Kategorie:
Mléko
Štítky:

Jsou čeští zpracovavatelé brzdou producentů mléka?

Čeští výrobci mléka v porovnání s evropskou konkurencí jsou uspěšní. Aspoň tomu nasvědčují srovnávací kritéria. Srozumitelné ekonomické srovnání nedávno přednesl holštýnským chovatelům na setkání v Seči Ing. Milan Basík, aktivní člen organizace Europena Dairy Farmers (EDF). Během kongresu, který se uskutečnil v polovině loňského roku tentokrát v ČR, se kromě návštěv farem dělá také jejich ekonomické hodnocení ve srovnání s ostatními členy EDF. Závěry odborných analytiků EDF jsou jednoznačné a potvrzují to, o čem se bavíme pouze domněle nebo spíše tušíme:

  • Zatímco švýcarský chovatel musí mít příjem za litr mléka v přepočtu 15 Kč, aby pokryl všechny své náklady, tuzemskému chovateli stačí asi polovina.
  • České farmy vyrábějí za impozantně nízké výrobní náklady a mají v rámci klubu EDF vynikající výsledky.
  • V tuzemsku je stále nízká cena půdy a pracovní síly.
  • Osm českých farem, jež se šetření zúčastnily, produkuje mléko průměrně za 28,7 eurocentu na kg ECM (Energy Corrected Milk). Průměr všech konvenčních farem zapojených do šetření EDF dosahují výrobních nákladu v průměru 35 eurocentů na kg ECM.
  • Čeští chovatelé dostávali dlouhodobě za mléko v minulosti nižší ceny, než byl průměr zemí EU.
  • Důvodem je struktura zpracovatelského průmyslu, ale také extrémní tržní síla obchodních řetězců a jejich nekalé praktiky
  • V ČR je 35 průmyslových mlékáren – soukromých společností, někdy i v zahraničních rukou. Neexistují žádné družstevní mlékárny, tedy žádné osobní vazby mezi producenty a zpracovateli.

Autor příspěvku se domnívá, že peníze farmářů jsou u tuzemských zpracovatelů.*

 Je zpracovatelský průmysl mléka brzdou našich producentů? Co si o tom myslíte vy?

Komentáře ke článku 3

  • Jaroslav Lád

    Český producent mléka je bezesporu schopný a konkurenceschopný, což prokazujeme svými výsledky v rámci Evropy, ale i ve světě. Tedy v tomto bodě s článkem naprostý souhlas.
    Argument o ceně půdy a ceně práce jsou zbytečné a jednostranně zavádějící, protože na druhou stranu se nemluví o tom, že politickým rozhodnutím o restitucích a transformaci nám byl veškerý zastaralý a nevýkonný majetek převeden na dluh a později i na finanční!
    Místo abychom masivně investovali do moderních stájí a technologií, museli jsme projít řeholí dekapitalizace. Pokud jsme chtěli i družstevním vlastníkům zachovat podnik na který byli zvyklí a přitom se i čestně vyrovnat s vlastníky vzniklých z transformace, neměli jsme zdroje na rozvoj podniků, ale nebyli jsme schopni udržet, provozovat a modernizovat i ten zlomek zpracovatelských kapacit, které se některým zemědělcům podařilo zprivatizovat.
    Přednost prostě dostal mateřský podnik. Jen „neználci“ to mohou managmentům vyčítat.
    Postupně se nám podařilo podniky stabilizovat a jelikož na venkově existuje zemědělská inteligence = hospodáři, tak v rámci rozvoje znalostí, zkušeností a inovací se i dostat postupně mezi přední chovatele mléčného skotu v Evropě.
    Bohužel jsme jako „novo sedláci“ a občas „dubové palice“, kdy ve své krpatosti úspěšnosti a někdy i velikosti jsme zapomněli, že bez sdružení své mléčné produkce do moderních a aktivních MD jsme slabí a nemáme žádnou vyjednávací pozici vůči mlékárnám. Ono ale sdružit se nestačí, protože když i velké MD nemá možnost ze dne na den odklonit mléko jinam při nedohodě o ceně mléka, tak chvilinku cenu máme, ale pak už vyjednáváme opět jen o brzdění úpadku ceny mléka, kdy za úspěch je považováno průměrná cena mléka v ČR + 0,1Kč/litr.
    Tento degresivní cenový proces zpeněžení už opět nastal=a dle mého současného názoru nám to platí. Jak je možné, že si s námi mlékárny hrají investičně privatizační bago? Na privatizaci a sociální smír jsme z mléka od roku 1989 dali minimálně 90miliard korun (bez bankrotů mlékáren kde jsme nechali další finance) VÚ ZV Uhřiněves sleduje nákladovou cenu přesně od roku 2006, a tak lze upřesnit dary producentů do mlékáren, obchodních sítí a do soc. smíru obyvatel na 33,5 miliardy Kč.
    Argument dotací je i zde falešný, producent musí mít nárok na úhradu vlastních nákladů a přiměřený zisk tak, aby nebyl administrativou a společností vydíratelný. Pokud administrativa a společnost po nás něco chce, tak si to musí objednat a zaplatit plnou majetkovou újmu.
    Podstatné ale v dotačně pokřivené době je ale úplně něco jiného. NEJEDNOTA a NEOCHOTA se začít starat sami o sebe a ne jenom natahovat pazoury po dotacích, které budou, ale možná nebudou!, kdy nemluvím o administraci a práv producenta -chovatele, kterých se musíme z moci úřední vzdát!! Otázkou je, co potom až se dozvíme, že dotační peníze nejsou, ale administrativně byrokratické nesmysly nám už zůstanou?
    Pravděpodobný předpoklad:
    1) Při současném stavu budeme hrát s našimi mlékárnami dál „halířovanou“, kdy nahoru to bude skoro nemožné, nebo pomalé, ale po obratu to bude zase kvapík po 0,3 až 0,5Kč/l, a to bude mít doprovodný efekt, že si nás budou mlékárny postupně kupovat a investiční skupiny nebudou dozajista pozadu. Nikdy takto nedocílíme vyjednávací pozice takové, abychom měli řádné dlouhodobé smlouvy, kdy cena bude třeba v konstrukci, že vždy bude na průměrné úrovni ceny EU 15.
    2) No a nebo budeme muset přestat „vrtěti psem“ a „markýrovat pohyby“ a začneme vážně a odpovědně pracovat jako naši předci a jako „nekrpatí“ zemědělci na západ, ale dnes i na východ od nás!
    Blížící se opět větší či menší krize zpeněžení, ta nás možná sjednotí a možná dovede k myšlence, že se o svoji mléčnou produkci začneme starat sami a to společně a rádi.

    Otázka pro kolegy producenty:
    Kolegové, proč ohýbáme hřbet, je nás stále cca 1500 producentů, vyrábíme cca 2,9miliardy litrů mléka, naše MD drží ještě přes 50% mléka s různým závazkem, vizí, ale vždy zatím v pod nákladové ceně zpeněžení.
    Jak je možné, že klidně trpíme dlouhodobé pod nákladové zpeněžení 1 až 1,5 Kč/litr?
    Opravdu dopustíme, že za 10 roků obdarujeme mléčnou vertikálu o dalších 35 miliard korun?
    Pokud ano, tak dědové hospodáři zakladatelé HD by nás všechny vzali a to po právu holí po zádech!
    Lád předseda ZD Ostaš

      • Jaroslav Lád

        Zdravím chovatelé-producenti, proč se omlouvat, když vlastně mléko nikoho ani tak moc nezajímá.
        Tedy zahrajeme si opět dobrovolně a pokorně s vertikálou“ halířovanou“.

        Je otázkou :
        1) O kolik korun směrem dolů pod výrobní náklady!
        2) Kolik miliard zase necháme vertikále na naše odkapitalizování?

        Hlavně když budou ty dotace, a budeme moci dále sponzorovat bez námahy a rizika tu naši mléčnou vertikálu.
        Smutné!
        Snad v anketě alespoň producenti hlasují že rozhodně ANO a smírné ano.
        Je mi jasné že diskuze v NCH nic nevyřeší, ale bohužel pasivita a nejednota je cítit na všech jiných jednáních, kde bychom stále ještě měli velkou sílu něco změnit v náš prospěch.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *