Inseminace rozhoduje o počtu živě narozených selat v ČR

Skutečnost, že v ČR je do inseminace zapojeno téměř 80 % chovaných prasnic napovídá, že inseminace rozhoduje o intenzitě výroby selat. Podle mých poznatků u chovatelů v různých oblastech ČR si dovolím tvrdit, že v celém úseku inseminace se vyskytují ve většině chovů menší či větší nedostatky, včetně ne vždy odpovídající kvality používaných inseminačních dávek, čemuž odpovídají dosahované výsledky v počtu živě narozených selat na prasnici ročně v ČR.

Tento ukazatel, pohybující se za poslední dva roky na úrovni 19,5 a 19,6 živě narozených selat od prasnice ročně je nízký a i laik pochopí, že pokud nepřesáhneme fyziologickou hranici úhynů 10 % můžeme za daného stavu v ČR dochovat do 18,5 selete od prasnice ročně. Chceme-li odchovat více selat, musí se v první řadě živě narodit.

Jsem přesvědčen, že inseminaci nevěnujeme pozornost, kterou by si zasloužila. Nedostatečně odborně ošetřená inseminace prasat v ČR podle mého názoru snižuje výrobu selat v průměru minimálně o 2 selata od prasnice ročně.

Kde jsou v inseminaci hlavní rezervy?

Kvalita inseminačních dávek

Kvalita inseminačních dávek je jedním ze spolurozhodujících faktorů, které ovlivňují úroveň zabřezávání i plodnosti prasnic. Kvalita inseminačních dávek je ovlivněna celou řadou faktorů, ze kterých bych jmenoval rozhodující:
 Kvalita použitého ejakulátu – je ovlivněna mimo jiné rychlostí poklesu teploty při jeho odběru a mikrobiologickým znečištěním při odběru.
 Druh použitého ředidla – má významný vliv na udržení dobré oplozovací schopnosti spermií používaných inseminačních dávek i na délku přežitelnosti spermií v pohlavním aparátu prasnice.
 Úroveň technického zpracování v laboratoři příslušné ISK – zejména rychlost ředění v návaznosti na použité ředidlo a dodržování tepelných hodnot ředidla a ředěného ejakulátu.
 Počet oplození schopných spermií v inseminační dávce a úroveň přežitelnosti spermií za dobu delší, než je nejdelší časový limit jejich použitelnosti k inseminaci.
 Úroveň manipulace a uskladnění inseminačních dávek do doby expedice, po dobu expedice a v zemědělském provozu.
Pro udržení dobré oplozovací schopnosti spermií inseminačních dávek má nezastupitelnou úlohu druh použitého ředidla.
V ČR se dlouhodobě používá ředidlo typu „KARE“ vyvinuté před 20 lety, které bylo později částečně modifikováno. Toto ředidlo lze považovat za „standardní“ a pro současnou dobu již ne plně vyhovující. Částečně se v ČR využívá ředidlo ANDROHEP (převážně na provádění inseminace po dobu 5 až 7 dnů v ŠCH a RCH). Toto ředidlo patří mezi nejlepší na světě. Jeho většímu využití brání neúměrně vysoká cena, která prodražuje inseminační dávku minimálně o 10 Kč. Mimo to jsou k dispozici další ředidla (BTS, ADROSTAR apod.) , která jsou cenově dostupnější, ale vždy cenu inseminační dávky prodražují. Složení jednotlivých ředidel je převážně firemním tajemstvím. Použité komponenty jsou většinou známé, ale bez jejich množství. Podstata účinnosti jednotlivých druhů ředidel spočívá právě ve vyhledání optimální účinné kombinace jednotlivých komponentů (glukóza, EDTA, hydrouhličitan sodný, citrát sodný, případně další) a jejich doplnění několika pufry v optimální kombinaci jejich koncentrace. Tyto pufry (mimo BSA) v jednotlivých ředidlech rovněž nejsou známy. Dobře sestavené ředidlo nejen konzervuje (inhibuje) spermie v inseminační dávce a zajišťuje spermiím výživu, ale použitými pufry zabraňuje poškození spermií v průběhu skladování a prodlužuje jejich dobrou přežitelnost a tím i oplozovací schopnost. Speciální pufry v ředidle svým účinkem prodlužují dobrou fertilitu spermií a tím snižují mimo jiné i známé poklesy zabřezávání prasnic v letních měsících a mohou ovlivnit i snížení výskytu málo početných vrhů. Z tohoto důvodu dobré ředidlo je prvním a mnohdy i rozhodujícím předpokladem pro vysokou kvalitu inseminačních dávek.
Chovatelé prasat tlačí v důsledku velké konkurence jednotlivé producenty inseminačních dávek do co nejnižší prodejní ceny a vůbec si neuvědomují, že tak sami nepřímo brání ve zkvalitnění inseminačních dávek.

Během posledního půl roku, při vývoji nového ředidla, jsem osobně provedl ředění téměř 200 ejakulátů jejich dělením na více stejných objemů, které jsem ředil různými ředidly a následně hodnotil aktivitu pohybu spermií a přežitelnosti za 5, 7, 10 a 14 dní od odběru a naředění. Výsledky v délce přežitelnosti podle jednotlivých druhů ředidel jsou více než zajímavé a využijeme je k dalšímu směrování ředění a konzervace kančího spermatu v a.s. Genoservis Olomouc. Na základě výsledků těchto ředění jsem dospěl k názoru, že v současné době by měla být používána taková ředidla, která nezávisle na době použití inseminačních dávek zajistí aktivitu progresivního pohybu nejméně 50 % spermií u 95 % zpracovaných a použitých ejakulátů po 5 dnech od odběru a naředění. Po 7 dnech by toho mělo být dosaženou u 90 % použitých ejakulátů. Navíc by toto ředidlo mělo deklarovat ve funkčním vyšetření spermií ředěných ejakulátů v testu rezistence v tomto stáří pokles aktivity spermií za 120 minut do 10 % výchozí aktivity na počátku testu.
Genoservis a. s. má již k dispozici ředidlo androhepového typu, porovnatelné se špičkovými ředidly ve světě, které těmto podmínkám vyhovuje a je schopen ošetřit tímto ředidlem i veškeré vyrobené inseminační dávky pro chovatele, kteří chtějí mít v tomto směru „nadstandard“ za podstatně příznivější ceny, než jsou u nyní dovážených ředidel. Ve vlastní vývoji ředidel nadále pokračujeme.

Inseminační souprava
Významně ovlivňuje vlastní techniku inseminace a tím úroveň zabřezávání prasnic. Inseminace prasat má oproti přirozené plemenitbě řadu předností, ale má také určitá úskalí, tj. fyziologické odlišnosti, jejichž nerespektování může zhoršit zabřezávání i plodnost prasnic. Jde zejména o podstatně složitější proces vpravení celého objemu inseminační dávky do dělohy prasnice a o možnost větších nepřesností v době provedení vlastní inseminace v průběhu říje než v přirozené plemenitbě. Kanec v přirozené plemenitbě při páření prasnici výrazně neurohumorálně stimuluje k produkci hormonu oxytocinu, který způsobuje kontrakci krčku děložního i dělohy k dopravě celého objemu ejakulátu k vejcovodu. Navíc kanec po ejakulaci zátkuje krček děložní výměšky Cowperových žláz (rosol), které brání zpětnému výtoku z objemu ejakulátu po ejakulaci. Technika inseminace se tomuto procesu musí co nejvíce přiblížit a k tomu je velmi důležitá právě kvalitní inseminační aparatura, která umožňuje inseminovat s co nejmenšími zpětnými výtoky objemu inseminační dávky při inseminaci a zejména po inseminaci. Mimo to je samozřejmá i technická dovednost inseminujícího pracovníka.
V ČR se donedávna používala „standardní souprava“ tj. sáček a pipeta s tvrdou olivou. Právě tato souprava nebyla příliš „optimální“ pomůckou k provádění inseminace. Zejména tvrdá oliva se velmi často podílela na vysokých zpětných výtocích objemu inseminační dávky při inseminaci. V současné době se v ČR používá již více typů aparatur v různé kvalitě vzhledem k dobrému provedení inseminace. Jednoznačně nejlepší aparaturou je „inseminační bublina“ s kapilárou ukončenou pružnou, pěnovou olivou od tuzemského výrobce (Odry), která patří kvalitativně mezi světovou špičku. „Bublina“ je však z důvodu přechodu na jednostupňové ředění nahrazována „inseminační tubou“. U „inseminační tuby“ s jehlovým vyústěním, které se zasouvá do kapiláry, dochází k častému vypadávání z kapiláry, což ztěžuje kvalitní provedení inseminace. Setkal jsem se již s případy, kdy chovatelé přelévají inseminační dávky z těchto tub do bublin. Současný výrobce pipet s pěnovými olivami proto vyvinul tuby s možností dvojího způsobu pevného nasazení vyústění tuby na inseminační kapiláru.

Tato nová inseminační souprava (viz obrázek) umožňuje velmi kvalitní provedení inseminace a tzv. „doinseminování“, které nahrazuje u většiny prasnic právě velmi důležité zátkování krčku děložního kancem.

Nedovedu pochopit skutečnost, proč někteří producenti inseminačních dávek dodávají chovatelům ne právě nejvhodnější inseminační soupravy. Dosavadní „standardní“ soupravy je potřeba nahradit (z hlediska nutnosti zvýšení výroby selat) co nejkvalitnějšími inseminačními soupravami. U chovatelů by měla platit zásada: „není-li chovatel spokojen s kvalitou soupravy, měl by mu dodavatel inseminačních dávek dokázat vlastní prací u chovatele, že těmito aparaturami dokáže dosáhnout vynikajících výsledků“. Pak by jistě většina producentů inseminačních dávek velmi rychle hledala a zaváděla jen spolehlivé inseminační aparatury.

Optimální doba inseminace
V průběhu říje – reflexu nehybnosti je optimální doba inseminace velice důležitá, zejména pokud jde o plodnost. V tomto směru se v inseminaci velmi často dělají chyby (v přirozené plemenitbě rovněž, ale v podstatně menším rozsahu). Dopadem toho je častější výskyt méně početných vrhů (do 8 selat), jak jsem popsal v kapitole o plodnosti.
To, že řada chovatelů dělá i 3 inseminace v průběhu jedné říje, ještě neznamená, že oplozeníschopné spermie překryjí u všech prasnic všechna ovulovaná vajíčka. není důležitý počet inseminací, ale jejich rozvržení v průběhu říje. Podle délky trvání říje (krátké, normální a dlouhé říje) je důležitý počet i časové rozmístění inseminací. O správnosti poslední reinseminace rozhoduje rozhraní druhé a třetí třetiny říje, které určuje, zda byla skutečně tato reinseminace „optimálně“ v říji umístěna. A toto je již pro mnohé chovatele mnohdy těžko řešitelný problém, protože jim to zpravidla nikdo nevysvětlil, o čemž jsem se mnohokrát přesvědčil.

Odborné znalosti pracovníků na úseku inseminace prasat a zejména úroveň jejich biologických i technických znalostí je nesmírně důležitá pro zajištění a skloubení výše uvedeného.
Řada pracovníků v zemědělském provozu chovu prasat má v tomto směru značné odborné nedostatky a mnohdy za to nemohou, protože kvalitní odborné znalosti jim nikdo neposkytl. Vedoucí pracovníci se mnohdy domnívají, že inseminující pracovníci nemusí absolvovat ani základní kurz pro tuto činnost a tak jim zkušenosti předávají někdy pouze funkčně starší kolegové.
Mimo kolektiv specialistů a. s. Genoservis se zřejmě odbornou praktickou problematikou reprodukce (inseminace i přirozené plemenitby) v zemědělské provozu nikdo na vysoké odborné úrovni nezabývá. Základní odborné znalosti získávají inseminační pracovníci v kurzech pro inseminační techniky prasat a to spíše v teoretické podobě a mnohdy zřejmě neúplné. Často se setkávám se základními odbornými chybami u pracovníků, kde bych to vůbec nepředpokládal.
Samozřejmě, že je i řada chovatelů, kteří mají úsek inseminace nadstandardně odborně ošetřen a tam je výroba selat dobrá. Je to téměř všude tam, kde mají dobrý odborný tým vedoucích pracovníků chovu prasat. Je však skutečností, že i v těchto případech mají chovatelé zpravidla rezervy, které jsou ne vždy sami schopni řešit (například kvalita inseminačních dávek či aparatur). Jsem přesvědčen, že plemenářská organizace, která chovateli zabezpečuje realizaci plemenářského programu, by měla spoluzodpovídat za výrobu selat a i inseminaci „nadstandardně“ ošetřit a chovatel by na druhé straně neměl požadavkem neúměrně nízké ceny inseminační dávky tlačit producenta do situace, kdy již nemůže úsek inseminace zkvalitňovat. Toto je v ČR specifikem. I zde platí: „co je levné, není zpravidla kvalitní“.
Odchov nejméně 20 selat na prasnici ročně by se u perspektivních a konkurence schopných chovatelů měl v krátké době stát samozřejmostí. K tomu je potřebné od prasnic získat nejméně 22 selat ročně. Proto musí plemenářská organizace chovateli zabezpečit vynikající kvalitu inseminačních dávek a špičkovou inseminační aparaturu, při současném zabezpečení kvalitního poradenského a školicího servisu. Producent inseminačních dávek to musí být schopen chovatele prakticky i naučit a prokázat mu, že jeho inseminačními dávkami a pomůckami a podle jeho návodu lze dosáhnout vynikajících výsledků v reprodukci. Pokud to nedokáže, neměl by chovateli inseminační dávky dodávat. Jen touto cestou lze dosáhnout rychlejšího, kvalitního ošetření inseminace prasat. Samozřejmě za kvalitu by chovatel měl přiměřeně zaplatit. Posunutí odchovu selat na úroveň chovatelsky vyspělých zemí světa je pro naše chovatele nezbytností a to nejen z hlediska ekonomického, ale i nutností prokázání profesionální dovednosti našich chovatelů. Každý perspektivní chovatel by si měl tuto skutečnost uvědomit a vytvořit včas předpoklady pro dosažení vysoké intenzity výroby selat.

Uvedený článek pouze naznačuje na co musí chovatelé, ale také producenti inseminačních dávek prioritně zaměřit pozornost. Nebudou-li na vysoké odborné úrovni ošetřeny v článku naznačené úseky inseminace prasat, tj. optimálně zabezpečena „odborná základna“, potom naprostá většina mnohdy finančně náročných investic do „odborné nadstavby“ nemůže přinést odpovídající efekt ve výrobě selat a odchov selat v ČR se bude jen velmi, velmi pomalu posouvat vpřed. V programu a. s. Genoservis máme již hodně chovů, kde je inseminace odborně ošetřena podle výše uvedeného a tomu odpovídají i jejich nadprůměrné výsledky ve výrobě selat. Další nový chovatelé se nyní přesvědčují, že pečlivé ošetření úseku inseminace jim okamžitě zastavuje přeboukávání prasnic, a to i v letních měsících. To bych mohl dokumentovat na řadě chovů , u kterých k tomu došlo právě v loňském roce.
Článek nemůže zdaleka obsáhnout veškerou související problematiku, ale jen upozorňuje chovatele na odborné skutečnosti, které velmi často neznají a ani nemohou znát, protože se jde o odborně velmi specifickou problematiku.

Ing. Emil Bazala,
Genoservis, a. s. Olomouc

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *