Jaké jsou perspektivy producentů vepřového masa ?

S blížícím se vstupem do Evropské unie řeší chovatelé prasat stále více problémů a otázek. V poslední době jsou to především otázky související se zdravotní nezávadností masa a s jeho označováním po celou dobu produkce až ke konečnému spotřebiteli. Některá fakta z této oblasti okomentoval Prof. Ing. Miloslav Pour, DrSc., z Katedry chovu prasat a drůbeže na ČZU v Praze.

Výhodou podle pana profesora je, že český Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě je již sedm let řádným členem Evropského svazu chovatelů prasat (EPP), nyní má Česká republika zastoupení i ve výkonném výboru (v osobě prof. Poura) a proto téměř neexistuje bariéra v získávání aktuálních informací.
Pro naši bezproblémovou integraci do EU je třeba zvládnout především následující oblasti:
Ekonomika
Chovatel musí být schopen vyrobit 1 kilogram vepřového masa maximálně za 1 Euro, tzn. v současné době cca 33 Kč. Tohoto cíle je možné dosáhnout jedině v případě, že budeme minimalizovat podíl lidské práce na farmě přibližně na hodnotu 1 pracovník = 200 prasnic, eventuelně 1 pracovník na 2000 – 3000 prasat ve výkrmu. Je tedy zřejmé, že budoucnost patří velkým farmám s kvalitní hnojnou koncovkou, s bezproblémovým odbytem a zpeněžováním. Samozřejmostí musí být vysoká úroveň užitkovosti všech kategorií prasat ve šlechtitelské a produkční sféře.
Ochrana zvířat a welfare
Je třeba sladit národní normy jednotlivých zemí a normy platící v unii. V současné době se v unii řídí podle směrnice EHS 91/630 z roku 1991 stanovující minimální ochranu prasat. Do konce roku se ale očekává ratifikace nové směrnice Radou EHS, která zavazuje členské státy EU k souladu národních norem a směrnice unie k datu 1.1.2003. Pro nás to znamená dodržovat například tato technologická minima:
Podlahová plocha pro chovné a výkrmové prase nad 110 kg živé hmotnosti musí být nejméně 1 m2, celoroštové ustájení není přípustné (musí být min. dvě třetiny pevné podlahy), od 1.1.2006 nebude v EU jediné prase v systému vazného ustájení. Toto jsou podle profesora Poura základní požadavky na kategorie prasat a naši zemědělci je musí respektovat. Znamená to ve většině případů stavbu nových stájí nebo rekonstrukci stávajících objektů s novou technologií ustájení dle nové směrnice EU.
Marketing a management
V této oblasti máme podle profesora Poura nemalé rezervy.V Čechách mají majoritní podíl na trhu nadnárodní řetězce hypermarketů, jejichž tržby zaujímají 70 % z celkových tržeb za potraviny. Přitom spotřeba vepřového masa se u nás stále drží na prvním místě žebříčku, dosahuje přibližně 52 až 55 % celkové spotřeby masa. Z těchto údajů tedy plyne nutnost dodržování vysoké kvality masa z důvodu konkurenceschopnosti a také snaha „globalizovat“ výrobu vepřového masa a produktů z něj, což znamená ovlivňovat celý řetězec výroby a zpeněžení masa až do jeho konečné fáze. Mluvčími producentů prasat, hájícími jejich zájmy v jednání se zpracovateli a obchodními řetězci, musí být odbytová družstva, která by měla být v ČR maximálně tři.

Kvalita je základ
Jedním z hlavních kvalitativních ukazatelů je procentuální podíl libového masa v jatečně upraveném těle prasat, který by se měl pohybovat mezi 54 až 57 procenty. Pokud je pod touto hranicí, maso je zařazeno do nižší třídy, pokud tuto mez převyšuje, projeví se to negativně na jeho senzorických a fyzikálně – chemických ukazatelích. Další nezbytností je standardizace jatečných půlek dodávaných finálních hybridů prasat na jatky. Dokladování o kvalitě masa je podmíněno přesnou znalostí o pohybu zvířete od farmáře přes zpracovatele a obchod až ke konečnému spotřebiteli. Etikety s těmito informacemi budou pro komoditu vepřového masa povinné od 1.4.2002. Značit se dají zvířata několika způsoby, u nás se používají nejčastěji visačky nebo tetování. Profesor Pour se přiklání ke značení pomocí mikročipů, jež u nás ale není stanoveno vyhláškou. Například v Belgii se provádí plošně značení všech kategorií prasat mikročipy již od roku 1999.

Kritické body výrobního procesu (HACCP)
Pro dobrou konkurenceschopnost prodeje vepřového masa si musí každý chovatel ve svém podniku stanovit takzvané kritické body výrobního procesu. Týkají se všech oblastí chovu prasat, zejména ustájení, krmení a managementu. Tyto kritické body jsou součástí norem ISO 9000 a zajišťují požadavky na kvalitu masa, jež se označuje „Safe Quality Food (SQF)“. V tomto kontextu je třeba zdůraznit, že podniky bez těchto ochranných známek nebudou mít šanci uspět v konkurenčním boji. Někteří čeští chovatelé už to pochopili a začínají vyrábět maso se značkou SQF.
Profesor Pour také prosazuje jednotný systém kontroly kvality potravin živočišného původu a tedy i vepřového masa. Trojí systém kontroly v současné době jen nahrává omylům a „přehlédnutím“ v této oblasti. Rovněž zpracovatelů masa je podle pana profesora v Čechách příliš mnoho. Ze cca 480 jatečných provozů a tisíců menších zpracovatelských firem by bylo ideální ponechat 12 až 15 profesionálních jatek s větší výrobní kapacitou, která je srovnatelná s vyspělými zeměmi Evropy jako je například Dánsko nebo Francie.
Na závěr profesor Pour podotkl: „Čekají nás velké změny v oblasti technologií a systému chovu prasat, musíme si ale uvědomit, že podstatnou změnu je nutno provést sami v sobě, v našem myšlení. Ten, kdo bude myslet „postaru“, ten se vstupu do EU nedočká.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *