Klíčové faktory ekonomiky chovu prasat

V prostorách Vyšší odborné školy, Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Kostelci nad Orlicí uspořádal Výzkumný ústav živočišné výroby ve spolupráci se Sdružením východočeských chovatelů hospodářských zvířat a Českou akademií zemědělských věd seminář zaměřený na problematiku chovu prasat. O aktuální situaci v sektoru a faktorech, které ovlivní produkci vepřového masa v letošním roce hovořil ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Ing. Jan Stibal.

„Ještě koncem loňského roku jsme pro letošek nepředpokládali žádný problém a s ohledem na plnění směrnice zakazující chov březích prasnic v individuálních kotcích jsme mohli mít důvod k optimismu. Bohužel začátek roku ukazuje na pravý opak a souběh hned několika faktorů se z pohledu ekonomiky jeví jako noční můra,“zahájil své vystoupení Ing. Stibal.

Co se stalo?
Podle prvního muže Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě jsou důvodem ekonomických problémů ceny jatečných prasat, dále ceny krmiv a selat a konečně dotační politika a pravidla jednotného trhu.
„Ceně za jatečná prasata nenahrává směnný kurz koruny. Ceny se již dlouhou dobu odvíjejí především od situace v Německu, které je velkým hráčem na evropském trhu. Prostřednictvím odbytových družstev by však chovatelé mohli dojednávat s jateckými provozy konečnou cenu. Bohužel, takřka nulová organizovanost mezi chovateli a absence odbytových družstev jsou důvody, proč jsou ceny u nás hluboko pod průměrem v Evropské unii.Další problém je nastavení systému dotační politiky, z níž profituje rostlinná výroba a intenzivní živočišná výroba zastoupená chovem prasat a drůbeže je dlouhodobě ztrátová,“ pokračoval ředitel SCHP dále.
Cena krmných obilovin je dalším faktorem, který zásadně ovlivňuje ekonomiku chovu. Podle způsobu hospodaření se náklady na krmiva v podnicích pohybují mezi 55 až 65 %.
„Bohužel letošní ceny jsou na úrovni 140 % loňských cen a žádné indicie nenasvědčují tomu, že by došlo k jejich významnému propadu. Sice se předpokládá celosvětové zvýšení produkce obilovin, ale současně dojde ke zvýšení jejich spotřeby. Celá Evropa se potýká nedostatkem bílkovinných krmiv, která se ze dvou třetin celkové spotřeby dovážejí ve formě sóji a sójových šrotů z Jižní Ameriky. Nabízí se využití alternativních zdrojů surovin jako jsou lihovarské výpalky, syrovátka a další. Problémem je jejich nestabilnost z hlediska obsahu živin, krmné dávky je proto třeba optimalizovat na základě skutečného živinového složení. To by nás ale nemělo odradit. Reprodukci u nás stále více suplují dovozová selata, loni se jich dovezlo asi 480 tisíc, což není ideální stav. Produkce selat je sice nejobtížnější disciplínou celého sektoru, na druhé straně je klíčem k ekonomice. Je s ní spojená i přidaná hodnota a zaměstnanost. K často diskutovaným reprodukčním schopnostem ve vztahu ke genetice musím říci, že genetika ovlivňuje výsledek jen z pěti až deseti procent. Vše ostatní však můžete ovlivnit sami přímo ve stáji,“ apeloval Stibal

Dotace jako loni?
Také v letošních zásadách se počítá s dotačními tituly na ozdravení prasnic a selat. Vzhledem k tomu, že se jedná o národní dotace (z rozpočtu je na zemědělství momentálně vyčleněna asi polovina prostředků loňského roku) nabízí se otázka, zda na ně budou prostředky a kolik jich bude.
„Z ministerstva jsme dostali příslib, že prostředky na ozdravení budou na loňské úrovni. Nově se změnil dotační titul na likvidaci kadáverů v tom smyslu, že příspěvek půjde asanačnímu ústavu, který bude současně garantovat nějaké snížení ceny. S tím však zásadně nesouhlasíme a navrhujeme, aby se k tomuto účelu vyčleněná položka přeložila do titulu na ozdravování. Prostřednictvím svazu a dalších organizací se snažíme změnit dotační podmínky, politické vlivy a připravit výhodnější pozici pro vás, chovatele. Ale vždy bude potřeba, abyste hledali rezervy ve svých podnicích. Cesty ke snížení nákladů a zlepšení cen jatečných prasat rozhodně jsou. Kolik podniků například dělá oddělený výkrm podle pohlaví, dodržuje zásady biosekurity nebo využívá alternativní zdroje bílkovinných krmiv? V této souvislosti hraje významnou roli i nezávislé poradenství, které u nás nefunguje. Spoléhat se však musí každý sám na sebe,“ zdůraznil ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě na závěr.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *