Inaktivovaná vakcína proti salmonelovým infekcím prasat postoupila do klinického hodnocení

Inaktivovaná vakcína proti salmonelovým infekcím prasat Biosow Salm postoupila do klinického hodnocení. Salmonelové infekce prasat představují přetrvávající problém jak z pohledu bezpečnosti potravin, tak z pohledu zvýšených nákladů na odchov jatečných prasat. Jednou z metod redukce výskytu salmonel v chovech prasat může být vakcinace.

Salmonelové infekce prasat představují riziko pro zdraví lidí, kdy odhadem 20 % případů salmonelóz u lidí je v rámci EU spojováno s vepřovými produkty jako zdrojem infekce (EFSA 2010). Je prokázáno, že i pouhé subklinické infekce prodlužují výkrmové období jatečných prasat až o 15 dní (Nielsen a kol. 1997). Omezit výskyt salmonel v chovu prasat ovšem není jednoduché. Přes jisté úspěchy dosažené v minulosti (Roesler a kol. 2006) se dosud vakcinace jako metoda prevence onemocnění neprosadila. Důvodem může být také to, že dosud jediná registrovaná vakcína (v Německu a Polsku) je založena na živém vakcinačním kmeni Salmonella Typhimurium (SALMOPORC STM, IDT Biologika GmbH) a neumožňuje rozlišení vakcinovaných a infikovaných zvířat (Selke a kol. 2007). Cílem projektu Národní akademie zemědělského výzkumu QJ1210115 (04/2012 – 12/2016) proto bylo navrhnout inaktivovanou vakcínu pro tlumení výskytu salmonel v chovech prasat umožňující odlišení infikovaných a vakcinovaných zvířat. Projekt byl řešen ve spolupráci Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v.v.i. se společností Bioveta a. s. za podpory Národní agentury zemědělského výzkumu (QJ1210115) a NPU I (LO 1218).

Vakcinace prasnic inaktivovanou vakcínou Biosow Salm vede k chráněnosti sajících selat před infekcí Salmonella Typhimurium, Salmonella Derby a Salmonella Infantis. Vakcína zároveň umožňuje rozlišení zvířat infikovaných od vakcinovaných. Tyto skutečnosti vytváří předpoklad pro zavedení vakcinace jako způsobu snížení výskytu salmonel v chovech prasat. Pro účely registrace je vakcína v současné době ve fázi klinického hodnocení.

 

Literatura u autora.

 

MVDr. Ján Matiašovic, Ph.D. 1

Mgr. Marcel Kosina, Ph.D.2

Mgr. Jan Gebauer, Ph.D. 1

Hana Kudláčková 1

Mgr. Radek Tesařík, Ph.D. 1

MVDr. František Šišák, CSc. 1

Kompletní článek najdete v NCH 11/2017

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *