Je současný model výpočtu plemenných hodnot u ovcí vyhovující?

Pro chovatele produkující plemenná zvířata je při výběru jedinců do chovu vodícím kritériem genetický potenciál zvířete v podobě odhadovaných plemenných hodnot. Plemenná hodnota, která vyjadřuje odhad genetického založení jedince na základě odchylky v užitkové vlastnosti od průměru vrstevníků, je tak hlavním parametrem šlechtitelské práce. Základem jejího výpočtu jsou údaje z kontroly užitkovosti, přičemž přesnost odhadu plemenné hodnoty se odvíjí od dostatečného počtu vrstevníků v populaci. To je zřejmě v poslední době kamenem úrazu zejména pro chovatele ovcí, kteří si ze zahraničí pořizují do chovu berany s neznámou plemennou hodnotou. Vzhledem k jejich četným dotazům týkajícím se odhadu plemenných hodnot u beranů jsme se proto obrátili na zástupce Rady Plemenných knih ovcí Ing. Michala Milerskiho, Ph.D., a výkonného místopředsedu Českomoravské společnosti chovatelů doc. Dr. Ing. Josefa Kučeru, kteří nám odpověděli, zda využívaný model výpočtu plemenné hodnoty vyhovuje potřebám chovatelů malých přežvýkavců a zda je univerzálně použitelný pro všechna plemena ovcí.

Ing. Michal Milerski, Ph.D.

Svaz chovatelů ovcí a koz, z. s., zástupce Rady Plemenných knih ovcí

Cílem odhadů plemenných hodnot je optimálně využít informace z kontroly užitkovosti a rodokmenů a poskytnout chovatelům kvalitní vodítko pro výběr zvířat do plemenitby. K tomu je jako nástroj používaná metoda BLUP Animal Model, která v kombinaci s výkonnou výpočetní technikou umožňuje zohlednit vedle vlivů genetických také nedědivé vlivy prostředí působící na užitkovost. Oddělení těchto složek je velmi důležité, neboť s nakoupeným plemenným beranem si domů odvezeme jeho geny, které bude předávat potomstvu, avšak nikoliv podmínky, ve kterých byl odchován. Dále je zohledněna nejen vlastní užitkovost zvířete, ale díky rodokmenovým vazbám i užitkovosti příbuzných (tedy geneticky podobných) jedinců chovaných jak v rámci stejného chovu, tak i jiných chovů. Velkou výhodnou odhadů plemenných hodnot metodou BLUP je schopnost využít velkého množství informací a vtahů mezi nimi. S tím je však spojena i nevýhoda tohoto nástroje, neboť vedle přínosných informací jsou zohledňovány i případné chybné údaje či vazby. Klíčový význam zde tedy mají data, z nichž jsou plemenné hodnoty tvořeny, a to jsou údaje z kontroly užitkovosti a rodokmenů. Závisí tak nejen na množství informací, ale i na jejich struktuře, vzájemné provázanosti a podílu chybných záznamů. Kontrolovaná populace daného plemene prakticky funguje jako svého druhu testační stanice, kterou spoluvytvářejí všechny chovy zapojené do kontroly a v rámci níž by měly být vytvořeny podmínky pro vzájemné srovnávání zvířat. K tomu je potřebná i dostatečná provázanost stád příbuzenskými vztahy, což pak umožňuje zpřesnit stanovení vlivu podmínek prostředí v rámci jednotlivých chovů a definovaných časových úseků na užitkovost. Důležité je rovněž pečlivé vedení rodokmenů. Sebemenší změna čísla jediného zvířete může vyloučit z hodnocení celou rodokmenovou větev a ovlivnit odhady plemenných hodnot řady jeho potomků, dalších příbuzných i jejich vrstevníků. I k takovým případům bohužel občas dochází, nicméně srovnání plemenných hodnot rodičů s užitkovostí jejich potomstva ukazuje, že podíl přínosných údajů v databázích výrazně převažuje a výběr podle plemenných hodnot je i u ovcí efektivnější než podle naměřených užitkovostí. Je zde ale co zlepšovat. Pro odhady plemenných hodnot je zejména potřeba zajistit stále kvalitnější data, tedy podkladové údaje. V určitých časových intervalech je potřeba seřídit i používaný nástroj. Databáze se vyvíjejí a s časem mohou měnit podíly a vztahy jednotlivých genetických a negenetických vlivů na užitkovost, které se zohledňuji v rámci metody BLUP. Koncem minulého roku byla proto vytvořena metodika aktualizující tyto parametry pro znaky plodnosti. Aktualizace pro další užitkové vlastnosti se připravují. Produkt celého tohoto procesu, tedy výsledné informace o plemenných hodnotách je potřeba se snažit také lépe „prodat“, čili přiblížit chovatelům. K tomu by mohlo napomoci i připravované publikování plemenných hodnot v relativní podobě, které umožní pohodlnější porovnání zvířat v rámci populace.

doc. Dr. Ing. Josefa Kučera

výkonný místopředseda Českomoravské společnosti chovatelů

Metody odhadu plemenných hodnot se průběžně vyvíjí a zdokonalují ve všech chovatelsky vyspělých státech světa. Současný model pro odhad plemenných hodnot byl v České republice do rutiny zaveden zhruba před patnácti roky a je pravda, že od té doby nebyl významným způsobem aktualizován. Nejprve si dovolím stručný popis současného systému: vlastní výpočet, který na základě zadání Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s. (SCHOK), technicky zajišťuje Českomoravská společnost chovatelů, a. s., využívá údajů z kontroly užitkovosti, které předá do výpočtu SCHOK. Úkolem Českomoravské společnosti chovatelů je z takto předaných dat odhadnout plemenné hodnoty jednotlivých zvířat pro jednotlivé znaky. Odhadnuté plemenné hodnoty v původní, neupravené podobě jsou následně předány zpět Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s., který je zodpovědný za formát a způsob zveřejnění a to včetně výpočtu indexu celkové plemenné hodnoty (CPH).

Návrh, který jsme představili chovatelům ovcí na podzim loňského roku, se v první fázi úprav zaměřil pouze na sjednocení a z našeho pohledu zjednodušení vlastní prezentace plemenných hodnot chovatelům, kterým nabízíme standardizaci plemenných hodnot a vyjádření v relativní podobě. Součástí návrhu je i stanovení báze, ke které budou plemenné hodnoty porovnávány. Vedou nás k tomu dlouholeté zkušenosti v oblasti plemenných hodnot dojených plemen skotu. Relativní plemenná hodnota, která má v čase stále stejný „rozměr“ je tak dle našeho názoru chovateli snadněji použitelná. Českomoravská společnost chovatelů je připravena zajistit nejen vlastní výpočet plemenných hodnot, ale i výše zmíněné úpravy včetně zveřejnění plemenných hodnot a indexů s jasně stanovenými podíly jednotlivých znaků v rámci selekčního indexu CPH. S vedením Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s.,  jsme se na části úprav dohodli a jsme připraveni je realizovat v průběhu nejbližších měsíců letošního roku.

V dalším kroku se pak společně se Svazem chovatelů ovcí a koz, z. s., musíme vrátit k otázce aktualizace genetických parametrů modelu výpočtu a úpravě samotného modelu pro výpočet plemenných hodnot.

Žádná z těchto úprav ale neumí vyřešit situaci dovozových zvířat, která zpravidla nemají dostatečné příbuzenské propojení na zbytek populace v České republice. Zdůraznit je třeba i skutečnost, že plemenné hodnoty mohou být jenom tak spolehlivé a kvalitní, jak kvalitní a spolehlivá jsou vstupní data z kontroly užitkovosti a v původech zvířat, předávaná do výpočtu.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *