziva, napojení adekvátním objemem mleziva, volba vhodného způsobu napájení, minimalizace bakteriální kontaminace mleziva v průběhu jeho získávání, uchování a podávání telatům.

Mezinárodně je za dostatečně kvalitní považováno mlezivo s koncentrací IgG >50 g/l, resp. >60 g/l. Faktorů, které ovlivňují kvalitu mleziva, je celá řada, mj. objem mleziva, čas mezi otelením a podojením krávy, roční období, výživa krav, tepelný stres, zdraví mléčné žlázy apod. S postupujícím časem mezi otelením a napojením první dávkou mleziva dochází u telat ke zrání střevních epitelových buněk, ale i ke kolonizaci střeva bakteriemi a zvyšování produkce trávicích enzymů, tedy k procesům, které zhoršují až zcela brání vstřebávání imunoglobulinů z mleziva. Absorpce imunoglobulinů u telat napojených v prvních dvou hodinách po narození se v průměru pohybuje na úrovni 35 %, zatímco u telat napojených až za 20 hodin od narození je menší než 5 %. Některá telata však nejsou schopna vstřebávat žádné imunoglobuliny již po 10 hodinách od narození. V tuzemských chovech je nejčastější dvouhodinový interval mezi narozením a prvním napojením telete mlezivem.

V chovatelské praxi je uplatňována celá řada způsobů podání mleziva telatům. Velmi častou je pak otázka, jestli upřednostňovat sání (láhve a vědra s cucákem), nebo tzv. nucené napojení (jícnová sonda). U telat, která byla napojena mlezivem o objemu 3 l, nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v imunologických parametrech mezi výše uvedenými způsoby podání (láhev s cucákem vers. jícnová sonda).

Od srpna 2015 do konce roku 2016 byly ve 38 chovech dojeného skotu plemene český strakatý (C) a holštýn (H) odebrány u 1048 telat vzorky krve, a to 2. až 7. den jejich věku. Ve vzorcích krevních sér byl stanoven obsah imunoglobulinů IgG pomocí radiální imunodifuze. Podíl telat se selháním pasivního přenosu imunity (IgG <10 g/l) byl v celém souboru 36,2 %, vyšší u telat C (45,5 % z 573 vzorků), nižší u telat H (24,8 % z 475 vzorků). Obsah IgG v  séru byl průkazně vyšší u telat plemene H než u telat plemene C. Pravidelné a rutinní vyšetřování imunitní vybavenosti telat by tudíž mělo být hlavní formou kontroly efektivity mlezivové výživy na farmách u obou plemen.*

 Příspěvek vychází z výsledků řešení výzkumného projektu NAZV  QJ1510219 a MZERO0717. Poděkování všem chovatelům, kteří se do projektu zapojili.

Ing. Stanislav Staněk, Ph.D.,  MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., MVDr. Petr Fleischer, Ph.D., Ing. Eliška Nejedlá ,  MVDr. Martin Faldyna, Ph.D.,

Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves a Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Brno

 Podrobněji v časopisu Náš chov 12/2017.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *