Jak stabilní jsou genomické PH ve světových populacích?

V historii šlechtění skotu jsou uváděny tři klíčové prvky, které přinesly velký pokrok ve šlechtění. Všechny však byly chovateli pokaždé přijímány s rozporuplnými postoji – jak s nadšením, tak i s obavami. Prvním z nich bylo zavedení umělé inseminace, které umožnilo intenzivní využívání špičkových býků kdekoliv na světě. Druhým prvkem bylo zavedení výpočtu plemenných hodnot a selekčních indexů, které umožnily zapojit do vyhodnocení širokou populaci a eliminovat vlivy prostředí. A v době, kdy se ještě můžeme setkat s tím, že ne všichni chovatelé už akceptovali plemenné hodnoty (PH) a věří PH vypočteným na základě výsledků z prověření na potomstvu, přichází další novinka, genomická selekce neboli výpočet PH mladým býkům bez informací od vlastního potomstva.

Zavedení genomických plemenných hodnot někteří přijali zcela za své a vědecké výsledky akceptovali bez jakýchkoliv pochybností, jiní volali, aby zavádění genomických plemenných hodnot neprobíhalo tak rychle, protože není žádná možnost, jak si přesnost těchto výpočtů ihned ověřit. A i řada výzkumných pracovníků nevěděla, jak moc těmto výpočtům mohou věřit. Přitom nezbytností pro jejich uplatnění v praxi bylo, aby o jejich správnosti byli přesvědčeni hlavně samotní chovatelé.

Řada zemí proto zveřejňovala již kontrolní zpětné porovnání, kdy vypočtené genomické plemenné hodnoty se porovnávaly s již dostupným PH z prověření na potomstvu, případně z nich vypočtenými rodokmenovými hodnotami. Tyto výsledky byly také velmi zajímavé, ale všechny nejvíce zajímalo, jak bude vycházet porovnání u mladých býků. Z toho důvodu se tyto výsledky začaly prezentovat již rok po publikování genomických PH. Jednalo se tedy o výsledky býků, kteří již byli rozprověření a v době zveřejnění genomických PH už měli narozené potomky z testačního připouštění. Některé země se vyhodnocování těchto porovnání věnovaly pravidelně a tyto výsledky využívaly k dalšímu upřesňování výpočtu genomických PH. Bohužel, jak se sami někteří z vědeckých pracovníků pozastavovali, těch zemí, které využívají genomické PH, ale srovnání jejich výsledků z prověření na potomstvu nezveřejňují, je většina. Přitom podle nich samotných jde o nejdůležitější věc, jak potvrdit správnost daného výpočtu genomických PH a zároveň je to praktická ukázka chovatelům, jak tomuto výpočtu mohou věřit a jak  s ním třeba pracovat. Například v jedné zemi došlo po zavedení genomiky k nepatrnému snížení využívání mladých býků. Po roce od zavedení genomických PH bylo zveřejněno první porovnání genomických PH s PH na potomstvu. A teprve tehdy chovatelé začali využívat mladé býky ve větším měřítku než před zavedením genomických PH.  Podívejme se tedy na volně dostupné výsledky těchto prací v některých zemích. (Celý článek najdete v tištěném Našem chovu.)*

 

Autorka:

Ing. Marie Ondráková, Ph.D.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *