Jatečná hodnota masa nutrií

Během devadesátileté historie chovu nutrií u nás byly vyšlechtěny tři barevné typy. Jedná se o českou variantu standardní nutrie, moravskou stříbrnou nutrii a přeštickou vícebarevnou nutrii, které jsou v současné době zařazené mezi genetické zdroje. Jestliže dříve byl chov zaměřen na produkci kožešin, dnes je hlavním produktem chovu kvalitní maso.

Informace o masné užitkovosti jsou pouze obecné a téměř žádné ve vztahu k barevnému typu. Beutling et al. (2008) uvádějí živou hmotnost ve vztahu k barevnému typu u grönlandských nutrií 4,2 kg a u nutrií standardních 4,4 kg. Průměrná hmotnost jatečně opracovaného trupu se pohybovala u nutrií grönlandských 2,3 kg a standardních 2,5 kg. Tůmová a Hrstka (2013) uvádějí jatečnou výtěžnost bez hlavy u nutrií ve věku osmi měsíců 47,2 % u standardních a 49,1 % u moravských stříbrných. Dalšími důležitými ukazateli jatečné hodnoty jsou jatečná výtěžnost bez hlavy, podíly přední a zadní části, podíl hřbetu a podíl stehen. Jelikož jsou nutrie prodávány ve formě celých jatečných trupů, tak existuje poměrně málo informací o vlivu barevného typu na podíly jednotlivých partií jatečně opracovaného trupu. Tůmová a Hrstka (2013) zjistili podíl zádní části u nutrií standardních 51,3 % a u stříbrných nutrií 51,1 %.
Pro stanovení jatečné hodnoty a kvality masa nutrií byla využita mladá zvířata tří barevných typů zařazených od roku 1997 do genetických zdrojů (česká varianta standardní nutrie, moravská stříbrná nutrie a přeštická vícebarevná nutrie). Pro stanovení vlivu barevného typu byla zvířata vykrmována od odstavu do osmi měsíců věku v identických podmínkách. Voda byla nutriím podávána ad libitum a byly krmeny kompletní krmnou směsí. Na konci výkrmu bylo od každého barevného typu vybráno 12 zvířat (6 samců a 6 samic), která byla poražena na experimentální porážce VÚŽV v. v. i. v Praze Uhříněvsi. Jatečný rozbor byl proveden podle modifikované metody Blasco a Ouhayoun (1996). Přední a zadní části, hřbety, stehna a maso stehen byly zváženy. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny analýzou variance v programu SAS metodou ANOVA.
Výsledky práce rozšiřují poznatky o jatečné hodnotě a nově přinášejí informace o vlivu barevného typu. Při porovnání byly zjištěny průkazné rozdíly pouze v podílu hřbetu z JOT. Na základě výsledků jsou všechny tři barevné typy vhodné pro výkrm.
Více se dočtete v článku autorů Ing. Tomáše Němečka, prof. Ing. Evy Tůmové, CSc., a Ing. Dariny Chodové, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze, který vyjde v lednovém čísle časopisu Náš chov.*

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *