Jak reagují různé genotypy prasat na stres?

Na univerzitě v Purdue provedli pro National Pork Producers Council studii zabývající se vlivem stresu (stimulovaným po zabití elektrickým proudem) a genotypu na kvalitu vepřového masa u halotan negativních prasat. Stopadesát jatečných těl prasat tří genetických linií shodných v osvalení a složení těla stimulovali v různou dobu po zabití elektrickým proudem. Pokusnými prasaty byli kříženci po otcích křížencích na konečné pozici a matkách plemene landrase, kříženci po otcích duroc x velké bílé a prasnicích yorkshire x landrase a kříženci po kancích duroc a prasnicích yorkshire x duroc x landrase.

Jatečná těla byla stimulovaná elektrickým proudem (13 pulzů) při 100 V po dobu 15 minut, 100 V po dobu 25 minut, 200 V po dobu 15 minut nebo 200 V po dobu 25 minut. Vzorky masa byly odebrány na pozici 10. žebra 24 hodin po zabití a hodnotila se ztráta vody okapáním, barva, tuhost a mramorování. Bylo zjištěno, že stimulace elektrickým proudem ovlivňuje hodnotu pH a teplotu svalu. Jednotlivé genotypy reagovaly rozdílně na působení elektrického proudu a podle výzkumníků zpochybňují výsledky studie z hlediska kvality masa oprávněnost rozsáhlého využívání elektrického omračování ve většině jateckých provozů v USA.
Nat. Hog Fmr, 45. 2000, č. 12

Faktory ovlivňující příjem krmiva prasaty
V posledních 10 až 15 letech se průzkumem v komerčních stádech vykrmovaných prasat zjišťuje rychlejší pokles denního příjmu krmiva, než jaký předpovídali genetici. Odborníci vyzývají k větší pozornosti věnované tomuto problému. Podle údajů v odborné literatuře by se příjem krmiva v důsledku selekčního tlaku na růst libového masa neměl snížit o více než 0,2 % za rok. V praxi se však v Evropě již 15 let zaznamenává u vykrmovaných prasat roční snižování v množství přijatého krmiva za den o 0,32 %. K faktorům ovlivňujícím příjem krmiva patří zdraví, ustájení, řízení chovu a výživa. V této oblasti bylo například zjištěno následující:
– Prasata s vysokým potenciálem pro tvorbu libové tkáně a s nejvyšším statusem zdraví přijímají o 11 až 14 % více krmiva než jejich vrstevníci
– Změna v ustájení od individuálního na skupinové (po 8 až 10 kusech v kotci) přináší 10% snížení příjmu krmiva (další zvětšení skupin neovlivňuje množství přijatého krmiva za den). Snížená užitkovost u skupinově ustájených prasat je důsledkem stresu spojeného se sociálními vztahy a konkurencí v příjmu krmiva.
– Některé linie a určití jedinci (obvykle méně agresivní zvířata) lépe snášejí stresy, méně reagují na nepříznivé fyzikální podněty, přijímají více krmiva a rostou rychleji než agresivní prasata. V souvislosti s tímto poznatkem se některé výzkumné projekty zabývají možností selekce na nízkou agresi a uplatněním tohoto hlediska ve šlechtitelských programech.
Dosud prováděné pokusy se snižováním stresu u skupinově ustájených prasat poskytnutím prostoru pro úkryt, zvětšením prostoru pro příjem krmiva a změnou světelného dne nebyly úspěšné. Určitou naději vyvolala zpráva o významné korelaci mezi 4 ze 70 genů dosud identifikovaných jako možné indikátory stresu a užitkovými vlastnostmi včetně příjmu krmiva. Z identifikovaných genů jeden – 4P3 gen – negativně ovlivňuje příjem krmiva a růst a další – B4 gen – má kladný vliv na tyto vlastnosti. Odborníci se domnívají, že by tyto poznatky mohly podpořit vývoj krevního testu využitelného pro kvantifikaci stresového stavu u skupinově ustájených prasat, nebo sloužit k selekci zvířat s nižší citlivostí vůči stresu.
Pig Intern., 31, 2001, č. 2

Podle zahraničních materiálů zpracovala Ing. Pavla Schneiderová, ÚZPI, Praha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *