Inovace v řízení reprodukce prasat

Reprodukce v chovech prasat byla hlavním tématem cyklu odborných seminářů, které na sklonku dubna v Českých Budějovicích, Ve Starých Čivicích u Pardubic a Čejkovicích uspořádaly firmy Veyx, Virbac a Hema Malšice. Pomyslným esem v rukávu pořadatelů byl Dipl. Ing. Stefan Viebahn, specialista německé firmy Veyx-Pharma GmbH, který hovořil o významu časového zpřesnění termínu ovulace ve vztahu k zefektivnění chovu prasat.

Úvodní slovo však patřilo MVDr. Gabriele Zelinkové z firmy Virbac, která uvedla, že pro rentabilní produkci v chovu prasat je zvýšení úrovně reprodukční užitkovosti zásadní. Nulová rentabilita dosahovaná při 20,3 odchovaných selat od prasnice za rok v České republice ještě skýtá rezervy, kterých by se dalo využít například novými technikami řízené reprodukce nebo striktním dodržováním turnusového provozu, tzv. batch managementu na všech úrovních chovu.
„Systém „all-in, all-out„ je základním principem chovu prasat a znamená jednorázové naskladnění a vyskladnění každé sekce, od porodu až do konce výkrmu bez míchání skupin zvířat rozdílného věku. Správnou organizací chovu lze tak docílit výrazného snížení ztrát a nákladů na léčbu a tím i zlepšení užitkových parametrů v podobě přírůstku a konverze krmiva. Efekt batch managementu se pak následně projeví i v lepším zpeněžení jatečné produkce. Správná volba typu turnusového provozu v daném chovu se v prvé řadě odvíjí od počtu a kapacity poroden, předvýkrmových a výkrmových hal. Zatímco v českých porodnách je nejběžnější týdenní management, v zahraničí využívají třítýdenního intervalu mezi turnusy, který respektuje přirozenou délku reprodukčního cyklu prasnice a v praxi je nejsnáze realizovatelný,“ uvedla.

Kritické body
Z jejího vystoupení dále vyplynulo, že kritickými body jakéhokoli typu managementu je zařazování prasniček do stáda a přebíhající se prasnice. „Pravidelným zařazováním prasniček do chovu dosáhneme vyrovnané skupiny selat v turnusu. Souvisí to jednak s četností a úhynem selat ve vrhu ve vztahu k pořadí parity, tak se zdravotním stavem selat od primipar, která mají jiný zdravotní status než potomstvo starších prasnic. Například je prokázáno, že selata prmipar jsou náchylnější na atrofickou rhinitidu, ale v případě PCV2 infekcí jsou na tom v porovnání se selaty od prasnic na vyšší paritě lépe,“ vysvětlila Zelinková.
Zařazování prasniček do turnusů se odvíjí od nástupu pohlavní aktivity, která je závislá na genotypu a chovatelských podmínkách. Optimální věk pro jejich zařazení do chovu je pravidla 220 až 240 dnů. Důležitým faktorem ovlivňujícím reprodukční parametry prasniček je i jejich kondice. Zjišťuje se ultrazvukovým měřením výšky hřbetního tuku. Zjištěné hodnoty by se u prasniček na konci karantény měly v optimálním případě pohybovat v rozmezí 14 až 16 mm, při první inseminaci mezi 14 až 18 mm a před porodem 17 až 20 mm.
„Pokud jde o synchronizaci pohlavního cyklu, tak u prasniček je třeba navodit progesteronovou fázi cyklu. Toho lze docílit pomocí altrenogestu, což je syntetický analog progesteronu. S pomocí speciálních perorálních dávkovačů ho lze aplikovat přímo do tlamy i skupinově ustájeným prasničkám,“ doplnila reprezentantka jedné z pořadatelských firem.

Řízení pohlavního cyklu
Zahraniční odborník na reprodukci prasat Dipl. Ing. Stefan Viebahn ve své přednášce upozornil, že stimulace říje je velmi důležitou součástí organizace stáda. Předeslal, že cílem moderních biotechnických postupů v reprodukci prasat je stimulovat a časově zpřesnit nástup říje tak, aby se vytvořily skupiny prasnic ve stejném stádiu gravidity a porody probíhaly v jednom termínu. Nezanedbatelnou výhodou tohoto systému je i to, že se dají omezit porody v době, kdy není zajištěna maximální péče o novorozená selata.
Jím představené nové možnosti biotechnické stimulace se opírají o nedávno objevený peptid I–GnRH–III izolovaný z mihule říční, který stimuluje uvolnění FSH. První GnRH analog se selektivním FSH účinkem byl vyrobený firmou Veyx-Pharma GmbH, která mu dala název peforelin a na trhu jej nabízí v přípravku Maprelin.
„V hormonálním cyklu prasnic působí FSH jako iniciátor růstu folikulů a je tak základním předpokladem nástupu říje. Sekreci FSH řídí gonadotropní releasing hormony a právě do této úrovně peforelin zasahuje. Ošetření se provádí u prasnic 24 hodin po odstavu, u prasniček pak 48 hodin po posledním podáním blokátoru cyklu. Po intramuskulární aplikaci dochází k rychlé resorpci. Krevní hladina rychle klesá, ale hormonální účinek přetrvává ještě několik hodin. Vedle přínosu vyjádřeného zlepšenými výsledky reprodukce, zejména pak v teplejším období roku, kdy prasnice trpí teplotním stresem jeho aplikace umožňuje bezproblémové zařazování prasniček do chovné skupiny prasnic. Chovatelé oceňují i dobu aplikace Maprelinu, která je až čtyři týdny po otevření balení. Minimální trvanlivost přípravku, který se v těle velmi rychle odbourává a nezanechává žádná rezidua, ani nemá nepříznivé účinky na životní prostředí, je dva roky,“ vypočítal Viebahn.

Intrauterinní inseminace
Posledním z přednášejících byl Milan Janeček, který asi padesátce přítomným chovatelům představil novinku v podobě zavaděče Absolute, jež se využívá při intrauterinní inseminaci prasat. Specialista táborské firmy Hema Malšice, s. r. o., vyzdvihl výhody zavaděče, kterým lze dopravit celou inseminační dávku šetrným a rychlým způsobem přímo do obou děložních rohů prasnice.
Uvedenou techniku inseminace využívají v některých státech západní Evropy, zejména ve Francii. Domácí chovatelé byli pod vlivem špatných výsledků, ovlivněných tvrdou koncovkou zavaděče skeptičtí. V současné době je ale na českém trhu zmiňovaný zavaděč s jemnou membránou uvnitř katetru, který umožňuje bezpečné, šetrné a efektivní použití. Při vlastní inseminaci se měkká koncovka fixuje mezi řasami děložního krčku. Jemná membrána, uložená v inseminační pipetě se vysouvá do děložního krčku, kde se přizpůsobuje fyziologickým nerovnostem. Tím, že je membrána uvnitř zavaděče, nedochází ke kontaktu inseminační dávky s prostředím krčku, čímž je vyloučena i případná kontaminace dělohy choroboplodnými zárodky z vnějšího prostředí.
Na trh se zavaděč Absolute dodává ve dvou vyhotoveních – s růžovou pěnovou koncovkou většího průměru a délkou membrány 15,7 cm pro prasnice, fialová menší koncovka s membránou 11,3 cm je určena prasničkám.
Tato metoda inseminace přináší chovatelům v souvislosti se zabřeznutím většího procenta zvířat významné úspory v ušetřených krmných dnech. Dalším přínosem je vyšší počet narozených selat a časová úspora při vlastním úkonu inseminace.

Klíčové informace:
– Firmy Veyx, Virbac a Hema Malšice uspořádaly pro chovatele v Českých Budějovicích, ve Starých Čivicích u Pardubic a Čejkovicích cyklus odborných seminářů zaměřených na reprodukci v chovech prasat.
– Vedle českých zástupců pořadatelských firem na chovatelské akci vystoupil i specialista německé společnosti Veyx-Pharma GmbH Dipl. Ing. Stefan Viebahn, který představil nové možnosti řízení reprodukce prasat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *