Jak stabilní jsou genomické plemenné hodnoty ve světových populacích?

V historii šlechtění skotu jsou uváděny tři klíčové prvky, které přinesly velký pokrok ve šlechtění. . Prvním z nich bylo zavedení umělé inseminace, které umožnilo intenzivní využívání špičkových býků kdekoliv na světě. Druhým prvkem bylo zavedení výpočtu plemenných hodnot a selekčních indexů, které umožnilo zapojit do vyhodnocení širokou populaci a eliminovat vlivy prostředí. A v době, kdy se ještě můžeme setkat s tím, že ne všichni chovatelé už akceptovali a věří plemenným hodnotám (PH) vypočteným na výsledcích z prověření na potomstvu, přichází další novinka, genomická selekce - neboli výpočet PH mladým býkům bez informací od vlastního potomstva.

Zavedení genomických plemenných hodnot někteří přijmuli zcela za své a vědecké výsledky akceptovali bez jakýchkoliv pochybností, jiní volali, aby zavádění genomických plemenných hodnot neprobíhalo tak rychle, protože není žádná možnost, jak přesnost těchto výpočtů si ihned ověřit. A i řada výzkumných pracovníků nevěděla, jak moc těmto výpočtům mohou věřit. Přitom nezbytností pro jejich uplatnění v praxi bylo, aby o jejich správnosti byli přesvědčeni hlavně samotní chovatelé. Řada zemí proto zveřejňovala již kontrolní zpětné porovnání, kdy vypočtené genomické plemenné hodnoty se porovnávaly k již dostupným PH z prověření na potomstvu, případně z nich vypočteným rodokmenovým hodnotám. Tyto výsledky byly také velmi zajímavé, ale všechny nejvíce zajímalo, jak bude vycházet porovnání u mladých býků. Z toho důvodu se tyto výsledky začali prezentovat již rok po publikování genomických PH. Jednalo se tedy o výsledky býků, kteří již byli rozprověření a v době zveřejnění genomických PH už měli narozené potomky z testačního připouštění. Některé země se vyhodnocování těchto porovnání věnovaly pravidelně a tyto výsledky využívaly k dalšímu upřesňování výpočtu genomických PH. Bohužel, jak se sami někteří z vědeckých pracovníků pozastavovali, těch zemí, které využívají genomické PH, ale srovnání jejich výsledků z prověření na potomstvu nezveřejňují, je většina. Přitom podle nich samotných jde o nejdůležitější věc, jak potvrdit správnost daného výpočtu genomických PH a zároveň je to praktická ukázka chovatelům, jak tomuto výpočtu mohou věřit a jak je s ním třeba pracovat. Například v jedné zemi došlo po zavedení genomiky k nepatrnému snížení využívání mladých býků. Po roce od zavedení genomických PH bylo zveřejněno první porovnání genomických PH s PH na potomstvu. A teprve tehdy chovatelé začali využívat mladé býky ve větším měřítku, než před zavedením genomických PH.  Podívejme se tedy na volně dostupné výsledky těchto prací v některých zemích.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *