Inovujme program šlechtění českého strakatého skotu

V kontrolním roce 1999 až 2000 bylo registrováno 183 339 uzávěrek laktací v kontrole užitkovosti krav zapsaných v Plemenné knize českého strakatého skotu. Toto číslo představuje velikost aktivní populace, na které lze provádět testaci mladých býků. Při spotřebě cca dvě inseminační dávky, počtu 1000 dávek na testovaného býka a proklamovaném rozsahu testace do 25 % můžeme v České republice testovat okolo 100 býků. Skutečnost je o něco nižší. V posledních letech se testuje 80 až 90 mladých býků. Pro srovnání: v rámci plemene fleckvieh jako největší červenostrakatá populace je testovánoe 550 býků v SRN a 180 býků v Rakousku. V druhé největší populaci, francouzského plemene montbeliarde tento počet dosahuje 150 býků ročně.

Populace českého strakatého skotu velmi utrpěla v průběhu posledních let z důvodu celkového poklesu stavu krav a částečně vlivem převodného křížení s holštýnským plemenem včetně rozsáhlého využití red holštýnských býků. Ještě v roce 1990 bylo v ČR jeden a čtvrt miliónu krav.

Model šlechtění
Systém šlechtění českého strakatého skotu byl uplatněn s nástupem techniky zmrazování semene a aplikace kontroly dědičnosti velmi progresivně. Stav krav umožňoval použít model vhodný pro velké populace. S obdobným modelem šlechtění relativně uzavřené a velké populace se setkáváme dodnes u fleckvieh v SRN. Avšak na rozdíl od Německa jsme využili tzv. zušlechťovacího křížení s plemenem ayrshire. To byla cesta, která se v ostatních červenostrakatých populacích nepoužila. Plemeno ayrshire pomohlo zlepšit tvarové a funkční vlastnosti vemene, přispělo k potlačení hrubé až lymfatické konstituce zejména končetin v populaci a samozřejmě rozšířilo pozitivní variabilitu v mléčné užitkovosti. Negativem bylo zmenšení rámce.
Prakticky všechny populace, zahrnované dnes pod pojem simentálský skot, využívaly a využívají red holštýnské plemeno k přenosu genetického pokroku zejména v potenciálu jeho produkce mléka. Red holštýnské plemeno ovlivnilo větší část populace montbeliarde. Plemeno fleckvieh pracovalo s redem systematicky – legendou plemene je býk Renner (12 % RH). Ale např. i v roce 2000 byli testováni tři identičtí bratři, kde otcem je špičkový Egol a matkou red holštýnská plemenice Lilian, čtvrtá kráva německého TOPu. Je zajímavostí, že jeden z těchto býků Eco – EG 25 byl testován i v ČR a čeká na výsledky na ISB Hradišťko. Souhrnně lze konstatovat, že cílenému zušlechťovacímu křížení red holštýnem se nevyhnula žádná významnější populace simentálských plemen, neboť pozitiva výrazně převažují nad negativy. Extrémem je příklad Švýcarů, kde red prakticky zlikvidoval převodným křížením simentála přímo v kolébce svého vzniku. Česká populace podlehla vlivu reda méně, ale je pravda, že z hlediska evropských standardů a požadavků na čistokrevnost musíme dnes populaci konsolidovat. Z tohoto pohledu nasazení býků s podílem nad 50 % reda, jakými jsou LON 3 nebo Pickel REZ 327, jako otců býků se jeví jako nevhodné.
Použití ayrshire i red holštýna vneslo do populace českého skotu zvýšení heterogenity, fenotypové hodnoty krav spočívají z části na heterózních efektech. Aditivní složku, kterou lze šlechtěním fixovat a dále využít, je problém stanovit, což se následně projevuje v menší přesnosti odhadu plemenných hodnot krav.
Právě model selekce matek býků dříve na základě fenotypových hodnot, později na základě ne zcela přesného odhadu plemenné hodnoty se ukazuje jedním z problémů dneška.
Dalším problémem šlechtění je výběr otců býků. V posledních letech se v tomto sektoru naše populace otevřela vůči fleckvieh i montbeliarde. Bohužel se často díky pomalému přenosu informací a prudkým změnám v řízení a organizaci šlechtitelského procesu nepodařilo využít nejlepší otce býků a naopak jsme použili i horší býky včetně těch, které zahraničí odmítlo. Vedlejším, nežádoucím efektem masivnějšího nasazení otců býků fleckvieh je redukce českých linií (viz článek v NCH 11 /2000 od ing. Františka Hřebena).

Masná užitkovost
Masné užitkovosti, zejména v druhém nasazení býků podle výsledků kontroly dědičnosti je u českého strakatého skotu věnována patřičná pozornost jak ze strany svazu při tzv. „vyhlašování“ zlepšovatelů, tak ze strany chovatelů při výběru býků do připařovacího plánu. Zde je problém jinde. Masná užitkovost má v podstatě vyšší dědičnost než mléko a nachází se v pásmu nižších středních hodnot. Genetika populací nás učí, že kontrola dědičnosti má největší efekt ve velké populaci u znaků s malou dědičností. My však masnou užitkovost jako znak se střední dědičností testujeme dnes v relativně malé populaci. Navíc používáme metodu staničního testu, jehož tradici jsme zdědili z dob socialismu. Staniční test je organizačně náročný, drahý a při 13 až 15 synech od testovaného býka dosahujeme opakovatelnosti kolem 40 %! Jak jsme vzdáleni 70 až 80% opakovatelnosti dosahované v kontrole dědičnosti mléčné užitkovosti.

Ekonomika produkce býků do plemenitby
Je třeba upozornit, že nám dobře pracují odchovny plemenných býků (Osík a Rokytno) a mladí plemenní býci jsou v jednotných podmínkách prověřováni testem vlastní užitkovosti. Intenzita selekce je více než dostatečná, tudíž tlak na masnou užitkovost vyvíjíme už v odchovu býků. Problémem odchoven je jejich ekonomika. Jako největší odchovna „stanovuje pravidla hry“ Osík. Cena krmného dne býka od telecího věku do ukončení testu v podmínkách skupinového ustájení a krmení přesahuje 100,- Kč. Inseminační stanice býků v Hradišťku pod Medníkem nabízela chov dospělého býka pro kterýkoliv subjekt za 85,- Kč na den v podmínkách individuálního ustájení, krmení a ošetřování již v letech 1996 až 1998, kdy byla provozována ČMSCH. Stejné podmínky nabízí i Natural jako současný provozovatel. Toto je cena mírně nižší než evropská. Německé, nizozemské nebo francouzské stanice drží býka cca za 5 DM za jeden krmný den. Je patrné, že odchov býků provádíme v ČR draho. Výsledkem je vysoká cena býka vybraného do inseminace. Ale tato cena není vysoká díky ceně býčka od chovatele! Cenu zvyšuje nezdůvodněně drahý odchov. Obdobný problém je v odchovu u masných plemen skotu.
V Čechách jsme dosáhli evropské úrovně ve více věcech. Například v ceně benzínu a nafty a v ceně plemenných býků strakatého skotu do inseminace. Už nám chybí ke světovosti pouze dosáhnout průměrného platu v EU, ceny inseminační dávky 20 až 40 DM (400 až 800 Kč) nebo ceny litru mléka 10 a více Kč.

Mléčná užitkovost
Velmi správně byl stanoven jako hlavní selekční ukazatel kilogramy bílkovin. Tento ukazatel je v silné korelaci ke kg mléka a samozřejmě i k procentům bílkovin a tím je dosahováno optimálního pokroku ve šlechtění.
V několika minulých letech chovatelé poukazovali na malou váhu, která je dávána při zpeněžení mléka procentu bílkovin. Obsah tuku není zohledňován většinou vůbec. Je třeba si uvědomit, že český mléčný trh je deformován určitým nadbytkem mléka a přetrvávající špatnou situací mlékárenského průmyslu. Navíc Fond tržní regulace dotuje vývozy mléčného tuku. Tím se nejen deformují relace tuk : bílkoviny, ale ochuzují se o tuk mléčné výrobky. To má za následek menší chutnost mléčných výrobků, horší prodejnost a následně snížení konkurenceschopnosti. Mléčný tuk je nositelem v tuku rozpustných vitamínů A, D, E, K, F a tyto vitamíny odejdou z mléka a mléčných výrobků společně s tukem. Následky u dětí, ale i starších lidí jsou dnes velmi patrné.
Jeví-li se na trhu nadbytek mléka, dotujme export mléka a mléčných výrobků a ne tuku! Škodíme sami sobě.

Hodnocení zevnějšku
Lineární systém hodnocení zevnějšku nezávislými svazovými bonitéry je výrazný pokrok vpřed. Přesto se ukazuje, že výpočet hodnot podle dcer u jednotlivých plemenných býků nezobrazuje dostatečně realitu. Tím máme na mysli, že např. kontrola dědičnosti charakterizuje býka jako dobrého z hlediska končetin, ale ve skutečnosti ve stájích stěží najdete dceru s dobrýma nohama. Existují i opačné případy, kdy charakteristika býka je negativní, ale skutečnost ve stájích v tomto znaku je víc než dobrá. Je zajímavé, že tento fenomén se vyskytuje jen u některých býků a jen v některých znacích.
Nechceme nijak zpochybňovat jinak velmi slibně zahájený systém, stavící na lineárním popisu. Chceme pouze upozornit na problémy, jejichž zdroj nám není znám a aktivizovat podrobnější analýzu a zjednání nápravy.
Šlechtitelský program, který pracuje v horizontu generací skotu, musí předvídat budoucí požadavky trhu. Nesmí se však nechat ovlivnit jeho náhodnými výkyvy.
V současné době je hlavním ukazatelem kvality prověřeného býka jeho RPH pro kg bílkovin. Takto jsou pravidelně sestavovány žebříčky plemenných býků a od nich se odvíjí prodejnost inseminačních dávek. Domníváme se, že v budoucnu bude potřeba vyvíjet alespoň stabilizační šlechtění na procenta nebo kg tuku a již v současné době vylučovat z plemenitby býky, kteří přenášejí v tomto směru výrazně záporné hodnoty.

Jak dále ve šlechtění českého strakatého skotu?
Zákon 154/2000 Sb., v § 5 ukládá chovatelským sdružením předložit návrh chovného cíle a šlechtitelského programu k jeho dosažení a způsob vyhodnocování výsledků.
Shrňme shora uvedené argumenty a úvahy do jednotlivých bodů, nad kterými by bylo dobré se zamyslet ve smyslu požadavků nového plemenářského zákona:
1. Aktivní populace českého strakatého skotu se zmenšila na velikost, která je hraniční z hlediska efektivity šlechtění přes kontrolu dědičnosti. Měli bychom se více otevřít sesterským populacím fleckvieh a montbeliarde, a to nejen v používání špičkových býků v pozici otců býků. Příkladem je svaz chovatelů montbeliarde a firma Plemko s. r. o., kteří zajišťují paralelní testaci montbeliardských býků s Francií a aktivně se využívají kvalitní zlepšovatelé cestou dovozu inseminačních dávek. O totéž bychom se měli snažit i u fleckvieh.

2. Bude třeba dále pracovat na zpřesnění odhadu plemenných hodnot krav.

3. Je nutné řešit ekonomiku šlechtění:
 zvýšit ceny za plemenné býčky ze záměrného připařování, tím zvýšit zainteresovanost chovatelů – producentů býčků,
 snížit náklady na odchov býků v odchovně na úroveň pod 70 Kč za krmný den a tím kompenzovat zvýšení cen za býčky,
 snížení nákladů nesmí být na úkor snížení kvality odchovu,
 zrušit testy masné užitkovosti na SKVS. Tento test je drahý, organizačně náročný, má nízkou opakovatelnost a není z hlediska šlechtění efektivní. Navrhujeme s využitím údajů z centrální evidence zavést testaci masné užitkovosti v celém zemském chovu plošně, obdobně jako jsou hodnoceny ukazatele mléčné užitkovosti. Od 1 ledna .2001 nemůže do jatek vstoupit býk bez identifikace a všechny chovy jsou v centrální evidenci.

4. Mezi kritéria selekce zakomponovat konzervativní selekci na tuk.

5. Bylo by vhodné zavést výpočet, kombinující RPH kg bílkovin a RPH netto přírůstku např. v poměru 67 : 33. Podle tohoto ukazatele by si řada chovatelů „ lépe vybrala“.

6. Systém hodnocení zevnějšku bude třeba dále zlepšit co se týká jeho praktické vypovídací schopnosti v KD.

7. Začít připravovat selekci na další znaky, související s tzv. bezproblémovostí chovu. V tomto směru nejblíže jsme možnosti zavést selekci na snadnost porodů v přímém efektu, jak se rodí telata po býkovi a nepřímém efektu, jak rodí dcery býků. Také je možnost začít selektovat na buněčné elementy jakožto ekonomický i zdravotní ukazatel.

Jan Štráfelda

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *