Jak na management velké farmy?

Co do počtu ustájených zvířat zatím největší farma s dojným skotem v Česku byla slavnostně otevřena 18. září 2014. Investice byla pro Zemědělskou společnost Vilémov, a. s. patřící k holdingu Agrofert, dost vysoká. Šlo o výstavbu tří stájí včetně paralelní dojírny a návazné bioplynové stanice. Celková kapacita farmy je 1220 dojnic.

Největší český kravín spustil plný provoz v lednu 2015, kdy byl plně naskladněn.

Upřesňuji: od 20. září 2014 do 15.10.2014 bylo na farmu naskladněno 990 krav, plného stavu dojnic tj. 1200 bylo dosaženo červenci 2015 a to z vlastního obratu.

Po počátečním vychytávání much se vedoucím pracovníkům podařilo dotáhnout všechy pracovní postupy tak, aby plně vyhovovaly jim a především zvířatům. Dnes se na tuto farmu jezdí pro inspiraci a nové poznatky, vychovala již také několik mladých zootechniků.

 Svět podle Gordieho

Jako poradce farmy si již od investičního záměru zvolili Dr. Gordieho Jonese, amerického farmáře, který přednáší o řízení mléčných farem po celém světě. Jen v Uhelné Příbrami byl Dr. Jones již čtyřikrát. „Musí to být jako symfonie, dojnice jsou orchestr a vy zootechnici jste v roli dirigenta. Srdcem farmy je dojírna – té podřiďte celý denní režim. Dojte třikrát denně, krmte pouze jednou, přihrnujte. Nezavádějte skupinu konec laktace, pro přípravu na porod doporučuji Goldilocks diet – krmnou dávku s vysokým podílem vlákniny.  Vše musí běžet jako na drátkách. Vy se musíte přizpůsobit krávám, nikoli krávy vám. Zvířata se musí těšit na to co bude následovat. Když jdou z dojírny, musí se těšit z toho, že mají čerstvě ustláno a dostatek krmiva na krmném stole. Zhruba toto nám Gordie Jones klade na srdce,“  prozrazuje hlavní zootechnik Ing. Filip Kopecký a jeho pravá ruka a zároveň manželka Denisa Kopecká. Tento mladý pár našel v Uhelné Příbrami dočasný domov, takže i práce jim je a musí být koníčkem:

„Gordie Jones nám zdůraznil, že optimální teplota pro krávy jsou 4 °C.  Vysvětlil, že krávy potřebují čerstvý vzduch a jeho přiměřené proudění. Že to mají krávy daleko a moc se nachodí? Není to o tom, jak daleko jdou, ale jak jsou rušeny člověkem. Krávy se musí na činnosti těšit,“ vysvětlil základní filozofii Filip Kopecký, na kterého navázal výživář Ing. Jiří Kostkan: „Farma v Uhelné Příbrami se zapojila do testu, který zorganizovala kanadská výživářská firma Novus spolu s doktorkou Clemence Nash. Šlo v podstatě o test odpočinku nebo chcete-li stájového klidu krav. Padesátka zdejších krav dostala specifický čip, který monitoroval a posléze statisticky vyhodnocoval míru aktivity krav. Farma Uhelná Příbram byla celosvětově nadprůměrná – krávy jsou zde nadprůměrně v klidu a to je důležité,“ poznamenal výživář.

 

Srdce tepe a udává tempo

V Uhelné Příbrami se dojí třikrát denně – ráno v 6.00, odpoledne od 14.00 a večer od 22.00. Dojírna (srdce farmy)  udává tempo celé farmě – zootechnikům, krmičům, stájníkům i naháněčům. Má kapacitu dvakrát 24 paralelních stání, její průchodnost je asi 200 až 230 krav za hodinu.

Vyhrnování kejdy, úprava boxových loží a odstraňování nedožerků se uskutečňuje vždy pouze v době, kdy je daná skupina krav na dojírně. Po příchodu z dojírny se krávy zafixují do headlocků a poté se s ními dále pracuje, když je potřeba.

Po proplachu dojírny jdou jako první na řadu prvotelky, aby se co nejvíce předcházelo přenosu infekcí od starších krav.  Zootechnik je přítomen u ranního dojení rozdoje, kdy kontroluje kvalitu vydojení, končetiny, mléčnou žlázu a další. Rozhoduje se např.  o vyřazení z reprodukce. Kritérium je neúprostné: „Když do 200. dne po otelení kráva nezabřezne a má podprůměrnou užitkovost, nechá se vydojit a je  vyřazena. Když dojí dobře, dostane ještě druhou šanci,“ vysvětluje Denisa Kopecká, která vyndala na stůl obsah tašky, kterou mají vždy při ruce zootechnici – fonendoskop, teploměr, rukavice…

Ve stájích se separát nastýlá dvakrát týdně, ale jednotlivá lože se čistí a upravují třikrát denně, stejně jako se manipulátorem s gumovou radlicí vyhrnují výkaly. Po návratu z dojírny musí být žlab buď zakrmený nebo přihrnutý, každá kráva se musí vracet také do čistého lože. V jedné směně pracují na dojírně tři lidé, jeden nahání a jeden vyhrnuje a upravuje boxy. Krmič zaváží TMR pouze dopoledne.

 

Management skupiny rozdoj a reprodukce

Při ranním dojení skupiny rozdoj  je po celou dobu 365 dní v roce přítomen zootechnik. Každá kráva se následně fixuje v headlocích a všem je každý den měřena teplota. Rovněž se kontroluje naplněnost bachoru, fonendoskopem také případná dislokace slezu, palpačně se vyšetřuje děloha (sudé dny od otelení, problémové denně). V případě potřeby se provede drenčování. Každé úterý přijíždí veterinární poradce a zároveň faremní veterinář, konkrétně MVDr. Ondřej Bečvář, který 100 % krav palpuje, stanovují se ketolátky v krvi a kondice krav.

Všechny zásahy týkajícíc se reprodukce jsou uskutečňovány na upoutaných kravách v headlocích, včetně aplikace hormonů. Všechny inseminace obstarává faremní zootechnik, který inseminuje dvakrát denně. Presynch se (aplikuje) rozjíždí 32.  až 39. den po otelení. Od 50. dne po otelení se využívá přirozeného nástupu říje. 25 až 31 dní po inseminaci následujie první injekce GnRH. Diagnostika březosti následuje 32. až 39. den po inseminaci. Případně následuje Resynch protokol. Březost se potvrzuje 60 až 74 dní po inseminaci.

Pokračování v Našem chovu 12/2016

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *