Inseminace a management v moderních chovech prasnic

Prof. Dr. Uwe Hühn je autorem systému synchronizace říje prasnic, který v České republice praktikují již některé podniky déle než dvacet let. V loňském roce přijal pozvání a dvakrát přednášel na odborných seminářích, kromě toho navštívil některé chovy a poskytl i rozhovor pro náš časopis.

V Evropě se využívá systém kojení selat v průměru 3 až 4 týdny. Může však dojít situaci, že nebude v unii odstav po třech týdnech povolen.
Německý trh vyžaduje vyrovnané partie vykrmených prasat se zmasilostí kolem 56 %. U mateřské populace prasnic se pohybuje kolem 53 až 54 %. Diferenci musí přinést až finální kanec, což je v Německu především pietrain se zmasilostí kolem 62 %. Potomstvo křížení pak dosahuje okolo 56 %. Těžiště je v managementu inseminace a porodů. V Německu na rodinných farmách chovají v průměru 200 až 300 prasnic a organizují tří až čtyřtýdenní cyklus kojení.
Větší provozy pracují v týdenním rytmu:
První den většinou středa odpoledne nebo ve čtvrtek dopoledne se odstavuje. Snahou je dosáhnout krátkého intervalu mezi odstavem, říjí a inseminací (využití inseminace v chovech prasat v Německu 70 %, nových spolkových zemích 100 %, v Bavorsku 40 až 50 %). užitkovost v chovech prasnic v různých zemích je uvedená v tabulce 1.
Požadavky na trhu jsou na velké partie selat se stejným datem narození a hmotností, definovaným zdravotním stavem, genetikou přizpůsobenou trhu. To vede k tomu, že stále více se přechází na skupinové prasení a využívá se umělé inseminace. Úspěch systému je závislý na mnoha faktorech. U inseminovaných prasnic jde především o inseminaci ve správný čas, správnou kvalitou a množstvím spermatu. Na podmínkách koncepce a následném procesu uhnízdění. Většina podniků má nejčastěji problémy díky nedostatečné kontrole říje a nerozpoznání správného času pro inseminaci. Následkem toho dochází ke snížení velikosti vrhu o 8 až 15 % biologických možností, rovněž k redukci velikosti vrhu. Zároveň roste se stále více používaným skupinovým chovem prasnic potřeba pracovního času v inseminačním centru na kontrolu říje a inseminaci. Individuální ustájení po inseminaci je lepší. Ve velké Británii však již není povolené. „Doufáme, že se to nepřenese na kontinent,“ uvedl přednášející doslova.
Funkce vaječníků je závislá na zásobení energií. Negativní energetická bilance způsobí, že se prasnice nedostane do říje. V době kojení dochází až k negativní energetické bilanci. Podle nových poznatků selata při sání mléka hormonálně ovlivňují matku. Uvolní se oxitocin a následně v mozku endorfin, který ovlivňuje tvorbu prolaktinu. Je třeba, aby prasnice pravidelně kojila alespoň osm selat. Pokud je jich méně než osm, již v posledním týdnu se zastaví tvorba endorfinu.
Podle vědeckých poznatků získaných během uplynulých let a k tomu i praktických zkušeností je možné náklady minimálně o 20 % redukovat, lze využít i potvrzených poznatků o řízené ovulaci gonadotropním hormonem (přípravek Depherelin).

Synchronizace ovulace a doby inseminace
Výhody synchronizece ovulace
Biotechnická synchronizace ovulace u skupiny prasnic umožňuje v předem naplánovaném termínu i inseminovat. Z toho vycházejí rozhodující racionalizační efekty:
– odpadá po většinu dnů vyhledávání říjících se zvířat,
– je ulehčeno objednávání inseminačních dávek,
– stejný stupeň březosti u skupiny prasnic,
– koncentrace potřeby práce na přesně naplánovaný den a hodinu.
Všechny uvedené přednosti vedou k možnosti používat umělou inseminaci, tvořit dobře kontrolovatelné skupiny, které lze stejně krmit a i management chovu je stejný. Lze využít v rámci skupinového chovu prasnic hygienickou přednost systému „vše dovnitř – vše ven“.
Přednosti systému:
– chovatelský pokrok oproti přirozenému oplodnění
– snížení zdravotních rizik,
– cílené využití vybraných kanců,
– lepší vytížení kanců s vysokou plemennou hodnotou,
– možnost snadnějšího fázového krmení, které odpovídá požadavkům a normám pro potřeby zvířat,
– zkrácení periody porodů a větší vyrovnanost vrhů, zlepšení zdraví zvířat a lepší možnost kontroly porodů, to vše se stává základem pro zvýšení užitkovosti na prasnici a rok.

Synchronizace nástupu ovulace
V minulosti byla tradičně využívána metoda k vyvolání ovulace využitím humánního choriového gonadotropinu (HCG). HCG přinášel uspokojivé výsledky. Snižování jeho účinku a rovněž působení na reprodukční fyziologické efekty jeho použití postupně omezily. Nyhradily jej praparáty na podkladě gonadotropních hormonů (GnRH). Syntetický analog přírodního GnRH s vysokou stabilitou má v nabídce i společnost pro kterou prof. Hühn pracuje. Uvádí následující výsledky provozních pokusů, které provedli na desetitisících prasniček a prasnic v různých ročních obdobích, v různé chovné kondici i velikosti vrhů a pod dohledem odborníků na reprodukci z Dummerstoferu a Lipska. Použitím přípravku dosáhli výsledků uvedených v tabulce 2.
Synchronizace ovulace působením analogu gonadotropního hormonu působí :
– produkci o 50 živě narozených selat více na 100 prvních inseminací díky zvýšení počtu oprasení,
– pokles počtu neříjících se zvířat až o 7,6 % a zvýšení až na 79 živě narozených selat na 100 prvních inseminací především u prasnic, které dosáhly v předchozím období kojení velmi vysoké chovatelské hodnoty (podíl této kategorie zvířat se pohybuje mezi 10 až 15 % v podnicích, kde byly prováděny pokusy),
– sezónní poklesy se značně omezí, především ve čtvrtém čtvrtletí.

Podobných výsledků lze dosáhnout i u prasniček, ovšem po předchozí synchronizaci říje. V německém odborném časopise SUS 4/2001 autoři Zaremba, Kauffold a Hühn popisují metodu synchronizece říje (nejprve se vyberou prasničky o hmotnosti 110 až 115 kg a přesunou se na společné ustájení -0. Den-. Následuje injekční aplikace PMSG a HCG v den přesunu nebo max. jeden až dva dny poté -1. Den-. 21. den se aplikuje PGF 2 alfa a po odstupu 24 hod PMSG. v odstupu 80 hodin GnRH preparát. Po indukci ovulace za 24 až 26 hod se poprvé inseminuje a podruhé za 10 až 16 hodin.)

Zkušenosti se synchronizací ovulace
Prasnice
Schéma 1 zobrazuje synchronizaci ovulace a termínované zapouštění prasnic.
Uvedené schéma platí pro chovatele prasnic, kteří praktikují čtyřtýdenní období kojení. Den, kdy jsou selata odstavena, se označuje jako den nula. Dvacetčtyři hodin po odstavu následuje ošetření praparátem PSMG, který podpoří zrání folikulu a vytváří předpoklad pro načasování počátku říje. Ze všech známých látek právě GnRH (Depherelin – Gonavet) dokáže zajistit načasování ovulace v celé skupině prasnic. Úzce načasovaná ovulace je základem pro dosažení vynikajících výsledků v zabřezávání a v dalších ukazatelích reprodukce. Metoda je založená na použití dvou inseminačních dávek na prasnici. První inseminace následuje 24 až 26 hodin po podání gonadotropního hormonu. Druhá inseminace až 42 hodin po jeho podání. U prasnic s delším průběhem říje se doporučuje třetí inseminace v odstupu 6 až 8 hodin po druhé.V podnicích s odstavem kratším než za čtyři týdny je účelné prodloužit časový úsek mezi podáním PMSG a GnRH ze 72 na 80 hodin.naopak při delší době kojení, např. pět týdnů se tento časový úsek zkracuje na 56 až 58 hodin.

Prasničky
Synchronizaci ovulace a termínované inseminace prasniček zobrazuje schéma 2. Dnem nula se rozumí den, kdy byl naposledy podán blokátor říje.
Následující přehled (schéma 3) udává jakým způsobem v průběhu týdne organizovat produkci selat

Synchronizace porodů
Díky přirozenému rozpětí délky gravidity u prasnic dojde i po termínované inseminaci k rozložení porodů do časového úseku jednoho týdne. Z toho vychází snaha podniků, které chovají selata, synchronizovat i termíny porodů. K tomu existují spolehlivé metody, které se využívají těsně před termínem fyziologického porodu ve 114. dnu březosti. Plody rostou nejdéle do 115. dne březosti. Při časnějším termínu by nastalo riziko, že se to odrazí na vitalitě narozených selat. Nejrozsáhlejší jsou zkušenosti s použitím přípravků na bázi prostaglandinu PGF 2 alfa. Ten způsobuje regresi žlutého tělíska.
Protože pouhým použitím přípravků s prostaglandinem nelze docílit synchronizace, vznikla metoda kombinující jej s oxytocinem. Ještě lepší výsledek je s náhradou oxytocinu jeho syntetickým analogem s delším poločasem rozpadu v organismu. Aplikuje se prasnicím, které 24 hodin po podání prostaglandinu nejeví známky počínajícího porodu. Tímto způsobem lze zkoncentrovat porody do časového rozpětí několika hodin. Zároveň se zkrátí délka porodu i perioda mezi narozením jednotlivých selat. Snižuje se četnost výskytu poporodních komplikací (MMA). Zrychluje se regenerace dělohy.

Podle přednášky prof. dr. Uwe Hühna

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *