Italská genetika se v našich stádech osvědčuje

Itálie patří bezesporu v chovu holštýna k nejvyspělejším evropským zemím. Místní populace holštýnského plemene vznikla formou dovozů, převážně z USA. Itálie se stala první zemí v Evropě, kde byla použita krevní linie černostrakatého skotu ze Severní Ameriky. První býci byli importováni již v roce 1927. V dnešní době se Itálie řadí na třetí místo na světě (za USA a Kanadou) z hlediska čistoty holštýnské krve. Stávající populace tedy nenese stopy výchozích černostrakatých plemen, zaniklých převodným křížením jako v případě Německa. Současný italský holštýn je konkurenceschopný celosvětově a špičkoví býci se prodávají nejen v Evropě, ale i do USA.

V České republice jsme neměli po roce 1990 s Itálií dostatečný kontakt a tak nástup italských holštýnských býků se zpozdil za jinými zeměmi holštýnské špičky. Teprve v roce 1996 k nám byly dovezeny inseminační dávky ve větším počtu. V té době italskému žebříčku kraloval býk Corsaro NEB 563. Corsaro byl nasazen po dovozu i v českých chovech a nyní jsou známy výsledky z druhého nasazení (leden 2001): opakovatelnost 90 %, PH pro kg mléka 769; PH % tuku – 0,01; PH kg tuku – 33; PH % bílkovin – 0,02; PH kg bílkovin – 37, RPH kg bílkovin 117 a absolutní užitkovost dcer je na úrovni 7170 kg mléka, 3,84 % tuku a 3,32 % bílkovin.
Těmito výsledky se Corasro zařadil do exkluzivního „klubu“ býků, jejichž dcery dojí přes 7000 kg mléka. Do stejného „klubu“ patří legendární plemeníci jako jsou Zebo, Bellwood, Cash, Mason, Majic, Mascot nebo Hunter. Jde o skupinu mezinárodních otců býků, kteří jsou prověřeni v USA, Nizozemí, Francii a Itálii a kteří byli v druhém nasazení využíváni především v našich nejlepších chovech v záměrných připařovacích plánech.
Býk Corsaro je synem Aerostara a krávy Del Santo Jamaica, matky několika špičkově prověřených italských býků, pocházející z rodiny proslulé dlouhověkostí. Dnes s druhými dcerami se drží stále v popředí. Corsarovy dcery jsou tvrdé, odolné krávy s výbornými vemeny, vyznačujícími se především výškou a šířkou zadního upnutí a pevným závěsným vazem.
Ve využívání špičkových italských plemeníků, včetně kategorie mezinárodních otců býků, čeští chovatelé dále pokračují. V dohledné době lze očekávat výsledky býků Arpagone NEB 611 a Mtoto NEB 799. Hitem letošních připařovacích plánů je současná jednička italského TOPu Montú NEB 882.
Současná italská populace holštýnského skotu čítá 1,4 milionů plemenic, z nichž je do kontroly užitkovosti zapojeno 958 000, s výsledky: 8134 kg mléka, 3,64 % tuku a 3,21 % bílkovin, což představuje 70 % celkové holštýnské populace a reprezentuje genetickou bázi, na níž jsou prověřováni mladí býci. Kontrolu užitkovosti provádí Národní asociace chovatelů (A.I.A.), která je nezávislá jak na inseminačních společnostech, tak na plemenné knize. Vlastní kontrolu provádí ve stádech 850 techniků provinčních asociací (A.P.A.) ve všech provinciích 20 italských regionů. U všech v plemenné knize registrovaných prvotelek je prováděno hodnocení zevnějšku. Oficiální bonitéři holštýnské asociace (ANAFI) provádějí více než 200 000 nových hodnocení ročně a cca 12 000 reklasifikací na objednávku chovatelů. To samozřejmě přispívá k vysoké spolehlivosti plemenných hodnot exteriéru u býků prověřených v Itálii.
Jako matky býků jsou používány krávy z top 1 % krav. Ročně je do testace zařazeno více než 470 mladých býků, pocházejících ze špičkových domácích i zahraničních zdrojů. Od každého testanta je použito 1000 inseminačních dávek. Nejlepších 5 % prověřených býků je považováno za zlepšovatele, nejlepší 1 % je pak použito jako otců následující generace mladých býků. Jako hlavní selekční kritérium slouží index ILQM s rozhodujícím důrazem na produkci kg bílkovin, dále na utváření vemen a s negativní váhou za kg mléka. V současnosti jsou italské holštýnky inseminovany ze 37,5 % domácími zlepšovateli, z 27,3 % zahraničními zlepšovateli ( 66,9 % USA, 22,3 % Kanada, 10,7 % Evropa), 23,7 % inseminací je provedeno testanty, 6,2 % masnými býky (převážně belgické modré plemeno) a 5,4 % je tvořeno býky v přirozené plemenitbě.

Jan Štráfelda, Josef Šlejtr

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *