Je shredlage dobrý nápad?

Shredlage je u nás i ve světě již zavedený pojem. Poslední diskuze a vědecké studie se uskutečnily v roce 2016. Technologie byla vyvinutá, ověřená a žije svým životem.

Ing. Jiří Kadečka

výživář

Podívejme se blíže na vývoj technologie ve sklizni kukuřice na siláž. Původní technologie měla cíl co největší narušení zrna při dodržení přiměřeně únosné délky řezanky (tlc – Theoretical Length of Cut) 9,5 mm, 12,7 mm u vřetene. V devadesátých letech po zavedení drtičů  se délka řezanky prodloužila na (tlc) 19 až 21 mm. V roce 2010  se objevila technologie shredlage. Ta umožnila prodloužení délky řezanky do 30 mm.

Jak to vzniklo: Od některých chovatelů a výživářů byl požadavek prodloužit délku řezanky při dostatečném rozdrcení zrna. V roce 2008 Roger Olsen se svým otcem z americké firmy Shredlage L.L.C  a výživářem Dale Rossem vyvinuli první návrh drtiče shredlage. Po ověření několika prototypů se finální verze namontovala do 25 sklízecích řezaček. To byly začátky. Dnes se technologie úspěšně používá na 60 % mléčných farem ve východní části USA a 35 % v západní části USA. Novinkou je typ drtiče navržený touto společností. Drticí válce jsou ozubené, zuby se stáčejí do spirály. Válce se otáčejí různou rychlostí. To umožňuje dostatečné rozdružení stonku a rozdrcení zrna i při délce řezanky (tlc) 30 mm.

 

Řezanka je podle sušiny sklízených rostlin delší, až 30 mm (tlc) u kukuřice nižší sušiny. Při vyšší sušině se přiměřeně zkracuje podle doporučení výrobce. Výrobce také doporučuje nastavení mezery mezi drticími válci podle sušiny sklízených rostlin.

Siláž pak má několik vlastností, které zdůvodňují použití této technologie. Stonek  je roztrhaný na tenké proužky, které umožňují  snazší dusání řezanky. Vláknina je efektivněji trávená kvůli větší ploše, která je vystavená bachorovým bakteriím. Bachorové bakterie se snáze kolonizují na tenkých plátcích řezanky a efektivněji ji tráví.

Zvyšuje se podíl efektivní vlákniny, která pak může nahradit v krmné dávce slámu nebo seno, případně senáž s nižším obsahem živin. To znamená, že je možné navýšit dávku kukuřičné siláže jako levného zdroje kvalitních živin.

Separace na Pen State separátoru pak vypadá takto (množství drtě na jednotlivých sítech vyjádřené v %):

  • shredlage 26 mm –  25 : 55 : 18 : 2,
  • konvenční sklizeň – 8 : 60 : 30 : 2.

Při podání siláže s delší řezankou nedochází ke zvýšenému přebírání směsné krmné dávky dojnicemi, jak to uvádí studie provedená Dr. Shaverem na univerzitě ve Wisconsinu.

Separace zbytků na krmném stole na Pen State separátoru pak vypadá takto (množství drtě na jednotlivých sítech vyjádřené v %):

  • TMR se shredlage 99,3-99,7-100,1-102,1
  • TMR s konvenční siláží 99,5-99,8-99,7-101,7.

Rozdíl v separaci krmiva je zanedbatelný.

Kukuřičné zrno je kvalitně rozdrcené. Dr. Shaver provedl průzkum na 69 farmách, kde kontroloval kvalitu rozdrcení zrna v siláži. K tomu se používají separační síta. Pro praktické účely je důležitý údaj, kolik procent zrna propadlo sítem o velikosti 4,75 mm. Excelentní siláž má skóre nad 70 %, kvalitní 50 až 70 %, nepřijatelná pod 50 %. Dr. Shaver odebral 76 vzorků siláží sklízených technologií shredlage. Průměrné skóre bylo 67,3 %.

Uskutečnily se také srovnávací studie shredlage  versus konvenční siláž na produkci dojnic. Studie proběhly čtyři. Dvě pod vedením dr. Shavera byly podrobně popsané v Našem chovu 09/2016 a dvě byly ještě nepublikované. Jedna z nich se uskutečnila pod vedením známé (i v ČR)  americké krmivářské laboratoře Dairy One. Na spolupracující farmě byla v časovém rozmezí 12 týdnů srovnávána  kukuřičné siláž vyrobená technologií shredlage s konvenční siláží. Zvířatům se podávaly shodné TMR s dávkou siláže 10 kg v sušině v obou recepturách. Test proběhl u dvou skupin o počtu 152 dojnic na druhé laktaci, fáze laktace na počátku pokusu byla u skupiny shredlage  120 dnů, u konvenční 115 dnů. Separace siláží na horním sítě Pen State separátoru byla (množství drtě na jednotlivých sítech vyjádřené v %) u shredlage  36,8 % u konvenční sklizně 13,9 %. Spotřeba sušiny byla vyšší u skupiny shredlage  jen o 90 g od 3. do 9. týdne. Proto byla užitkovost hodnocená jen v tomto intervalu. Propad zrna sítem 4,75 mm byl u shredlage  62,2 %, u konvenční 56,2 %. Obsah mléčných složek byl u obou skupin stejný. Užitkovost byla u skupiny shredlage  o 1 až 1,45 kg vyšší.*

Ing. Dušan Kořínek, Ph.D.

výživář, obchodní ředitel , Schaumann ČR, s. r. o.

Sklízecí řezačky, které produkují shredlage, mají speciální mačkací válce (corncracker). Výsledkem je kukuřičná siláž se zpracovanými zrny, která jsou jak roztrhaná, tak nasekaná. Nejčastěji je řezání prováděno na větší délku, což má za následek měkčí a méně hrubý silážní materiál. Před 20 lety se předpokládalo, že lze vytvořit stravitelnější píci pomocí bakterií bachoru a zvýšit tak hodnotu plodiny pro krávu, nicméně to se nikdy neukázalo jako pravdivé. K dnešnímu dni studie ukázaly, že shredlage má stejný celkový objem sušiny a stravitelnosti vlákniny jako konvenční siláž.

Shredlage mění rozdělení velikosti částic

Tento systém sklizně mění distribuci velikosti částic kukuřičné siláže, což lze snadno vidět pomocí separátoru objemných krmiv Penn State (PSPS). U shredlage částice obvykle mění poměr z druhého síta PSPS (7 až 19 mm) a místo toho končí na horním sítu s délkou více než 19 mm. Tato změna v distribuci velikosti částic může mít za následek tři problémy:

1) V první řadě delší kukuřičnou siláží zvyšujete riziko toho, že nebude dobře naplněné v silážním žlabu; zejména, pokud má vyšší sušinu. Dříve nebo později se to stane u většiny sezón sklizní, pravděpodobně pak na konci období plnění sila. Dobře víme, že čím sušší je siláž při ukládání do sila, tím důležitější je zkrátit její délku. Hrubá a suchá siláž bude náchylná ke zvýšeným ztrátám sušiny, zhoršené fermentaci a růstu plísní. Je důležité pochopit, že hrubá a mokrá siláž (shredlage) se bude skladovat s menším problémem. Pokud má siláž vyšší sušinu, zvyšujeme tak vyráběním shredlage riziko problémů se skladováním.

2) Výzkum prokázal, že delší částice kukuřičné siláže prodlužuje dobu příjmu krmiva u vysokoprodukčních krav a snižuje příjem sušiny. Někdy se jedná o menší snížení, nicméně často je podle výzkumu pokles příjmu sušiny statisticky zásadní a v rozsahu 0,5 až 1 kg sušiny denně u krmných dávek s vysokým podílem kukuřičné siláže. To pochopitelně není u krav s vysokou užitkovostí žádoucí.

3) Ve finále výzkum ukázal, že fyzicky účinná vláknina v píci se vztahuje k vrchním dvěma nebo třem sítům PSPS – vše > 4 mm se ukázalo jako fyzicky účinné pro krávy. Shredlage nezvyšuje fyzicky účinnou úroveň vlákniny, ale pouze mění poměr na vrchních dvou sítech. Navíc tato dvě vrchní síta často přidávají do stejného čísla jako u konvenční siláže nebo shredlage. Ve výsledku tak shredlage neposkytuje krávě jakoukoli další fyzicky účinnou vlákninu (peNDF), ale ani neposkytuje jakoukoli výhodu v porovnání s konvenčně řezanou siláží, co se týče krmné dávky.

Dalším faktorem, který je potřeba zvážit, je, že shredlage stojí při produkci více vzhledem k potřebnému vybavení a jeho nárokům na energii. Toto může být poměrně zásadní a zvyšuje to cenu finálního výrobku o 25 až 75 Kč na tunu siláže.

Výzkum před 20 lety bral primárně v potaz inženýrské aspekty systému a energetické požadavky k výrobě materiálu. V poslední době se objevily dvě provedené studie porovnávající shredlage s konvenčně zpracovanou kukuřičnou siláží. Dle mých znalostí existují pouze dvě provedené studie u dojených krav; první použila druh konvenční siláže a druhá použila BMR druh kukuřice. Obě studie ukázaly, že delší siláž byla produkována jako shredlage v porovnání se siláží se zpracovanými jádry, jak je obvykle pozorováno; nicméně vypočítané úrovně fyzicky účinné vlákniny ve výsledných silážích byly stejné. Druhá studie měřila přežvykování krav a zjistila, že je, jak lze očekávat, u obou skupin stejné. Neexistovaly žádné rozdíly v nutričních analýzách obou siláží z každé studie a žádné rozdíly ve fermentačních vzorcích siláže nebo stravitelnosti krmiva. Ve všech případech to vypadalo, že siláže byly dobře fermentovány. U první zkoušky byly dvě skupiny Holstein a Holstein-Jersey křížených krav krmeny a byly krmeny v kotcích po 8. U druhé zkoušky byly použity pouze krávy Holstein a to po dobu 16 týdnů v podobných podmínkách také s kotci pro 8 krav. U žádné ze studií nebyly objeveny významné rozdíly v příjmu, nicméně u druhé studie všechny krávy určitým způsobem separovaly krmnou dávku. Zároveň nebyl zjištěn jakýkoli rozdíl u mléka a produkce mléčných komponent při porovnání zpracovaných siláží vč. shredlage u jakékoli studie (u druhé studie bylo přidáno dlouhé seno), nicméně u druhé studie měly obě skupiny málo mléčného tuku (3,3%).

Nicméně velký rozdíl, který nastal, byl ve skóre zpracování zrna u dvou plodin v obou studiích. U první studie měla metoda shredlage skóre zpracování zrna v průměru 75, což je rozsah, který obvykle považujeme za excelentní, přičemž siláž se standardně zpracovaným zrnem měla v průměru 60 %; pod doporučenou hranicí. Dle metod popsaných ve studii bylo shredlage zpracováno s válci ve vzdálenosti 2,5 mm od sebe a druhá siláž se 3 mm. Je tak jasné, že siláž se standardně zpracovaným zrnem nebyla dostatečně zpracována. U druhé studie byly válce obou nastaveny pomocí stejně –  mezery (2 mm), nicméně shredlage mělo ve výsledku skóre zpracování 72 a druhá siláž 68. Data ve studii ukazují, že siláž se standardně zpracovaným zrnem měla u některých vzorků skóre zpracování 55 až 60, ale i až 80, kdy shredlage mělo 66 až 70, ale také i až 80. Je evidentní, že zpracování bylo u siláže se zpracovaným zrnem variabilnější, a že některé části siláže nesplnily cíl 70 a vyšší. Nižší skóre zpracování může způsobit výskyt nestrávené kukuřice ve výkalech vysokoužitkových krav, které jí přijímají.

Z tohoto opětovného hodnocení shredlage lze vyvodit že podle publikace profesora Juda Heinrichse neexistují žádné výhody přechodu na shredlage; zvýšené riziko horší fermentace, žádná změna času přežvykování nebo peNDF, možné snížení příjmu sušiny u vysokoužitkových krav a zvýšené náklady. Výzkum v současnosti má jednu důležitou zprávu, kterou bychom si mohli vzít k srdci – pokud vy nebo vaše služba budete letos vyrábět shredlage, věnujte velkou pozornost sušině a velikosti částic celého rostlinného materiálu nejen zpracování zrna. Víme, že zpracování zrn může udělat dobrou práci, ale také z výše uvedených studií vidíme, že toho lze při zpracování docílit i pomocí shredlage. Zkontrolujte první fůru a kontrolu vždy v průběhu sklizně po několika fůrách opakujte. Sušina, velikost částic a skóre zpracování zrna jsou položky, které budou mít zásadní dopad na fermentaci, trávení a použití vaší siláže a lze je na farmě v řádech minut snadno a přesně zkontrolovat.

Na závěr je nutno zdůraznit, že samotná technologie je jen pomůckou pro dosažení lepšího výsledku a nelze ji brát jako absolutní. Musíme se vždy přizpůsobit aktuálním sklizňovým podmínkám pro dosažení co nejlepšího výsledku při silážování kukuřice.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *