Jak odchovávají selata ve Velkých Němčicích

Oblast jižně od Brna je nepochybně známá všem milovníkům vína i pálenek. Vždyť, kde jinde v České republice se pěstuje tolik vína a ovocných sadů než právě tady na jižní Moravě. Ale zemědělská družstva či společnosti zde nejsou závislá pouze a jenom na pěstování těchto darů země, ale věnují se i živočišné výrobě. Do Zemosu, a. s. Velké Němčice jsme se přijeli zeptat na jejich vyhlášený chov prasat.

Bývalé JZD se v roce 1990 transformovalo na ZOD a následně na v roce 1995 do dvou samostatných subjektů – na ZEMOS, a. s. Velké Němčice, která získala 85 % majetku a ZOD Velké Němčice s 15 % majetku. ZEMOS, a. s. hospodaří na celkové výměře 2950 ha, z toho 2450 ha je orná půda. Zrniny se pěstují na celkové ploše 1392 ha, z toho pšenice ozimá na 1320 ha, ječmen na 52 ha a kukuřice na zrno na 20 ha. Technické plodiny se pěstují na celkové výměře 424 ha, z toho výměra řepky činí 186 ha a slunečnice 156 ha, dále se pěstuje vojtěška na výměře 205 ha, kukuřice na siláž na výměře 230 ha, LKS a CCM na výměře 180 ha.
Jak už jsme se zmínili výše, i Zemos, a. s. se specializuje na pěstování vína a ovocných sadů – jabloňový sad je na výměře asi 143 ha, vinice tvoří asi 100 ha. V současné době probíhá velká obnova sadů, vysazují se nové odrůdy jabloní °Jonagold°, °Gloster° nebo °Idared°.
V živočišné výrobě se akciová společnost zaměřila na chov skotu a prasat. Chov skotu je reprezentován 550 dojnicemi, 350 plemennými jalovicemi, 350 telaty ve věku od 3 do 8 měsíců, 180 telaty do 3 měsíců a 250 býky ve výkrmu. Chová se český strakatý skot, užitkovost v loňském roce dosáhla necelých 6000 kg, letošní uzávěrky za půl roku (od září do března) vypovídají o průměrné užitkovosti 6400 kg mléka, a to dojnice na II. a vyšších laktacích 6800 kg a krávy na I. laktaci 6200 kg mléka.
„Od loňského listopadu připouštíme na dojnice montbeliardské býky, plánujeme v budoucnu převod celého stáda na montbeliardské plemeno. Důvodem je vyšší mléčná a hlavně masná užitkovost montbeliardů,“ vysvětluje ing. Jan Nečas, hlavní zootechnik společnosti. „Dá se řící, že u nás je ekonomika výroby mléka na nule, neproděláváme ani nevyděláváme. Náklad na 1 l mléka činily v loňském roce 7,03 Kč, příjmy za 1 l mléka přibližně 6,92 Kč. K nákladům je ovšem třeba uvést, že do nich započítáváme i nájmy či odpisy. Například odpisy jsou značně vysoké, protože jsme v letech 1997 až 1998 přebudovali ve Velkých Němčicích stáj pro dojnice na volné ustájení s celkovými náklady 18 miliónů Kč.“
Chov prasat je zastoupen 800 prasnicemi na dvou farmách po 400 kusech se sídlem v Nosislavi. Jedna z farem byla v roce 1996 nově zrekonstruována jako celoroštové ustájení s celkovým nákladem 14 miliónů Kč. Loni se v chovu narodilo 19 000 selat, odchováno bylo 18 100 selat, průměrný počet narozených selat na prasnici dosáhl úrovně 20,73, z toho na jedné farmě dosáhl průměrný počet selat na prasnici 21,35 a na druhé farmě 20,30.
Po odstavu, který probíhá přibližně v 21 až 28 dnech (s průměrnou hmotností 7 kg), jsou selata umístěna do dvou odchoven, kde zůstávají do hmotnosti 25 až 30 kg. Odchovny jsou betonové, celoroštové, vybavené východoněmeckou technologií krmení RFA 2. Právě v době po odstavu se zkrmuje selatům směs ČOS s doplňkovým krmivem Sano-Suggi. Suggi zajišťuje v kritickém období před odstavem a 14 dní po odstavu, ale i po zbývající část odchovu plnou dotaci minerálních látek, mikroprvků a vitamínů. Období kolem odstavu je velmi důležité pro budoucí užitkovost selat, cílem jsou zdravá. Vyrovnaná prasat bez průjmů, která dobře přirůstají při nízké spotřebě krmiv. „To všechno se nám myslím podařilo ve spolupráci se společností České Sano zabezpečit, selata v tomto období dosahují přírůstku 400, respektive 430 g a jsou dobře připravená pro výkrm,“ uvádí ing. Nečas.
Celkem 7000 selat se vykrmuje přímo v podniku, 9000 selat se prodává na výkrm jiným subjektům. „Přírůstek ve výkrmu dosahuje 670 g, při spotřebě 3,18 kg/kg přírůstku. Vím, že to není vysoký přírůstek, ale důležitá je pro nás ekonomika výkrmu prasat. I tvorba krmné dávky je podřízena především efektivitě, 40 % krmné dávky je tvořeno naší vlastní kukuřicí, kterou uskladňujeme ve vacích. Naše poslední dodávka na jatka bylo 7108 prasat s průměrnou hmotností 108,9 kg. Již dva a půl roku máme prasat na jatkách hodnocena podle zmasilosti, a ta byla při poslední dodávce 54,89 %, což je při dané průměrné hmotnosti prasat poměrně vysoká hodnota,“ doplňuje hlavní zootechnik.
Před dvěma lety prováděli v akciové společnosti Zemos pokus a připařovali na prasničky kombinace BU x L čtyři různé linie kanců – large white, duroc, duroc x hampshire a large white x pietrain. „Jako nejlepší jak v reprodukčních, tak výkrmových ukazatelech vyšel duroc a duroc x hampshire, pro užitkové křížení tedy nyní využíváme právě tyto dvě linie z ISK Rajhrad,“ dodává ing. Nečas.
Nejen, že v celém zemědělském podniku v minulosti hodně investovali jak do rekonstrukcí, tak do nových technologií, ale i do budoucna hodlají v investicích pokračovat. „Chceme rozšířit stavy dojnic až na 600 kusů, a za tímto účelem chceme ještě letos přebudovat bývalý seník na stáj pro dojnice stojící na sucho,“ vysvětluje nám hlavní zootechnik. „Ale ani chov prasat nezůstane pozadu. Velké úpravy čekají výkrmové haly pro prasata, a protože chceme zvyšovat stavy prasnic ještě přibližně o 350 kusů, čekají nás rekonstrukce dvou uvolněných kravínů na stáj pro březí a jalové prasnice, přebudování porodny, to celé s odhadovanými náklady 15 miliónů Kč.“
Jak je vidět v Zemosu, a. s. ve Velkých Němčicích se rozhodli investovat do živočišné výroby. Věří, že v budoucnu se jim tyto investice vyplatí.
Dana Večeřová, Náš chov

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *