Imunologická kvalita mleziva v našich chovech dojnic

Obsah IgG v mlezivu je ovlivněn mnoha faktory, a to např. pořadím laktace, plemennou příslušností, objemem vytvořeného – nadojeného mleziva, dobou mezi otelením a podojením, tepelným či sociálním stresem, příliš krátkou dobou stání krav na sucho, výživou krav v období stání na sucho apod. Z tohoto výčtu je zřejmé, že nelze předpovědět, jaká bude kvalita kolostra a pro správné rozhodnutí o tom, čím nově narozené tele napojit je proto vhodné posoudit kvalitu mleziva ihned po jeho nadojení.

K posouzení kvality mleziva v praxi je možno využívat různé typy kolostrometrů posuzující hustotu kolostra, která je přímo ovlivňována koncentrací imunoglobulinů, nebo refraktometry, které hodnotí koncentraci bílkoviny v mlezivu na základě lomu světla. Referenční metodou pro hodnocení kvality kolostra je přímé stanovení obsahu IgG v mlezivu radiální imunodifúzí, kterou je však možno provádět pouze v laboratorních podmínkách.

Cílem práce bylo vyhodnotit kvalitu mleziva v chovech České republiky s využitím přesného laboratorního stanovení obsahu IgG a vyhodnocení vlivu plemene, pořadí laktace a faktorů získávání mleziva (čas, množství).

Naše prvotní 1381 vzorků mleziva z mnoha chovů dojeného skotu v České republice ukázala, že 22,8 % mleziv mělo nedostatečnou kvalitu. Dále byla zjištěna vysoká variabilita v kvalitě kolostra, koncentrace IgG se pohybovala od 5,9 až do 205,4 g/l. Ze sledovaných faktorů ovlivňujících kvalitu mleziva byl potvrzen vliv plemene, pořadí laktace, doby do prvního podojení a množství získaného mleziva při prvním podojení. Přestože rozdíly mezi skupinami po rozdělení vzorků podle jednotlivých kritérií byly statisticky významné, rozdíly v průměrných hodnotách mezi takto vytvořenými skupinami byly poměrně malé. Žádný ze sledovaných faktorů proto nelze označit jako rozhodující. Z výsledků jednoznačně vyplývá potřeba hodnocení kvality mleziva před vlastním napojením telete, pokud chce chovatel dojeného skotu ve svém chovu snížit riziko napojení telete mlezivem s nedostatečnou imunologickou kvalitou, což může mít negativní vliv na následné zdraví a prosperitu telat (resp. až do dospělosti). Měl by proto do rutinní činnosti faremního personálu zahrnout pravidelnou kontrolu kvality mleziva a mít vyzkoušený i následný standardizovaný postup alternativních kroků pro zajištění dostatečného vybavení telat protilátkami i v případě zjištění málo kvalitního kolostra.

Ing. Stanislav Staněk, Ph.D., MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D. , doc. MVDr. Alena Pechová, CSc., MVDr. Petr Fleischer, Ph.D., MVDr. Martin Faldyna, Ph.D. ,

Ing. Eliška Nejedlá, VÚŽV  Praha-Uhříněves, VÚVeL Brno, VFU Brno

Podrobněji v NCH9/2017.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *